Inferno - Cesta do pekel

7. kapitola - Danny

,,Zaučím tě. Jessie mi teď volal, že mám donést na jednu adresu gram perníku. Půjdu s tebou, abys viděl, jak to chodí." vysvětloval jsem Royovi.

,,Nemůžu uvěřit tomu, že to fakt mám v ruce." prohlížel si psaníčko s pervitinem.

Možná jsem na to zíral stejně, ale dneska už mi na tom nepřišlo nic divného. Nebo možná už jsem si ani neuvědomoval, jakou moc jsem v rukách vlastně měl. 

Došli jsme na určenou adresu a sotva jsem Royovi začal vysvětlovat ceny, všiml jsem si té zrzky, co jsem tu už jednou viděl. Byla to ta samá, co Jessie nabaloval v klubu.

Prohodil jsem s ní pár slov a udělal nějakou dohodu. Byla zoufalá a na toho Taylera byla dost naštvaná. Na jednu stranu jsem jí rozuměl. Ten kluk se nezachoval dobře, protože byl zfetovanej a ona mu to nějak chtěla jen oplatit. Chtěl jsem jí pomoct. Bylo mi jí líto. Se mnou nikdy nikdo slitování neměl a možná proto jsem to udělal. Nechal jsem jí tu dávku zadarmo a ještě ke všemu jí nabídl přivýdělek.

Navíc jsem se jí rozhodl pomoct kvůli Jessiemu, který o ni měl zájem. Poslal jsem jí textovku, když jsem věděl, kdy bude další převoz zboží a čekal, jestli dorazí. Jessiemu hned zářily oči, když ji spatřil a tak jsem měl hned lepší pocit.

Jessie měl dneska řídit auto se zbožím a nechtěl, aby se do toho hned takhle namočila, a proto ji poslal ke mně do auta. Roy tentokrát řídil třetí auto a já první, což bylo těžší, ale když jsem s sebou měl jí, tak to bylo jednodušší. Ona měla totiž za úkol sledovat auto se zásilkou.

Pomalu se už stmívalo a my se vydali na cestu. Tentokrát jsem se usadil do luxusního Jeepa.

,,Jak se vůbec jmenuješ?"

,,Jsem Julie, ale v klubu mě znají spíš jako Cherry. Ty jsi Danny?"

,,Jo. To se mi líbí. Cherry..."

,,Tyhle akce budou častěji?" podívala se na mě.

,,Tenhle týden už je druhá, není to pravidelný."

,,Potřebovala bych nějaký přivýdělek častěji."

,,Když se něco bude dít, dám ti vědět. Tyhle převozy má na starosti teď Jessie a dostane za převoz slušný balík."

,,Jaký množství vozíte?"

,,Jessie mluvil o padesáti kilech koksu."

,,Wau. A to nemáte strach?"

Vysvětlil jsem jí naší hru o konvoji a dodržování rychlosti. Nemohli nás dostat jen tak namátkovou kontrolou. Na to jsme byli dobře připravení. Jessieho auto bylo profesionálně upravený, aby převezlo utajeně takové množství a tím pádem ze všech padala nervozita.

Cherry mi zase vysvětlovala svoji situaci v rodině a neměla to jednoduchý stejně jako já. Zůstala s otcem, který rodinu nedokáže uživit a ona nemá čas na svůj vlastní život. Její šéf z klubu si z ní dělá děvku, aby si práci udržela a to bylo nechutný.

,,Dělej pro nás, Cherry. Výdělek budeš mít minimálně podobný nebo větší. Až tě zapracujeme, budeš si moct dovolit víc." usmíval jsem se.

,,Jsem asi trochu posera, ale potřebuju pryč z baráku. Pošlu otci prachy na nájem, ale nemůžu být v jednom domě s mojí hloupou sestrou a tím hovadem Taylerem. Takže jdu do všeho, co mi přinese nový život."

,,Taky jsem začal nový život."

,,Co se stalo tobě?"

Měl jsem několik hodin na to, abych jí povyprávěl svůj osud. Ne, že bych to vyprávěl na potkání, ale když už se mi svěřila i ona, vyklopil jsem jí to taky.

,,Takže se chceš pomstít té holce a jejím kámošům?"

,,Mám to do puntíku naplánovaný, ale potřebuju prachy. Ta děvka by si mě nevšimla, kdybych se ukázal v obyčejný Mazdě. Potřebuju něco takovýho." poplácal jsem volant od Jeepa.

,,Taky by mi slušel." uculovala se a hladila palubní desku.

Převoz byl bez problému. Shrábli jsme prachy i svoje odměny a už jsme upalovali domů. Cherry si celou cestu domů přepočítávala tu tisícovku, kterou jen tak za nic dostala a nemohla uvěřit, že to šlo tak lehce.

,,Přesně takhle jsem se usmíval i já zpočátku. Je to super pocit přepočítávat prachy tak lehce a rychle vydělaný."

,,Jdu do všeho. Kdykoliv mi zavolej."

Tyhle cesty se konaly často a já sám jsem kasíroval čtyři tisíce za konvoj. Když jsem šel do auta se zbožím, dostal jsem dvacet tisíc. To se mi začalo líbit víc a víc. Věděl jsem rizika a proto jsem s sebou vozil Cherry. Jessie už přenechal převozy mně, Royovi a ještě jednomu cápkovi Rustymu. Zdálo se, že z Jessieho byl distributor a mířil výš. My jsme zatím převáželi zboží s velkými riziky na triku, ale vyplatilo se.

Měnil jsem auta a všechno okolo převozů jsem měl na starosti. Cherry skončila v klubu a dělala pro mě. Stejně tak jako Roy, Rusty a Royův kámoš Jordi. Připadal jsem si důležitě a s přibývajícími povinnostmi stejně tak přibývaly i prachy, a to závratnou rychlostí. Už jsem ani nestíhal počítat. Neměl jsem čas.

Jednoho dne přišel Jessie s tím, že potřebuje dovézt zboží z jiného koutu. Usmíval jsem se, když mi za to nabídl téměř trojnásobek. Cherry u toho byla a rozhodně souhlasila, aniž by Jessie cokoliv řekl.

,,A tebe do toho pustím jedině, když se mnou konečně půjdeš na rande." oslovil ji konečně Jessie.

,,To ti to ale trvalo." zamrkala na něho Cherry.

Tentokrát jsem byl docela nervózní, protože jsme museli dostat z Mexika sto kilo v upraveným autě. Byla velká šance, že bude přes hranice kontrola a my půjdeme sedět, ale za ty prachy to stálo. Cherry měla talent na to, aby všechno okecala a tak jsem neváhal a bral ji s sebou.

Naplánoval jsem to všechno a museli s námi i Roy s Rustym i Jordi. Zacáloval jsem jim letenky do San Diega, tam jsem sehnal auto, upravili jsme ho a dali se do toho.

Cesta tam byla pohodová a bez rizik. Dorazili jsme do Ensenada v Mexiku, kde jsem se sešel s dodavateli, zaplatil ukrytými penězi a uschoval zboží do auta. Bylo toho neuvěřitelné množství a ještě jsem toho tolik pohromadě nezažil.