Inferno - Cesta do pekel

38. kapitola - Cherry

,,No tak, Polly, nemůžeš randit s oběma." podívala jsem se na ní a kroutila hlavou.

,,Já nevím proč, ale Taylera je mi líto. Změnil se, je jiný a já ho nechci posílat do háje."

,,Ale taky nemůžeš dávat naděje Axelovi. Střídá se to tady jako na běžícím pásu. Na oběd jdeš s Taylerem a na večeři s Axelem. Takhle to nepůjde."

,,Já vím. Ukončím to s Taylerem."udělala mi radost.

Konečně jsem šla do studia s dobrou zprávou pro Axela.

,,Takže budeš třeba moje švagrová."culil se, když jsme se loučili před studiem.

,,To by bylo fajn, ale ještě nekřič.Polly je zmatená, ale jsem si jistá, že najde odvahu a poví mu to narovinu."

,,To by bylo fajn. Spěchám, jdeme na večeři, tak zítra." rozloučili jsme se a vydala jsem se parkem domů.

Měla jsem takový divný pocit, jakoby mě někdo sledoval a děsil mě ten chlápek s kapucí a šálou,co šel za mnou. Očividně kráčel za mnou a občas i popoběhl, ačkoliv jsem pěkně upalovala.

Nakonec jsem zastavila, abych se přesvědčila, co je to za imbecila. Neodpověděl mi ani na otázku,co po mně chce, proto jsem se odebrala domů chvíli po tom, co přede mnou odešel ten pošuk. Byla jsem si jistá, že se jednalo o nějakého mého fanouška.

Tu noc se mi zdálo o Dannym a tak jsem se rozhodla, že ačkoliv mi to Roy zakazoval, vydám se za ním do basy. Potřebovala jsem ho vidět.

Odletěla jsem na Floridu a vydala se do místní věznice.

,,Hledám svého přítele Daniela Jacobse." oznámila jsem na vrátnici.

Tlustý dědek se na mě podíval skrz jeho tlusté brýle a nepříjemně zabručel.

,,Nikdo takový tady není."

,,Ani jste se nepodíval do počítače.Neříkejte mi, že si pamatujete jména všech vězňů." začala jsem se vztekat.

,,Nejsem tu od toho, abych někomu něco hledal."

,,Přišla jsem ho navštívit."

,,Zavolám do návštěvní místnosti."odvětil vztekle a zvedl telefon.

Přišel nějaký strážný a z výšky přes dva metry se na mě podíval.

,,Koho hledáte?"

,,Daniel Jacobs."

,,Rozhodně tu nesedí, ale to jméno mi něco říká." svraštil čelo a pak někam odešel.

Vrátil se po pár minutách s milou zpárvou.

,,Ten byl před měsícem propuštěn."

,,Cože?" zírala jsem na něho jako na blázna.

,,Jak slyšíte." odbyl mě a odešel.

Celou cestu domů jsem přemýšlela, kde by mohl být a proč se mi neozval. Pak mě napadl ten člověk v parku. Mohl to být Danny, ačkoliv se mi zdál být větší a mohutnější.

Cestou z letiště domů byl New York nesmírně zasekaný a tak jsem se dostala do bytu až pozdě večer.Vešla jsem dovnitř otevřenými dveřmi a z kuchyně byl slyšet pláč. Několik věcí bylo rozházených na podlaze a já jsem byla vyděšená, co se tu dělo.

,,Polly?" promluvila jsem na sestru,kterou zrovna objímal Axel.

,,Cherry!" přiběhla ke mně a až v tu chvíli jsem si všimla jejího rozseklého rtu.

,,Co se tu stalo?"

,,Chtěla jsem se s Taylerem rozejít."utřela si slzu.

,,...a ten bastard jí jednu vrazil.Přišel jsem zrovna včas a tak jsem s ním vytřel podlahu a vyhodil ho z bytu. Omlouvám se za ty vzniklé škody." rozhlédl jsem se ještě jednou po bytě.

Do mých představ náhle skočil Axel,jak mlátí Taylera. Kruci, škoda, že jsem u toho nebyla. To bych si vychutnala.

Po incidentu v bytě s Polly zůstal Axel přes noc a já jsem ještě potřebovala zajít za Royem, aby mi vysvětlil, kam se poděl Danny.

Vyšla jsem z bytu a rozhlížela se,jestli mě někdo nesledoval. K Royovi to bylo pár ulic a v jedné opuštěné jsem se necítila moc dobře. Jako první mě vyděsila kočka, která vyskočila z popelnice a následně parta nějakých ožralů před hospodou.

,,Hej baby, kam jdeš?" volali za mnou, ale já jsem je ignorovala.

To se jim nejspíš nelíbilo a tak mi skřížili cestu.

,,Co chcete?" odsekla jsem.

,,Dej sem prachy." nastavil dlaň.

,,Vyliž si." snažila jsem se ho obejít, ale on mě čapnul za loket a otočil si mě k sobě.

Další dva pošukové se přidali.

,,Já chci tvoje kalhotky." prohodil jeden z nich.

,,Ukaž kozy!" chrochtal ten druhý.

Rozbušilo se mi srdce a už jsem roztřesenýma rukama chtěla sáhnout do kabelky pro pepřový sprej. Bohužel mi za ní jeden vzal a držel jí za jedno ucho.Nemohla jsem v ní hledat sprej. Byla jsem nahraná a bála jsem se.

,,Dám vám prachy, ale nechte mě, prosím, být."

,,Ne já chci kalhotky."

,,A já chci vidět kozy."

Mysleli to vážně a mně nezbývalo nic jiného než se pokusit o útěk. Pustila jsem kabelku a zařadila zpátečku. Popoběhla jsem několik kroků a oni se vydali za mnou.Srdce jsem měla až v krku a opakovala jsem si, jak jsem hloupá, že jsem šla tudy takhle pozdě.

Kdybych nenarazila na toho típka s kapucí a šálou, nejspíš bych skončila někde v křoví.Vytáhnul bouchačku a vystřelil do vzduchu. Ti pošukové se zastavili a chvíli nechápavě zírali. Naštěstí se dali druhou stranou na útěk a dali mi pokoj.

Otočila jsem se na postavu v pozadí, která se chystala odejít.

,,Počkej! Zachránil jsi mě. Něco ti dlužím." zastavil se na půl cesty.

Stál tam zády ke mně a já šla blíž k němu. Chtěla jsem mu poděkovat nebo aspoň zjistit, kdo to byl.

,,Chceš snad peníze? Jak se ti můžu odvděčit?" volala jsem za ním.

Když náhle udělal pár kroků vpřed a prudce se otočil a běžel ke mně. Nebylo mu vidět do obličeje a navíc tu byla tma.

Všechno to bylo tak rychlé a byla jsem přímo v šoku, když mě políbil. Takže nějaký můj fanoušek snad?