Inferno - Cesta do pekel

35. kapitola - Danny

Mým tělem se prohnala vlna štěstí, když mi právník řekl, že by se s délkou mého pobytu v base dalo něco dělat. Hned jsem pomyslel, co bych udělal jako první a jak bych se drog už nedotkl.

Na příchod právníka jsem vyčkával jako idiot. Všechny jména a popisy lidí jsem měl na jazyku a už jen čekal, kdy je budu moci říct. Věděl jsem, že mi žádné nebezpečí nehrozilo, protože já jsem byl jeden z posledních od koho by čekali, že bych je zmínil.

Uplynul téměř měsíc než se ukázala já myslel, že umřu nedočkavostí.

,,Tak co?"

,,Prý se domluvíme. Jedno jméno jeden měsíc dolů."

,,Cože?" zamračil jsem se.

,,To je dobrá dohoda."

,,To jo, ale ne když si mám odsedět ještě padesát čtyři měsíců. Tolik jmen neznám."

,,S tím se ani nepočítá."

,,Co odpočet za dobré chování?"

,,To se dá řešit až po půlce trestu."

,,Tak s tím něco udělejte. Sedím už půl roku a chci ven za každou cenu. Drog už se nedotknu, tím si můžou být jistí."

,,Dobře zkusím to, ale nečekejte zázraky. Dostal jste šedesát měsíců, půlka je třicet. Máte jich za sebou šest." díval se na mě zděšeně.

Neviděl jsem v tom problém. Oni něco chtěli, tak ať se ukážou. Čím déle jsem tu byl, tím víc to ubíhalo, ale pět let bručet kvůli té děvce Bethany se mi nechtělo.

Navíc jsem čekal, jak se zájmem za mnou poběží a domluvíme se, ale měsíce ubíhali jako voda.Připadal jsem si už jen jako pochodující hora svalů a čím déle jsem tu byl tím víc jsem vypadal jako oni. Potetovaný grázl s vyholeným čírem nebo alespoň takhle bych popsal svůj odraz v zrcadle.

Starý Danny se mnou neměl nic společného kromě toho, že tu děvku Bethany zničím.

,,Takže říkáte, že byste pro nás měla nějaká jména, která by nás mohla zajímat?" posadil se naproti mně vysmátý fízl z DEA (protidrogového).

,,Za jak dlouho mě pustíte?"

,,Kolik jmen nám dáte?"

,,Tři velký ryby...odběratelé. Pět dodavatelů. Teď vy, kolik?"

,,Šedesát měsíců jste dostal,půlku lze odpustit za dobré chování. Jsme na třiceti. Bez osmi měsíců za osm jmen, dvaadvacet. Pokud dobře počítám, zbývávám devět měsíců. To už je brnkačka."

Tělo jsem měl jako bych vlezl do ledničky. Ruce jsem měl ledové, ale přitom mi bylo horko.Příšerné horko.

,,Tak co, kámo?"

,,Devět měsíců." usmíval jsem se na chlapi.

,,Ty bláho, to je slušný." usmíval se Pongo.

,,To jdete spolu a já za pár let po vás dorazím na párty."

,,Myslím, že neuspořádám jenom párty, ale rovnou karneval." tlemili jsme se.

,,Hlavně, aby tam byly pěkný buchty." vrněl Simon.

,,Hele, můžeš někde sehnat video z youtubu?" obrátil jsem se na Ponga.

,,Můžu, ale nebude to zadarmo."

Občas se stalo, že za pár úplatků se sem propašoval mobil s internetem a chlapi si ho mezi sebou půjčovali za pěkný částky. Většinou si pouštěli porno, ale já jsem spíš chtěl vidět Cherry.

Obětoval jsem pár stovek a na Cherry jsem se musel prostě podívat. Stačilo mi zhlédnout jediný klip,abych věděl, že je čím dál tím hezčí a nebylo to jen kvůli hromadě líčidel, sexy oblečení a retuším. Musel jsem uznat, že i z klipu, kde je s nějakým vystylovaným slaďoušem a objeví se tu v podprdě, jsem byl překvapený.

Bylo neuvěřitelné jí mít takhle blízko, ale zároveň daleko. Nejvíc ze všeho jsem se bál, že prostě vylezu z týhle odporný díry a ona už bude zaláskovaná do jinýho.

Když nastal den D a já jsem se měl konečně nadechnout čerstvého vzduchu, nemohl jsem uvěřit, že stojím na opačné straně zdi, kterou jsem ty měsíce hypnotizoval. Byl jsem volný a usmíval jsem se od ucha k uchu.

,,Čau Danny." ozval se Royův hlas opodál.

Byl opřený o parádní Subaru, ruce založené na hrudi a usmíval se jako tenkrát. Hned jsem ho objal a poplácal po zádech. Měl jsem takovou radost.

,,Ani nevíš,jak rád tě vidím."

,,Málem jsem tě nepoznal." prohlédl si mě.

,,Už nejsem ten blbeček co jsi mě znal z Brooklynu, co?"

,,Možná bych se tě i bál." dal mi malý pěstí do ramene.

,,Pěkná kára. Jedeš v tom ještě?"

,,Hele, ještě párkrát jsem to risknul, ale už bych do toho nešel."

,,Co Cherry?"

,,Čekal jsem, kdy se zeptáš."usmál se a nastartoval.

,,Parádní zvuk."pochválil jsem mu auto, zatímco jsem čekal, co odpoví na Cherry.

,,Věci jsem ti nechal v bytě v krabicích. Nanosili ti je tam stěhováci do obýváku, takže je tam trochu bordel."

,,Na něco jsem se tě ptal."

,,To jako máš vážně ještě po těch letech zájem se s ní vidět?"

,,Royi, díky za starost, ale chci."

,,Hodně se toho změnilo." podíval se na mě divně.

,,Co se změnilo? Vdala se?"

,,Ne."

,,Tak má děti?"

,,Ne."

,,Tak co se mohlo změnit? O její kariéře zpěvačky vím."