Inferno - Cesta do pekel

47. kapitola - Danny

Sedět v cele předběžného zadržení sice nebylo tak strašné jako ty dvě basy před tím, ale bylo to příšerně frustrující. Neměl jsem se na koho obrátit a ještě jsem nic nevěděl ani o Cherry, to až po několika týdnech mi spadl kámen ze srdce.

Právník přišel s dobrou zprávou, že Cherry se mu ozvala z bezpečí svého domova a všude mají hlídky. Trochu jsem měl lepší pocit, ale potřeboval jsem, aby ho konečně našli a já byl volný. Cherry vypomohl nějaký chlápek,přesně jako mně tenkrát. Tohle Jordi neměl dobře ošéfovaný.Myslel si, že když jim slíbí pár dolarů a pod výhružkami udělají všechno.

Nejhorší ta tom všem bylo, že moji rodiče netušili vůbec nic a po mně se slehla na tři měsíce zem. Až po takové době Jordiho našli a zabásli. Jako první jsem samozřejmě musel navštívit matku, která už mlela téměř z posledního a odmítala ležet v nemocnici. Měl jsem obrovské štěstí, že takovou dobu přečkala.

,,A kde máš snoubenku?" dostala ze sebe matka.

,,Ona sem nemohla přijít, protože je nachlazená a mohla by tě nakazit." vymyslel jsem si první věc,co mě napadla.

,,Tak jí moc pozdravuj." snažila se o úsměv, ale mně to svíralo hrdlo.

Vyšel jsem z matčinýho pokoje a s otcem jsme se objali jako bych jí snad nikdy už neměl vidět. A tak se i stalo. Brzy ráno mě otec vzbudil a matka už nedýchala.

Bylo mi příšerně, ale musel jsem se ozvat Cherry, že mě pustili a že mi zemřela máma, aby stála po mém boku.

Vydal jsem se do jejího bytu a otevřela mi její sestra.

,,Hele už je tady..." spatřila mě a zarazila se. ,,...tak ne, ještě tu není. Pardón."

,,Je tu Cherry?"

,,Čekáme na ní a budeme oslavovat.Pojď dál."

Nechtělo se mi tam chodit a sledovat jejich veselé tváře, ale musel jsem s Cherry mluvit a nedalo se nic dělat. Naštěstí tam byl jen jejich otec, nějaká jeho přítelkyně a Polly.

,,Co slavíte?" zeptal jsem se ze slušnosti.

,,Otec bude dědeček."

,,Ale až za šest měsíců."

,,Byla jsem s Cherry na ultrazvuku a zjistili, že to bude kluk."

Byl jsem trochu zmatený. Cherry byla těhotná? Ve třetím měsíci? To by znamenalo, že do toho vlítla s tím Cooperem.

,,Chodí spolu chvilku a už to takhle dopadá." vrtěl hlavou jejich otec.

,,Tak kde je ta Cherry?"

,,Že by s nastávajícím otcem?" to mě dostalo a měl jsem dost.

,,Já příjdu jindy. Nebudu překážet."otočil jsem se a vyběhl ze dveří.

Tohle období mi byl dlužný čert. Já vím, zasloužil jsem si to. Neměl jsem pro co žít. Doufal jsem,že mi to otec odpustí, ale šel jsem si dát lajnu. Všechno se mi rozpadlo a bylo mi jedno, jak hluboko na dno se dostanu. Prostě jsem si říkal, že zkusím, co na tom všichni mají.

Po čtvrt hodině to nastalo. Rozbušilo se mi srdce a vyschlo mi v puse. Pocítil jsem tu euforii, uvolnění.Všechno mi bylo jedno a bylo mi skvěle. Zkombinoval jsem to s nějakým pivem a připadal jsem si v tom klubu jako král.

Po zhruba půl hodině se mi zdálo, že to nějak vyprchává a tak jsem si dal znova. Celou noc jsem byl vzhůru a měl energie, jako bych si dal několik energetických nápojů a byl čerstvě vyspalý.

Sbalil jsem tam jednu brunetku, kterou jsem si chystal odvést k otci do domu. Nejspíš jsem vůbec nepřemýšlel, že jsem nectil matčinu památku. S tou brunetkou jsme si zpívali až domů i když bylo ticho. Hledal jsem klíče do dveří, když se ze křoví vynořila nějaká postava.

,,Danny?"

,,A hele...kde máš nastávajícího fotříka?" tlemil jsem se Cherry.

,,Co to děláš?" nechápavě zírala na tu brunetku v minisukni, kabátě a kozačkách.

,,Snažím se zapomenout. Jdi za svojí rodinou a dej mi pokoj. Já se mám skvěle." popošla pár kroků.

,,Ty jsi pil? Co to s tebou je? Tvůj otec mi říkal, že ti umřela matka."

,,Jo a co?"

,,Jdeme dovnitř? Je mi zima."kňourala brunetka.

,,Danny, tobě přeskočilo?"

,,Dej mi pokoj a jdi se věnovat tomu tvýmu Cooperovi."

,,My jsme se rozešli a to už je dlouho."

,,Tak že jsi zůstala s dítětem sama?" přišlo mi to vtipný.

,,Cože?"

,,Danny, pojď už." tahala mě brunetka za rukáv.

,,Seber se a vypadni." začala na ní řvát Cherry.

,,Hele uklidni si tu histerku."

,,Jo. Měla by ses uklidnit."

Nejspíš jsme dělali pěkný kravál, protože přišel můj otec v županu a rozespale si nás tři přeměřoval.

,,Tak už přestaňte. Víte kolik je hodin? A co je to za ženskou?" podíval se na můj doprovod.

,,To je Camila."

,,Jsem Carla." zavrčela svoje jméno,které jsem zkonil.

,,To je fuk. Teda ty vypadáš." zamračil se na mě otec.