24 Wishes Before Die ✔️

Fifth

Druhý den ráno.

Pořád ještě jsem měl zmrzlé prsty na nohou. Přitiskl jsem se ještě víc na Louise a on mi hlavu schoval do hrudi. Propletl jsem si s ním prsty a zavřel znovu oči. Louis asi usnul, protože mojí ruku upustil a schoulil se do klubíčka. Přikryl jsem ho peřinou, aby se nenachladil, i když bylo v ložnici teplo.

Zvednul jsem se pomalu z postele a potichu se vydal do kuchyně. Opřel jsem se o linku a znovu zavřel oči. Chvíli jsem tam tak stál, ale pak mě napadlo, jestli bych neměl mého andílka jít vzbudit. Podíval jsem se na hodiny a oddychnul si. 5:39, to je brzo, podivil jsem se.

Sednul jsem si na židli a přemýšlel o tom, jestli bych si neměl jít lehnout zpátky do postele. Nakonec jsem si uvařil čaj a vzal si knížku, kterou jsem nechal v obýváku. Chvíli jsem si četl, ale docela brzy mě to omrzelo.
6:18, podíval jsem se na hodiny znovu. Byl bych rád, aby Louis spal aspoň další dvě hodiny. Po včerejšku si spánek zaslouží.

Vždy jsem ho rád pozoroval, když spal. Byl hrozně roztomilý, když krčil nosík a jeho řasy se třepotaly. Nesnášel jsem, když ho trápily noční můry a nemohl v klidu spát. Nenáviděl jsem každou slzu, kterou kvůli nim uronil.

Chvíli jsem jen seděl a koukal před sebe. Pak jsem se zvednul a udělal k snídani omeletu. Nalil jsem do sklenice džus a položil to na tác. 6:43, znovu jsem se podíval na hodiny. Za mnou se ozvalo zapraskání a pak kroky. Otočil jsem se a spatřil Louise, jen v uplých černých boxerkách a mém bílém triku, které mu bylo těsně pod zadek.

"Zlato, měl bys jít spinkat. Je ještě brzo." Řekl jsem mu a objal ho. Něco mi zamumlal do hrudi a objetí mi oplatil. Protřel si ospale oči a zamrkal nad náhlým světlem, když se odtáhnul.

"Byla mi bez tebe zima," odůvodní a našpulí pusu. Zasměju se a políbím ho. Zamručí a přitáhne si mě blíž. "Už máš na dnešek plán, zlato?" Zeptám se a on kývne. Na chvíli zavře oči, dokonce dostanu pocit, že usnul. Pak promluví: "Pamatuješ si na tu restauraci, kde jsme byli na prvním rande?" Zeptá se a já přikývnu a usměju se. "Dali jsme si špagety a jedli je spolu."

Těším se. Vezmu si Louise do náručí a jemně ho políbím. Zaplete mi ruce do vlasů a polibky mi oplácí. "Těšíš se?" Zachichotá se a já svoje čelo přitisknu na to jeho. "Těším."

*
Připadám si, jako by mi bylo znovu osmnáct. Čekám před domem, a ani se nesnažím skrývat svůj zamilovaný úsměv. Louis přijde o deset minut později. Usměje se na mě a zeptá se, jestli mu to sluší. Políbím ho na tvář a odpovím, ano, samozřejmě, že ti to sluší.

Jdeme společně do restaurace v centru Londýna. Kolem nás chodí lidé a já si všimnu, jak se Louis nervózně tváří. Vezmu ho za ruku a propletu si s ním prsty. Usměje se na mě.

Vejdeme do restaurace a číšník k nám hned přijde a ptá se na rezervaci. Chystám se říct, ne, nemáme; ale Louis je rychlejší. Usměje se. "Na jméno Styles." Zmateně se na něj podívám, ale on se jen drze ušklíbne. Číšník nás zavede ke stolu, který hned poznám.

"Louisi! To je ten stůl, že ano?" Vyhrknu, a pár lidí se za mnou otočí. Louis se zachichotá a přikývne.

"Právě jdu na svoje první rande do restaurace," zachichotá se Louis a chytne mě za ruku. Usměju se a vejdeme spolu. Číšník se nás zeptá na rezervaci, odpovím mu, že jí nemáme. Pokloní se a odejde.

Sedneme si ke stolu, třetí odzadu. Louis mě chytne znovu za ruku a vzápětí zčervená.

Sedneme si a Louis mě chytne za ruku. "Víš kolik mi tenkrát bylo?" Zachichotá se a tentokrát jsem to já, kdo zčervená. "Tvoje rodiče mě měli za pedofila," zasměju se a Louis se ke mně přidá.

"Co to bude?" Zeptá se číšník a já objednám dvě Coca-Coly a jedny špagety. Dohromady, prosím, řeknu a Louis má barvu čerstvého rajčete.

"Dobrý den, co to bude?" Číšník asi po pětu minutách přijde a Louis objedná víno a jedny špagety. "Jednu porci pro oba, jestli víte, jak to myslím." Řekne a já se na něj usměju. Číšník si objednávku zapíše, pokloní se a odejde.

"Připadám si, jako by mi bylo zas osmnáct." Řeknu mu a podepřu si hlavu rukou. "Teď už jsi starej, no jo." Zasměje se Louis a já ho pod stolem lehce kopnu do nohy. Naoko zakňourá.
Za pár minut za námi přijde číšník s naším jídlem.

"Otevři pusu," pobídnu ho a on ji otevře. Strčím mu tam lžíci se špagetami a on se zachichotá. Málem to celé vyprskne, když se snaží nesmát tomu, jak se na nás každý kouká.

"Louis a Harry. Navždy." Řekne Louis a ukáže na to, co do stolu vyryl. Přejedu po tom a usměju se.

"Otevři," pobídne mě Louis a já otevřu pusu, přesně, jak si přeje.

Po celý čas jezení se smějeme, všichni na nás vrhají zamračené pohledy, ale my si jich nevšímáme.

"Je to tu pořád?" Zeptám se a Louis mi věnuje zmatený pohled. Nahmatám místo vedle Louisovy ruky a přejedu po něm. Vezmu nůž a vyryju vedle toho jedno slovo. Napořád. Louis se usměje.

Zaplatíme a vyjdeme ven.

"Děkuju za krásný večer." Řeknu, když stojíme u Louisova domu. "Já děkuju." Řekne a pak zčervená. Chvíli se rozhoduje, ale pak mě políbí na tvář a uteče.

"Co teď?" Zeptám se a Louis mě políbí.
"Jdeme se projít nočním Londýnem."

***
Takže ahoj! :)) Konečně dopsáno xD Přes 900 slov :)) Názory? :))
Jo a chtěla bych poděkovat HuntressArrows, protože jí pořád otravuju a ona se se mnou stejně baví :DD Takže děkuju :DD