Police or mafia

14❤

„Máš tam jít” řekne mi Alex hned co vejde do mého pokoje. Ignoruji ho. Ležím na posteli a dívám se do stropu. „Slyšíš?” vyjekne a přejde k posteli. „Jestli se teď nezvedneš a nepujdeš do té zkurvené kuchyně tak to s Justinem budeš mít o dost horší” pohrozí mi a já stejně zůstavám ležet. Možná si koleduju, ale já na to seru. „Jak chceš” se slovy odejde z pokoje. Více si přitáhnu peřinu k sobě a zavřu oči.

„Proč jsi nepřišla?” uslyším hlas toho satana. „Nechtěla jsem” myknu rameny. „Vstaň” uslyším opět jeho panovačný tón hlasu. „Nejsem pes” vyprsknu. „Vstaň” skoro už vykřikne a já stejně dál ležím v posteli. Přejde ke mě a silou mě chytne za vlasy. Zasyčím bolestí. Ještě k tomu, když mě pořád bolí hlava. „Teď okamžitě vstaneš. Jinak..” odmlčí se

„Jinak co? Znásilníš mě? Uhodíš mě? To všechno jsi už udělal tak do toho” pustí mé vlasy a má hlava dopadne do polštářů.

„Vstaň” řekne znova panovačným hlasem a já se celá schovám pod peřinu. „Řekla sis o to sama” uslyším jeho hlas a na jednou kroky směřující pryč ode mě. Ale hned na to uslyším rychle přibližující kroky ke mě. Jako kdyby chtěl odejít, ale hned si to rozmyslel. Jeho ruka spočine na peřině, kterou hladí a na jednou dotek zmizí. Však po chvilce ruka se vší silou dopadne v podobě pěstí do pěriny a tak zasáhne mé břicho. Syknu bolestí, ale ani se nenadechnu a teď pěst do hlavy. Někdo by řekl, že přes peřinu nic neucítím, ale to je hloupost. Cítím to až moc dobře. Další rána, která dopadne na má žebra. Další, která dopadne na můj obličej. A další, další rány.

„Vzdávám se.” zašeptám a žádnou novou bolest necítím. „Vstanu” dodám šeptem a třesoucíma rukama odhrnu peřinu. Po tvářích mi tečou horké slzy, které se dostávají do mých ran na tváři a nepříjemně to štípe. Justin ze mě strhne peřinu, na které jsou krvavé stopy od mých ran. „Můžeš si za to sama.. Mohlo to jít i po dobrým” řekne a za loket mě vytáhne na nohy. Rozbrečím se kvůli té bolesti. Bolí mě hlava a břicho zároveň, do toho se přidává mírná bolest při každém nádechu. Jeho ruka se přemístí na mé zápěstí a táhne mě pryč z pokoje. „Zastav prosím” zavzlykám, když mě v hlavě třeští a ostrá bolest v břiše se zvyšuje. Podlamují se mi kolena a já mám pocit, že už neujdu ani krok. Ignoruje mě a dotáhne mě do kuchyně, kde je Tim a Kelvin. Tim se na mě zděšeně podívá a Kelvin se ušklíbne. Justin semnou dojde ke stolu, odtáhne židly a hnusně mě na ní hodí. Předemnou přistane talíř špaget.

„Žer” řekne hnusně a já s třesoucíma rukama vezmu vidličku do ruky. Všichni tři mě pozorují a já se snažím něco namotat na vidličku, ale s těma rukama to nejde jak moc se klepou. Nakonec to málo co namotám na vidličku dám do úst a po pár žvýknutí, sousto spolknu. Strašně moc mě bolí hlava. Mám pocit, že mi každou chvíli vybuchne. Horké slzy stále tečou po mých tvářích a dopadají do talíře špaget. „Až to dojí tak jí zaveďte do jejího pokoje. Musím jet něco vyřídit” řekne Justin a vzápětí odejde z kuchyně. Tim v rychlosti ke mě dojde a sedne si vedle mě na židly.

„Co ti udělal?” zeptá se mě a já pustím vidličku, která spadne do talíře. Chytnu se za hlavu a pár vzlyků se ozve kuchyní. „Měla by to dojíst” ozve se Kelvin „drž hubu a vypadni” vystratuje po něm Tim. „Nevím jak se mu bude líbit, když se dozví, že mu valíš do děvky” řekne Kelvin.

„Mám na tebe o dost horší věci. Tak jenom cekni a uvidiš” řekne Tim a Kelvin beze slov odejde z místnosti. „Co se stalo? Dozvěděl se, že pracuješ pro cajty?” zeptá se a já zatřepu hlavou. Nedokážu si ani představit co bude dělat jestli se to dozví. Ale za chvilku už bude za mřížema.

„Potřebuju prášek” vydechnu a Tim se postaví. Ze skříňky vytáhne plato prášků a jeden vyloupne. Poté napustí do sklenice vodu a prášek s vodou mi dá do ruk. Prášek dám do úst a spláchnu ho vodou. „Děkuju” vydechnu a skleničku dám na stůl.

„Tak co se stalo?” zeptá se mě Tim. „Neposlechla jsem ho. Schovala jsem se pod peřinu a on do ní mlátil” řeknu mu a sem tam vzlyknu. „Potřebuju ten špunt” dodám a Tim se na mě udiveně podívá. „Musí sedět v base” zavrčím