Inferno - Cesta do pekel

4. kapitola - Cherry

,,Ahoj všichni, jsem doma." přišla jsem jednoho odpoledne do naší bytovky.

Otec i moje sestra Polly se tvářili dost nešťastně a já jsem tušila, že se něco stalo.

,,Co se tváříte jako by někdo umřel?"

,,Jen se zeptej, Polly, co udělala?"

,,Neříkej, že tě vyrazili ze školy?"

,,Něco horšího." zašklebil se otec a Polly začala vzlykat.

,,Tak dozvím se, co se děje?" posadila jsem se ke stolu, zatímco otec vstal a dal si cigaretu, aby se uklidnil.

,,Já jsem asi těhotná." vypadlo ze sestry.

Civěla jsem na ní jako na ducha a nedokázala jsem si ji spojit s nastávající matkou. Bylo jí pouhých šestnáct a na potrat jsme rozhodně neměli peníze.

,,Tak to bys měla jít za otcem toho dítěte a měl by ti zaplatit potrat." podívali jsme se s otcem jeden na druhého.

,,Ten krypl nemá ani na žrádlo, natož aby jí platit potrat."

,,A kdo to vůbec je? Nějaký spolužák?"

,,No jen jí to pověz...nikoho horšího sis vybrat nemohla." zuřil dál otec.

,,Tayler, od naproti." polilo mě horko.

Jak jen mohla spát s Taylerem? Toho jsem chtěla já. A vyklubal se z něho takový pitomec.

,,Řekla jsi mu to?"

,,Ne."

Otec chtěl, aby se mu to šlo říct, ale já jsem s tím nechtěla mít nic společného. Ačkoliv jsem zastávala Polly matku i sestru zároveň, k tomuhle mě nepřemluvili. Z Taylera jsem byla nervózní jen jsem ho uviděla, a natož když jsem teď byla tak zklamaná, že spal i s mojí sestřičkou, které jsem měnila plínky a učila jí básničky. Prostě jsem pro něho měla šílenou slabost a nejspíš bych mu svoje zklamání dala najevo.

Ten večer jsem byla v práci skoro nepoužitelná. Nedokázala jsem skrývat svoje rozhořčení a zklamání. Zpívala jsem nějakou srdcervoucí a depresivní písničku a doufala, že bude šéf spokojený.

Domů jsem se dostala až k ránu a bylo pro mě velké překvapení, že byl otec vzhůru a s cigaretou a pivem seděl v kuchyni.

,,Nemůžeš spát?"

,,Musím se ovládat, abych tomu kreténovi nešlápl do úsměvu."

,,Ale tati, my to zvládneme. Půjdu ještě uklízet do toho hotelu, abychom měli na ten potrat."

,,Nemůžu tě takhle využívat. Kdybych mohl, vzal bych si něco navíc, ale v mém věku jako elektrikář, už to není žádná sláva."

Otec byl na dně s nervy a já kvůli Taylerovi. Sestra přestala chodit do školy a brouzdala po internetu, aby si našla nějakou brigádu, ale otci se to nelíbilo.

Vracela jsem se z nákupu, když jsem se střetla s nějakým chlápkem s kapucí u vchodu do bytovky.

,,Hledáte někoho?" tvářil se zmateně.

,,Taylera."

,,Jo, tak ten bydlí v prvním patře napravo."

Taylera moc lidí nenavštěvovalo a když už, tak leda nějaký děvky. Vyběhla jsem schody, zabouchla za sebou dveře a hned se nalepila ke klíčové dírce, abych mohla šmírovat.

Chlápek zazvonil a Tayler nedočkavě otevřel. Vyměnili si pár bankovek za nějaký sáček a mě došlo, že to budou nějaký drogy. Tayler se na ulici přátelil s různými individui.

Mrzelo mě to už jen kvůli mojí sestře a měla jsem šílenou chuť mu to parádně vytmavit.

Když se v podvečer vrátil otec z práce, musela jsem mu to povědět. Vypadal vyrovnaně a vlastně ho to ani nepřekvapilo. Nepřemýšlel prý ani vteřinu nad tím, že by si to dítě nechala.

Do práce jsem odcházela a sestra se ještě nevrátila, což mě docela vyděsilo, ale nesměla jsem meškat, vzhledem k tomu, že jsem o předchozí práci přišla kvůli pozdnímu příchodu. Nakonec jsem se uklidňovala tím, že si Polly sehnala brigádu a neřekla o tom nikomu.

Ten večer jsem si odzpívala set písniček a posadila se se skleničkou na bar, abych pokecala s Lenny.

,,Můžu vás pozvat na skleničku?" usmíval se na mě nějaký svalovec s vyholenou hlavou.

,,Ne díky."

Vedle něho se postavil nějaký jeho známý, a když promluvil okamžitě jsem otočila hlavou. Ten hlas mi přišel povědomý a jeho bunda taktéž.

,,Hej. Nebyl jsi ty včera u Taylera?" obrátil se ke mně a oba na mě zůstali zírat.

,,Vy se znáte?" divil se svalovec.

,,Možná jsem tam byl, a co?" odvětil ten druhý.

,,Něco si nesl Taylerovi. Mám s ním nevyřízený účty. Zbouchl mojí šestnáctiletou sestru."

,,To mě mrzí, ale co já s tím?"

,,Co jsi mu nesl?"

,,Co je ti do toho?"

,,Jak to se mnou mluví?" podívala jsem se na svalovce.

,,Promiň. Můžu ti nějak pomoct?"

,,Dám si s tebou skleničku, ale chci vědět, co mu nesl."

,,Platí. Jsem Jessie." usmál se svalovec.

Chvíli jsem se na něho usmívala, aby se neřeklo a pak jsem znovu udeřila.

,,Tak poví mi tvůj kámoš, co mu nesl?"

,,Vím to taky."

,,Tak co?"

,,Taylera znám víc já. Dřív bral koks, pak pro něho začal být drahý a teď bere perník."

Jakmile jsem si ověřila svoje předchozí tvrzení, veškerá slabost vůči němu vyprchala. Najednou jsem si ho představila, jak si píchá ten sajrajt a zhnuseně jsem se nad tou představou oklepala.

Chystala jsem se to povědět otci a tak jsem se snažila ten večer odejít co nejdříve. Jessie si vzal moje číslo, i když jsem z toho nebyla moc nadšená a pádila domů. Už od vchodových dveří jsem slyšela otce, jak šíleně křičí na celou bytovku a kope do něčích dveří.

,,Tati?" oslovila jsem ho, když nadával a kopal do Taylerových dveří.

,,Ten hajzl zkurvenej!" zaběhl k nám do bytu a vyšel s paličkou na maso se sekáčkem, aby mu rozmlátil dveře.

,,Tati, uklidni se."

,,Jak se mám uklidnit? Zmlátil Polly. Je v nemocnici." začal brečet až se posadil na schod.

To byla poslední kapka. To si ten hajzl odskáče.