Další den ráno.
Louis se ke mně tulil a zavrtal si hlavu do mojí hrudi. Pohladil jsem ho po vlasech a on jemně nakrčil nos. "Princezno, čas vstávat," Louis se ode mě odtáhne a přikryje si hlavu polštářem. Otočí se na druhý bok a spí dál. "Zlato, musíme vstát," strhnu z něj peřinu a on se zamračí. "Idiote, vrať mi tu peřinu! Hned!" Vypískne a posadí se. Praští mě polštářem po hlavě. "Stylesi, okamžitě mi tu peřinu vrať!" Křičí. Uteču s ní do obýváku a on zakňučí. Chvíli předstírá, že je na mě naštvaný, ale prozradí se cukajícími koutky.
"Ale stejně mi ji vrať," zachichotá se, když mu začnu zasypávat polibky břicho a krk. "Myslel jsem, že bychom se mohli dívat na televizi, dávají Frozen," Louis se zamračí, ale vím, že se mu ten nápad líbí. "Jako bych byl malé dítě," odfrkne si. Políbím ho, ale on mi přitiskne ruku na rty. "Je ti devatenáct, jsi ještě malé dítě." Řeknu na obranu a Louis protočí oči. "Bude mi dvacet," řekne a pak vstane. Oblékne si tepláky a černé triko.
"Chci čaj," zaškemrá. Sedíme v kuchyni u stolu a já dělám snídani. 8:34, podívám se na hodiny. Usměju se na něj a vyndám jeho oblíbený ovocný čaj. "Takže?" Zeptám se. "Takže co?" Nadzvedne obočí.
"Co budeme dnes dělat?" Louis si do pusy strčí toust a s plnou pusou mi odpoví. "Půjdeme na procházku." Pŕikývnu a sednu si k němu. Podám mu hrnek s čajem a on poděkuje.
"Půjdeme se koukat na Frozen?" Pípne a zčervená. Zasměju se a přikývnu.
Jeho stav se zhoršil. Za těch pár dní zhubnul asi čtyři kila a vypadá celkově drobněji. Všechno oblečení na něm visí. Záchvaty kašle mívá stále častěji a špatně se mu dýchá.
Bojím se o něj.
*
"A kam že to přesně jdeme?" Zeptám se, když jdu s Louisem za ruku. Je už tma, asi okolo osmi hodin večer. "Na jedno super místo. Chodíval jsem tam, když jsem potřeboval být sám." Když byl Louis mladší, trpěl depresemi. Ve škole byl asi půl roku šikanovaný.
Propletu si s ním prsty a on mi ruku pevně stiskne. Má studené prsty. "Není ti zima?" Zeptám se a on zakroutí hlavou na náznak nesouhlasu. Stisknu mu ruku nazpět. Louis zastaví kousek od lesa. Stojí tady jedna stará lavička.
Na nebi jsou vidět hvězdy a celé je to tady strašně krásné.
Louis si sedne a já vedle něj. "Chci, abys něco věděl." Řekne a já přikývnu. Nadechne se a pak si povzdychne.
"Až tady nebudu, vím, že to zní hrozně, chtěl bych, abys dával pozor na Darcy, ano? Ona tě potřebuje, Harry. Budu na vás dávat pozor tam seshora. Nezklam mě," řekne a já ho obejmu. Pláče. "Chci tady zůstat ještě pár let," utírám mu slzy z tváře. "Chci odvést naší Darcy do školy, chci tu s vámi zůstat." Trhá mi srdce ho takhle vidět. Je zničený a já taky.
"Louisi?" Vyleze si ke mně na klín a zavrtá si hlavu do mojí hrudi. "Hm?"
"Vidíš ty hvězdy?" Zeptám se a on přikývne. Vtisknu mu polibek do vlasů. "Kolik jich je?"
"Hrozně moc," odpoví a pozoruje oblohu. Upravím mu pramínek vlasů, který mu sklouzne do očí. "Tak takhle moc tě miluju," řeknu a políbím ho.
***
Je to sakra krátký :'D polepším se, slibuju :))
5 dní do Vánoc :)) Kdo se těší? xx
Love ya all.
KAMU SEDANG MEMBACA
24 Wishes Before Die ✔️
Fiksi Penggemar"To mi zbývá jen měsíc?" "Je mi to tak líto, Lou." "Můžu mít poslední přání? Přál bych si, abychom udělali dvacet čtyři věcí, které jsem s tebou udělat vždy chtěl." "Kde začneme?" Neboli Příběh, kde má Louis rakovinu plic a umírá. |Christmas 2016| C...
