Láska z nenávisti ✔

36.kapitola

Pohled Kim

„Zlato, vstávej“ ucítím jeho dech na mém krku. Na odpověď mu jen zafuním a otráveně přes hlavu hodím polštář. Nechci ho slyšet! Nechci ho vidět! Nechci se oblíct! Nechci vstávat! Já. Chci. Spát!
„Princezno“ nadechne se „vezmi tu svou sexy prdelku a odnes ji do koupelny. Zaspali jsme“ prohlásí. Výbuch. Výbuch atomové bomby uvnitř mého hrudníku. Za prvé mi zase okomentoval zadek a za druhé jsme zaspali! Což znamená, že už tu možná jsou Geret s Peterem.

Otevřu oči dokořán „už jsou tu kluci?“
„Taky ti přeji krásné ráno, zlato“ zamračí se „a ano, už jsou dole“ dodá. Rázem jsem jako prkno posazená na posteli. Leknu se nahé hrudi, takže spěšně hledám triko.
„Už jsem tě nahou viděl Kim“ podotkne chytře můj přítel.
„Síla zvyku“ zrudnu, ale triko hledat nepřestanu. Mé rozpaky Rico ještě prohloubí, když se postaví tak, jak ho Bůh stvořil. A moje reakce? Okamžitě jsem k sobě semkla oční víčka. Odmítám je otevřít! Vždyť je přede mnou nahej! Nahota znamená odkryté přirození. A to znamená, že ty oči neotevřu! V noci mi to nevadilo.

„No tak Kim“ přitáhne si mne do objetí „tohle tělo si na sobě už několikrát cítila.“
„Ale v noci“ kuňknu.
„No a? Je to přirozený“ podotkne v klidu.
„Takže je přirozený i to, že půjdu dolů na Evu? Tak fajn“ pokrčím rameny a už se od něj odlepuji, když se mnou trhne tak, že se leknu.
„Kim Parkerová!“ použije varovný tón hlasu „nahá budete jen přede mnou, je vám to jasný?“
„Ano pane“ dám ruku k čelu jako to dělají vojáci, což zapříčiní, že ho v našem objetí prásknu rukou do brady. Rozesměji se jako blbá. Otevřu oči a začnu se dusit smíchem, zatímco on na mě jen ironicky hledí.

Setřu si pomyslnou slzu, která by mi měla podle smajlíků na facebooku ukápnout při smíchu z oka a vykulím oči. Otevřela jsem oči. Nahota. Ou. „Měla by si se podívat do zrcadla“ uchechtne se můj upír. Nasupeně a zahanbeně použiji svoji rychlost, abych co nejrychleji našla to podělaný tričko. Jen v tričku a v kalhotkách přecházím ke dveřím.

Pohled Rica

Pobaveně sleduji její rozpaky z mé nahoty. Ta holka se se mnou vyspí už po druhé a pak rudne pomalu jen z mé hrudi! V těhlech věcech není jako Karolína, která byla schopna si to ještě ráno zopakovat. Karolína byla celkově jiná. Byla stejně jako Kim, svá. V restauraci byla schopná vás dovést na záchodky a tam si to s vámi rozdat. Na povel udělala cokoliv. Neměla rozpaky, přišlo jí tohle všechno normální. V životě jsem na ní neviděl červeň. Možná tak v ten den, kdy ji ode mne odehnala moje holka.

Moje holka. Vážně mám JÁ holku. Holku, která byla pro mě jeden čas nedobitné území. Zakázané jablko. Jen holka se sexy vlasy a prdelí. Ovšem po čase se z toho stával doopravdový zájem. A nakonec vztah. Našel jsem si zrzku, která mě měla jako prvního. Která mě tak moc nenáviděla, až mě milovala. Holka, která rudne z řečí, z odkryté hrudi, z nahoty a já nevím z čeho ještě.

Někdy mi chybí sebejisté chování Káji. Kim je taky sebevědomá, jen ne v těhlech věcech. Karolína by vás klidně setřela uprostřed sexu. Na narážky skrz její zadnici by s ní ještě provokativně zakroutila. V klidu by si mne prohlížela, kdybych před ní stál nahý. S klidem v duši by mi prohlížela mého kamaráda. Vždy by zachovala chladnou hlavu, což o Kim říci nemohu.

Kim je sopka, atomovka, granát, nášlapná mina, jen ne kliďas. Když se naštve dá to najevo a je schopná vás mlátit hlava nehlava. Když je smutná snaží se to udržet, jenomže všichni ji moc dobře známe na to, aby jí to vydrželo. I když je fakt, že tajení jejích citů jí šlo a jde moc dobře. Když vám dá perdu do zad, protože se vám zasekne kousek chleba v krku, tak se začnete dusit ještě víc, jelikož vám vyrazí dech. Ránu má jako chlap s půltonovými bicáky. Křik má takový, že vás z toho uši bolí.