Just Some Stars in the Galaxy✔️

*noc patnáctá - first view*

Z POHLEDU AARONA

Viděl, že tam předchozí dva večery nebyla. Ve vysoké vůbec nesekané trávě nebyla vyšlapaná cestička, kterou za sebou nechávala, ale to nebylo to jediné, co ho na její nepřítomnost v minulých dnech upozornilo.

Jeho předem připravené dárky stále zely na svém místě, naprosto nedotčené.

Být jí tak by sem taky nepřišel, ale i tak v něm Thaliina nepřítomnost vyvolávala velmi opodstatněný hněv.

Ani ho nenechala jí to vysvětlit! Ani mu nedala příležitost to s ní probrat a říct jí, proč to vlastně nakonec neudělal!

Ano, udělal chybu. A to velkou.

Ale to neznamenalo, že ona musela tuhle celou mizérii ještě prohlubovat a dělat to ještě horší, než to do teď bylo.

Chápal jí, ale zároveň jí tak moc nerozuměl.

Všechno bylo najednou tak strašně moc vzhůru nohama, že ani nevěděl, jak se to všechno mohlo najednou tak moc přetočit o sto šedesát stupňů.

Thalio...

Thalio?

Thalio!

Co jsme to sakra udělali?

Nechápa sebe, nechápu tebe, nechápu nás.

Vyčerpaně se podíval na malou papírovou krabičku ve své dlani, ve které se ukrýval další překvapení pro Thaliu, a pečlivě jí ukryl do kmenu stromu vedle.

Nevěřil, že by sem mohla chodit. Ale chtěl, aby ona věřila, že sem chodí on.

Bože, Thalio...

Co jsme to jen udělali?

****

Lidi? Lidi! Chcete mě snad zabít? Během včerejška tento příběh pokořil hranici 100 votes a mně naprosto spadla čelist! Během dvou dnů z padesáti na sto? Wow! Miluju vás! Chci poděkovat všem, co hlasují a komentují, slova ani nemůžou vyjádřit, jak moc si toho vážím!

Tuto kapitolu chci proto věnovat vám všem!

Děkuju vám všem! Děkuju!

vaše - naprosto beze slov - smile_and_be_crazy