Police or mafia

15❤

„Musí sedět v base” zavrčím a Tim si povzdechne. „Víš..Samantho.” odmlčí se „budu mu to muset říct” řekne a já vykulím na něj oči. „Co že? Ne” vyjeknu. „Sám si říkal jak moc ho nenávidíš” dodám. „Bude moct být po všem” vydechnu.

„Samatho chápeš, že by zavřeli i mě?” jeho hlas přibírá na intenzivitě a mé hlavě se to nijak nelíbí. Chytnu se za spánky a vydechnu. „Nezavřeli by tě. Tebe ne” vydechnu „Stejně v tom Justina nenechám” řekne podrážděně.

„proč?” „protože mi zachránil život. Vysekal mě z průšvihů. A jsem mu za to vděčnej” řekne a já na sucho polknu. „Takže ty ho budeš podporovat v tomhle? Aby unášel nevinné holky a ubližoval jim?” podívám se na něj bolestným výrazem v obličeji. „Nejsou nevinné jsou to děvky” vyprskne a to mě nějakým způsobem trošku zasáhne do srdce. „A to chceš říct, že já jsem děvka?” zeptám se ho po tichu a on jen mlčí. „Ne ty ne.” zašeptá. „Prosím vrať mi ten špunt.” zašeptám. „Já tady už nechci být.”dodám se slzama v očích. „Tak pojď” poraženecky vydechne a stoupne si. Taky si stoupnu, ale strašně se mi zatočí hlava. Chytnu se stolu a rozdýchávám to. Ale mě bolí i dýchání.

„Sam? Jsi v pohodě?” ujistí se Tim. „Hm” přikývnu. „Vážně dobré?” ujistí se a já přikývnu. Tim pomalu semnou se rozejde ke svému pokoji.

„Děkuju” řeknu, když mi ten špunt dá. „Jen chci aby jsi věděla, že budu na jeho straně” řekne a mě to je nějakým způsobem líto. Ale nic na to neříkám. Tim mě dovede do mého pokoje a já si hned sednu na postel. „Šíleně mě bolí hlava” zašeptám a Tim se podívá na zem, kde je zakrvácená peřina. „Musel byt dost naštvaný” zašeptá zamyšleně. Nic na to neříkám.

„Time. Co jsi to mi chtěl říct v té koupelně než nás vyrušil Justin?” zeptám se a Tim se vzhluboka nadechne. „Ale nic” zatřepe hlavou a posadí se vedle mě. „Time. Něco jsi mi chtěl říct o tom, že něco nevím. Řekni mi to prosím” řeknu a chytnu ho za ruku. „Prosím” kouknu se na něho prosebným pohledem. „Víš..nejsi tady náhodou” vydechne. „Já vím. Jsem tu kvůli tomu že jsem policistka” řeknu.

„Ne to nemyslím” zavrtí hlavou a já skřivím obočí. „No víš..ehm..jak to říct.. Justin tě už měl vyhlédnutou”

„Jak to myslíš? To by snad věděl že jsem policistka, ne?” zeptám se „ono je to uplně jinak” řekne a já už ho vubec nechapu. „Nejsi tu poprvé Samantho.” řekne mi a já se ironicky uchechtnu.

„To ty si se spíše praštil do hlavy” pokroutím hlavou. „Samantho.. Ty jsi ta holka, která se pokusila utéct, ale spadla si z plotu a utrpěla si zranění hlavy. Ztratila si paměť” říká mi a dívá se mi do očí.

„Lžeš. Pamatuju si své dětství” vyprsknu. „Nelžu ti. Ztratila si krátkodobou paměť. Justin moc dobře věděl kdo si Samantho. Nejsi tu náhodou. Unesl tě, když ti bylo 15 let. Byla jsi u něj 2 roky” snaží se mi to všechno vysvětlit, ale já ho stejně nechápu. Je pravda, že si nepamatuju mé šestnácté narozeniny.

„To není možný” zavrtím hlavou. „Sam. Říkám ti pravdu” řekne a já začnu třepat hlavou. „Jen nechápu jak nám uniklo, že pracuješ pro cajty” zamyslí se. Snažím se si vzpomenout. Ale nic se mi neobjevuje.

„Dokonce tě postřelil. Do ramena”  odhrne mi tričko. Kouknu se a doopravdy tam mám jizvu. „Nic si nepamatuju” šeptnu. „Zkus si vzpomenout. Unesl tě 12 září před pěti lety. Bála ses. Dokonce ses snažila i podřezat. Hned druhý týden co jsi tu byla” říká mi. „Podřezat?” podívám se na něj bolestivým pohledem. Jenom přikývne.

„ Chtěl tě zpět hned po měsíci co jsi odsud utekla, ale s tvojí mámou-” skočím mu do řeči „s mojí mámou?” skřivým obličej. „Ano. S tvojí mámou se Justin domluvil, že tě nechá být do tvých dvaceti let. ” vysvětluje mi, ale já tomu nechápu. To by snad máma neudělala nebo ano?

„Chtěl jsem tě odsud dostat, ale Justin tě načapal a malem tě zabil. ” snažím si tak moc vzpomenout, ale nedokážu si na nic vzpomenout z toho co mi řekl. „ Unesl tě, když jsi šla ze školy” říká mi další vzpomínku, kterou si nepamatuji.

„Musíš chtít si na to vzpomenout” řekne mi. „Tvá matka se schvalně odstěhovala pryč. Aby o tebe neměla mít strach. Nechtěla tě vidět zase trpět” říká a mě se najednou udělají mžitky před očima. A najednou TMA.