Ráno vstanu a jen tak ležím v posteli. Promnu si líčko, které na dotek trochu zabolí. Jak to nakonec v noci proběhlo? Poté co jsem ho zhodila z postele tak se vysápal zpět. Líbal mě a tak jsem mu dala facku. Taky mě uhodil až jsem spadla do postele vedle Barunky. Potom mě lištil ještě dvakrát a odešel. Takhle ten večer neměl vypadat. V noci jsem skoro vůbec nespala. Dohromady jsem se vyspala tak dvě hodiny. Nasadím si protézu a jdu do koupelny. Podívám se do zrcadla. Oči červené a napuchlé, tvář už se zbarvuje do modra a vlasy mám rozcuchané. Ještě si zajdu do kufru, z kterého si vezmu malovátka, šampón, mýdlo a kartáček se zubní pastou. Sundám si tričko s kalhotkama a i s protézou jdu do sprchového koutu. Užívám si dopady horkých kapek na mé tělo a na mé vlasy. Umyju si vlasy, osuším se a jen zabalená v ručníku jdu ještě do pokoje pro čisté spodní pradlo a oblečení. Potom se zpět vrátím do koupelny kde ze sebe zhodím ručník a obleču se do legín a obyčejného trika. Vyčistím si zuby. Trochu se namaluju a snažím se zakrýt modřinu makeupem. No, ale vypadalo to nerealisticky tak jsem si to odlíčila a namalovala si jenom oči. Vlasy si usuším ručníkem a nejsou už tak mokré, jen vlhké. Vlasy si dám do ledabylého culíku a jdu zas do pokoje za Barunkou, která ještě spí. Rozhodnu se jít si aspoň udělat pití. A proto vylezu z pokoje a jdu do kuchyně, kde už, ale je Justin. Vzhluboka se nadechnu a snažím se dívat do země aby neviděl mou modřinu. Všimne si mé přítomnosti a já si jdu jen do skleničky nalít vodu.
„Hele. Neříkej o mě a Emily Sofii. Prosím” řekne a já ho ignoruju a piju ze skleničky. „Posloucháš mě?” zeptá se, když už prázdnou skleničku dávám na linku. Chytne mě za bradu, kterou mi jemně zvedne nahoru.
„Kdo ti to udělal?” zeptá se mě „Není to tvá věc” špitnu „včera si to ještě neměla. Tak kdo ti to udělal?” zeptá se mě znova „neměli jste spát v hotelu?” pozvednu obočí „nebo jsi znova podvedl svou přítelkyni a podrazil svého kamaráda hm?” vyjedu po něm a potom odcházím z pokoje. Však na chodbě potkám Lexe. Na blbce mam dneska jaksi magnet
„Tiffany?” chytne mě za loket a já sebou škubnu. „Pusť mě. Až se Barunka vzbudí tak odletíme zpět do Texasu. Žij si jak chceš Lexi, ale mě to je už jedno.” řeknu mu a snažím se vymanit z jeho sevření. „Omlouvám se. Byl jsem nalitej a naštvanej na Emily. A ta svatba proběhne. Musíš na ní být.”
„Nemusím. A ani nebudu. Včera večer si mě zneužil a málem znásilnil. Dokonce jsi mi udělal tohle” ukážu na své líčko a pokračuju „tak mě kurva nech” šeptnu a v očích se mi hemží slzy. „Tiffany. Mrzí mě to. Byl jsem na mol. Nevěděl jsem o světě. Odpusť mi to” řekne zoufale. „Necítila bych se dobře v tvé přítomnosti tak jak teď. Byla to chyba sem jezdit” vytrhnu se mu ze sevření a jdu pryč. Jenomže u mého pokoje stojí ON. Justin. Panebože za co.
„To ti udělal Lex?” zeptá se „nic ti do toho není” řeknu v klidu a chystam se otevřít dveře jenomže Justin chytne za kliku první a tak mi zabrání otevřít si dveře
„Kdo tě zmlátil před tím? Jak jsem byl v base” zeptá se „no. Do toho ti taky nic není” řeknu mu. „Prosím tě. Teď mě pusť do pokoje. V noci jsem skoro vůbec nespala. Chci jet domu”
„Ty už jedeš teď.? Vždyť svatba normálně proběhne” diví se Justin. „Jo chci jet teď.” protočím očima. „Proč?” pozvedne obočí „Neptej se pořád” zavrčím a odžduchnu ho ode dveří. Povede se mi to a dostanu se do pokoje.
