Sixth

251 35 6
                                    

Noční Londýn, 1:22 hodin ráno.

Pořád se tu procházíme, Louis je zabalený do svetru a pomalu mi usíná na rameni. Držíme se za ruce a Louis má položenou hlavu na mém rameni.
"Je mi zima." Řekne a přitulí se ke mně blíž. Pustím jeho ruku a obmotám ji okolo něho. Úlevně vydechne a já se usměju.

"Co takhle se jít ohřát někam... do klubu?" Navrhnul a já sebou trhnul. "Louisi-" přerušil jsem ho, ale on mi zakryl pusu rukou. "Pokud tam budou cigarety tak odejdeme." Dodá a já si povzdychnu. Ví, že bych pro něj udělal cokoli.

Jdeme do klubu, který je na rohu ulice. Vypadá to slušně. Vstoupíme. Ihned na mě dopadne smrad alkoholu a cigaret. Louis mě postrčí dovnitř.

Trochu klopýtnu, ale pak se rozhlédnu kolem. Je tu docela dost lidí. Vdechnu vzduch zhluboka do plic, není to tak zlé, jak jsem si myslel. "Jedno zakašlání a jdeme pryč," oznámil jsem Louisovi nekompromisně a objednal nám dvě piva.

Přišla k nám nějaká dívka, mohlo jí být tak jako Louisovi. Usmála se na něj a svůdně se usmála. Přimhouřil jsem oči a propaloval ji pohledem.
Pak si k Louisovi sedla a ruku mu dala na stehno a něco mu říkala.
Odkašlal jsem si a ona se otočila.
"Jsem Sophia," představila se a podala mi ruku. Nepřijal jsem ji.

"Uhm, tvůj kamarád se mi fakt líbí. Mohl bys mi dát jeho číslo? Moc se k tomu nemá." Ztišila hlas a mně krví začal kolovat vztek. "Manžel." Opravil jsem ji a ona se zarazila. Její obočí se vymrštilo vzhůru. "Říkám, že je to můj manžel!" Vyštěkl jsem na ni a ona zbledla. Kuňkla omluvu a odešla pryč.

Louis se zachichotal a políbil mě na čelo. Usmál jsem se na něj a propletl si s ním prsty. "Jsi dokonalý, Loui." Řekl jsem a prohlédl si ho. Pořád jsem v něm viděl toho čtrnáctiletého roztomilého kluka, do kterého jsem se na první pohled šíleně zamiloval.

"Chci, aby sis se mnou zatančil," řekl Louis a prosebně se na mě podíval. "Netančím." Zasmál jsem se, ale Louis se zamračil. "Moje přání je, abys zvednul ten tvůj dokonalej zadek a šel si se mnou zatančit!" Protočil jsem oči a zvednul se. Co bych pro svou princeznu neudělal. Louisovi se rozsvítily oči a on se radostí málem rozbrečel.

Jako na povel začala hrát pomalá písnička. "Nevím jak," řekl jsem a Louis se usmál. Položil mi moje dlaně na jeho boky a svoje dal za můj krk.
Pohybovali jsme se pomalu. Zezačátku s námi na parketu byly další tři páry, ale ke konci písničky se všichni vypařili a část lidí okolo nás udělala kroužek a dívala se na nás.

Písnička skončila a Louis mě políbil, lidi nám tleskali a on brečel štěstím. Obmotal mi nohy kolem pasu a já mu otřel slzy. "Půjdeme domů, ano?"

Zeptal jsem se a on přikývl. Obléknul jsem mu zase svetr a na sebe jsem si vzal bundu. "Nebude ti zima?" Zeptal jsem se ho a rozhodoval se, jestli mu mám dát svou bundu. Můj návrh ale Louis zavrhnul.

Vyšli jsme společně domů. Louis opravdu během chůze usnul, tak jsem ho vzal do náruče a došel s ním k domu. Odemknul jsem a přenesl jsem ho do ložnice. Svlékl jsem ho jen do boxerek a trička a přikryl ho až ke krku peřinou. Byl rozkošný.

Lehnul jsem si vedle něj a usnul.

***
Ahoj znovu :DD Znovu je to krátké, ale přesto doufám, že to oceníte, protože je jedenáct večer, ale slíbila jsem to :DD Názory? (Btw. Děkuju za krásné komentáře u předešlých částí). Love ya all. xx

24 Wishes Before Die  ✔️Where stories live. Discover now