Police or mafia

23❤

„Milovala jsem tě?” zeptám se Tima velmi potichu, že si nejsem jistá jestli jsem tuhle otázku vůbec vyslovila. „Ja nevím Sam. Myslím, že jo, ale bylo to všechno tak složité” promne si obličej. „Co se stalo po tom polibku?”

„Justin tě...no on tě znásilnil..bylo to tvé poprvé” v jeho obličeji je znát bolest. Mé slzy se derou na povrch, ale zaženu je. Nechci si vzpomenout. Nechci si vzpomenout na tu bolest. Muselo to být hrozné.

„ Ale políbili jsme se jenom jednou. Nemohl jsem dál sledovat jak ti ubližoval kvůli mě. Po tom našem polibku jsem se ti snažil vyhýbat a povedlo se.. Ani nevíš jak moc mě bolelo tě vidět trpět” po tváři mi steče slza. Musela jsem prožívat muka. „Tak moc mě to mrzí Sam” vydechne. „Tak moc rád bych tě odsud dostal, ale nejde to. Nemůžu.” dodá. Z jedné slzy se staly potoky slz. „Děkuju, že jsi mi to řekl” přes slzy se na něj pousměju.  Je na mě toho tak strašně moc. „Ale mám ještě jednu otázku” setřu si slzy. Tim přikývne, a tím mi dá náznak ať se ptám.

„Po jak dlouhé době co jsem  u Justina byla jsi mě políbil a Justin znásilnil?” musím se ptát, i když vím, že každá odpověď na mé otázky mě zabolí, ale jsem  zvědavá.

„Po půl roce.” odpoví tiše a sklopí pohled. „A ta vzpomínka co se mi vybavila. To jak jste posílali fotku mé matce. Bylo po jak dlouhé době co mě znásilnil poprvé?”

„Sam” povzdechne si. „Prosím.” dívám se na něj se slzama v očích a on povolí. „Po dvou měsících.” šeptne a já stisknu oční víčka k sobě. „Ze vzpomínky to vypadalo jako kdyby jsi mě nesnášel.” zašeptám a oči neotevírám.

„Snažil jsem se to tak zakrýt, aby Justin nic nepoznal.” otevřu oči a v jeho očích rozpoznám bolest. „Tak moc mě to mrzí Sam” dodá a já jenom na co zmůžu je přikývnutí.

„Ehm..asi bych si šla lehnout. Bolí mě noha a jsem z toho všeho unavená” přeruším hrobové ticho. „Um. Jo jasně” zvedne se a pomůže mi se postavit. „A nemáš ještě hlad? Moc si toho nesnědla”

„Ne nemám” špitnu a Tim jenom přikývne. Pomůže mi se dostat do místnosti, kde jsem strávila předešlé hodiny. Posadím se na matraci a všimnu si, že Tim se na mě zamyšleně dívá ode dveří.

„Co je?” zeptám se nervózně a ošiju se. Není mi příjemné ten jeho pohled na mě. „Ale nic” zatřepe hlavou a chystá se odejít „Time” zastavím ho a on na mě zdvihne svůj pohled.

„Děkuju” vděčně se usměju. „To nic” zatřepe hlavou a odchází. Jsem mu doopravdy vděčná, že vím aspoň něco.

...

Probudím se na hrozné teplo. Celá spocená se vyhoupnu do sedu a podívám se na nohu, z které jde pronikavá bolest. Díky žárovce, která jemně svítí zjistím, že celý obvaz je od krve. Polekám se. Absolutně nevím co mám dělat, a tak začnu křičet Timovo jméno do doby než příjde.

„Co se děje?” zeptá se rozespale. Jde poznat, že jsem ho nejspíše probudila. Oči má podlité krví a vlasy má rozházené do všech stran. „Má noha” je jediné co ze sebe vydám.

„Kurva” vydechne. „Hned jsem zpět” řekne a v okamžiku zmizí pryč. Dojde s telefonem v ruce a s někým telefonuje. „Má to celé zakrvácené. Nevím co mám dělat” říká do mobilu. „Nevim nejsem doktor” protočí očima. „Dobře já mu zavolám.” pokýve hlavou.

„Už? Neměl jsi dojet až večer?” zeptá se do telefonu a já si myslím, že volá s Justinem. „Ok.” s těmito slovy hovor zavěsí a hned na to mobil přiloží k uchu a začne opět s někým mluvit přes telefon.