Inferno - Cesta do pekel

41. kapitola - Danny

Vrátil jsem se od rodičů domů a čekalo mě milé překvapení. Seděl mi v sedačce Jordi.

,,Tebe pustili?" poplácal jsem ho po zádech.

,,Tebe koukám taky a docela ti to svědčilo. Jsi parádní hovado." pochválil moje pravidelné cvičení v lapáku, které bylo značně vidět.

,,Rád tě vidím." usmíval jsem se.

,,Jsem v průseru. Mluvil jsem s pár lidma a potřebuju jít do jedný akce. Jdeš do toho s námi?"

,,Nezlob se, ale já už se nechci vrátit do basy. Chci se věnovat rodině."

,,A oni neví, že jsi seděl?"

,,Neví a ještě ke všemu moje matka je na tom zdravotně hodně zle."

,,Tak to by se jim moc nelíbilo, kdyby zjistili, že jsi seděl, co?" zazubil se na mě a já jsem si ho chvíli prohlížel, jestli to myslel vážně.

,,Co tím myslíš?"

,,Že tě pasuju na našeho řidiče.Takže buď do toho půjdeš nebo navštívím tvojí rodinu. Nerad to dělám, ale potřebuju lidi, na který je spoleh."

,,Vydíráš mě?"

,,Tady máš potřebné info k té loupeži, včetně adresy, data a času. Buď tam nebo se stane něco ošklivého. Jo a jde do toho i Cherry." zaskočeně jsem se na něho podíval.

,,Cože?" zamračil jsem se.

,,Jo půjde za růkojmí, kdyby se něco posralo."

Šrotovalo mi hlavou, jak to že souhlasila s takovou akcí. Peníze rozhodně nepotřebovala, ale dávka adrenalinu jí možná chyběla. Pak mě napadlo, jestli jí taky nějak nevyhrožuje.

Tu noc jsem nemohl spát. Co se to s námi stalo? Byli jsme nerozluční přátelé a všechno se takhle změnilo. Proč? Co se stalo, že jdeme proti sobě a je nám fuk, že tomu druhému ubližujeme. Chtěl jsem s Cherry mluvit, ale tohle nebyla rozhodně ta ideální příležitost, kdy se jí zjevit.

,,Jo a mimochodem, ahoj Cherry. Pustili mě. Doufám, že mě ráda vidíš." opakoval jsem si dokola tu nejvtipnější frázi, na kterou nejspíš dojde, když do toho s nimi půjdu, ale nechtěl jsem, aby se to dozvěděl otec, když teď byla matka v takovém stavu.

Nakonec jsem si řekl, že do basy už nepůjdu, ale vzhledem k tomu, že mi vyhrožoval a Cherry do toho z neznámého důvodu byla také zavanuta, musel jsem.

Nasedl jsem do dodávky a odvezl posádku k bance, kde jsem čekal. Nervozita se mnou cloumala mnohem víc než při kšeftech s drogama, ale nemohl jsem nic dělat. Na hlavě jsem měl kuklu, aby mě nikdo nepoznal a během těch pár minut, co byli uvnitř by se dala ždímat. Byl jsem zpocený až na zádech, když táhli Cherry k dodávce. Vůbec se s ní nepárali a řekl bych, že snad i zapomněli, kdo to je.

Mezi bankou a chatou jsme se zastavili, abychom se zbavili dodávky, jenže Cherry měla jet v zavazadlovém prostoru a to z nepochopitelných důvodů. Tohle nemohli udělat.Mohla se tam i udusit, ale je to nezajímalo. Řekl jsem Jordimu, aby se uklidnil, že šlo o Cherry a ne nějakou cizou nánu. Jenže se začal vztekat.

,,Ty taky drž hubu, nebo to tvýmu fotříkovi povíme." začal mi Jordi vyhrožovat.

Jakmile jsme se dostali do té chaty hluboko v lesích za městem, trochu se mi ulevilo, ale fízly jsme měli za krkem a to mě moc neuklidňovalo. Cherry byla vzata jako růkojmí, ale chovali se k ní jako by tomu tak bylo skutečně.Takovéhle zacházení jsme si nedomluvili a bylo mi Cherry líto.

,,Tady máš svojí odměnu, abys neřekl." podával mi Jordi pět stovek, nad kterými jsem se jen pousmál a nechtěl je.

,,Chci Cherry místo těch prachů."

,,Ale za Cherry dostanu mnohem víc než pět stovek. Víš, s kým randí?" začal se usmívat a mně se rozbušilo srdce.

Tak ona s někým randila? To byla podpásovka.

,,S kým randí?"

,,Myslel jsem, že to víš, když spolu kámošíte."

,,No byl jsem dost dlouho v base, měl jsem tam sedět pět let, ještě jsme spolu nemluvili."

,,Ach tak." usmíval se. ,,...no chodí s tím režisérem Stanleyem Cooperem."

To jméno už jsem párkrát slyšel,ale nejspíš bych si ho nedokázal spojit s režírováním a už vůbec ne s Cherry. Po tomhle zjištění jsem byl o to víc naštvaný na okolí i na sebe. S Cherry jsem už nemohl počítat před svojí rodinou. Už nebyla ta, kterou bych představil své rodině a bylo mi z toho úzko. Musel jsem něco udělat, abych rodině zavřel pusu.

Jordi s ostatními zavolali tomu zazobanýmu Cooperovi a chtěli za Cherry výkupný. Tohle už na mě bylo moc.

,,Klidně už můžeš zmizet. Nejsi potřeba."

Vyšel jsem z chatky a postavil se vedle jednoho z kluků, co s námi byli na akci. Zrovna kouřil.

,,Kolik z toho bylo?"

,,Nic moc. Je nás na to hodně. Jordi mluvil o zhruba o dvěstě tisících." zašklebil se.

,,To není moc, ještě když si to rozdělíte. Za takový risk to nestálo."

,,Proto Jordi rozjel tu akci se Cherry.Z toho kápne taky dost."

,,Žádná akce s Cherry neproběhne.Jordi tě pěkně převezl. Cherry je naše kámoška a všechno jen nahráli."

,,Jak to víš?"

,,Slyšel jsem, jak se o tom bavili.Chce nás obrat." nasadil jsem mu brouka do hlavy a šlo mi to dost dobře.

Měl jsem jistý plán a doufal jsem,že mi projde. Musel jsem Cherry zachránit. Dlužil jsem jí to a chtěl jsem jí chránit.