34❤

1.5K 160 65
                                    

„No tak už se nezlob” dojde do pokoje Lex. Ignoruju ho a lehnu si do postele. Chytnu si bříško. „Lexi. Ja to dítě nezabiju” zašeptám „ale umřeš ty” sedne si ke mě na postel.

„To překousnu” zavřu oči. „No, ale my ne” vyjekne „to taky zvládnete. Budete měsíc truchlit, ale potom budete žít své životy i beze mě” usměju se na něho a vyhoupnu se do sedu.

„Jsi sobec”pokroutí hlavou. „Možná” pousměju se. „Nemůžeš nás jen tak opustit” šeptne a dívá se do země. „Promiň Lexi” opřu si svou hlavu o jeho rameno. „Ale třeba neumřu” pousměju se. „Budu žít dál. Neboj se.” pohladím ho po tváři.

„Mě se jen tak nezbavíš” uchechtnu se a Lex se mírně zasměje. „No to doufám” dá mi pusu do vlasů a já ho obejmu. Je to pro mě jako můj bratr.  Jako má rodina.

„Pojď jdeme za nima” vstane z postele a pomůže mi se taky zvednout. Dojdeme do obyváku, kde sedí Justin s Emily a posadíme se. Já si sednu vedle Justina a Lex na křeslo. „V pohodě?” zeptá se mě Justin a já s úsměvem přikývnu. Opřu se o opěradlo gauče a hlavu si opřu o Justinovo rameno. Justin se na mě usměje a já mu úsměv obětuju.

„Miluju tě” zašeptá mi do ucha „já tebe taky” uculím se na něj. Potom se začneme bavit o všem možném. Emily a Lex nám začnou povídat jak žijí v Londýně, co práce atd..  Oba tak nehorázně dospěli.

„No nic já už asi půjdu spát” řeknu a pomalu se zvednu. Však mírně se mi zatočí hlava a já se vzhluboka nadechnu. „Všechno v pohodě?” zeptá se mě Justin a vstane taky. Chytne mě za pas.

„Jo” pousměju se. „My už taky půjdeme ” řekne Lex. „Dobře” řekne Justin. Nakonec se Emily s Lexem odeberou do pokoje pro hosty a my s Justinem do našeho pokoje.

„To už jsou dvě hodiny ráno?” udiví se Justin, když se podívá na hodiny. „Jop” odpovím mu a posadím se na postel.

O PÁR HODIN POZDĚJI
Otevřu oči a s rychleným dýcháním se vyhoupnu do sedu. Jsem celá spocená a mám slzy v očích. Zdál se mi hrozný sen. Zdálo se mi, že když jsem odrodila tak mi Justin to dítě vzal. Nemůžu zastavit svůj zrychlený dech. „Tiffany?” uslyším Justinův ospalý hlas a náhle se pokojem rozline malé světlo, které jde z lampičky.

„Co se stalo?” vyhoupne se do sedu a chytne mě za ruku. „Zdál se mi hrozný sen” řeknu udýchaně. „Byl to jenom sen” pohladí mě po tváři. „Co pak se ti zdálo?” zeptá se mě.

„Že jsi mi vzal mé dítě” šeptnu „to bych nikdy neudělal. Už ne” řekne „já vím” pousměju se na něho. Justin si lehne a já si lehnu k němu. Hlavu si položím na jeho hruď. „Dobrou noc honey” zašeptá mi do vlasů a potom mi do nich dá pusu. „Dobrou” řeknu a společně s Justinem zaspím.

Cigarettes? No, thanks. 2Where stories live. Discover now