*noc dvacátá devátá*

98 14 2
                                    

S každou nocí počet hvězd na mapě, na rozdíl od těch na nebi, ubýval a to se jednoduše nedalo přehlédnout.

Byly tam už jen dvě. Dvě. To byl ten počet, který zbýval do doby, než se mělo stát něco, co mělo jakýmsi způsobem změnit celý ten měsíc, který spolu strávili. Netroufla si říct, co by to mohlo být. I kdyby nad tím dumala, a'tak by kouzlo onoho překvapení nezkazila, ale i tak to nemohla riskovat.

Stála na místě, kde nyní rostl už nový dub, ale bohužel si až moc dobře pamatovala, jaké to přesně před dvaceti nocemi bylo, ztratit ten původní, pod kterým každou noc po několik let sedávala. Tenkrát by se nebýt Aarona zřejmě složila, utekla nebo se jednoduše rozplynula v hvězdný prach. On jí ale jako vždy pomohl. A nejen to. On jí do toho nenechal ani spadnout.

Nervozitou si začala okusovat nehty na rukou, ale i hned jakmile si to uvědomila, s tím přestala, jelikož až moc dobře věděla, že tady někde je Aaron. A řekněme si to upřímně, žádná dívka nechce, aby její chlapec viděl něco takového. Thalia nebyla výjimkou.

A výjimkou tuto noc nebylo ani to, že Thalia po celou tu dobu, co zde stála, přehlížela naprosto ona očividná znamení. Stačilo ale jen aby zafoukal lehký vánek, který nejenže osvěžil Thaliinu mysl, až jí to celé došlo, ale pod hromadou spadaného listí také objevil další z Aaronových vzkazů. Nic jiného se tedy, než Thaliino vrhnutí se po něm, nedalo očekávat.

Asi si říkáš, proč ti stále píšu dopisy, i když jsme se už několikrát viděli. A políbili se.

Thalii zrudly líce.

Víš, já sám to také zcela přesně nevím. Pár věcí ale vím zcela jasně. Třeba to, že tě miluji. Nebo to, že jsi pro mě celý můj život, který bych za tebe v mrknutí oka bez výčitek položil. Udělal bych pro tebe všechno. Dal bych ti všechny krásy, a od všech katastrof tě ochránil. Náš dub jsem sice zachránit nedokázal, ale zachránil jsem něco mnohem důležitějšího.

Thalii se po tváři skutálela slza.

Tebe, Thalio. Zachránil jsem tebe, a to je pro mě všechno.








Myslím, že volba, komu tuto kapitolu věnovat, byla jasná - děkuji moc @koby972 za její neskutečnou podporu ve všech příbězích a směrech, protože nevím, jestli bych bez tebe byla tam kde jsem❤️ Děkuju❤️

PS: Taky ten gif úplně milujete?❤️❤️

Just Some Stars in the Galaxy✔️Место, где живут истории. Откройте их для себя