Just Some Stars in the Galaxy✔️

*noc dvacátá druhá*

Celou dobu to tušila.

Jen nyní se o tom na sto procent přesvědčila.

Aaron byl věštec. Nebo přinejmenším kouzelník.

Jak jinak mohl dokázat, aby dnešní noc byla bouřka stejně jako to bylo o osmé noci? Když už si myslela, že už jí Aaron nemůže ničím překvapit, vždy potom vytáhl eso z rukávu.

Místo, kam dorazila, jí ale nedávalo smysl.

Jako první noc jejich hry jí přepadla úzkost, že je možná na jiném místě nebo že zabloudila, ale byla zde jedna věc, která tento argument spolehlivě vyvracela. Aaron se nemýlí. Nikdy. Tím si byla jistá. Naprosto.

Před ní se ale rozprostíralo jen nekonečně dlouhé pole slunečnic, které se pod nárazy bouřkového větru ohýbaly ve stoncích a tím se skláněly před jeho mohutnou sílou. Muselo tu být něco špatně. 

Znova si zopakovala svou mantru. Aaron se nemýlí. Aaron nedělá chyby. 

Déšť smáčel její havraní vlasy a lepil je dohromady, z jejího oblečení tekly curůčky vody, deštník nechaný doma s nadějí, že by přeci jen mohlo být hezky. Ani její oblíbené tenisky nebyly zrovna tou nejšťastnější volbou pro dnešní večer.

Všude byla tma. Ticho a tma. Jen v dáli hřměly stále se přibližující hromy doprovázené zářivými blesky, které křižovaly oblohu a dnes večer napomáhaly hvězdám a měsíci osvětlovat svět. 

Aarone! Kde do háje jsi? V dáli zahřměl ohlušují hrom a Thalia strachy nadskočila. V onom okamžiku na moment přivřela víčka a hned jakmile je otevřela, uviděla své pochybení. Jako mnohokrát předtím, Aaron nebyl ten u kterého měla Thalia hledat chyby. To jen ona sama byla slepá. Naprosto.

Všechno to nyní do sebe zapadalo. Všechno to bylo naprosto dokonalé. Stačilo se jen podívat ke svému přívěsku katastrof a krás. 

Všechno to okolo sebe měla. Vše na přívěsku měla okolo sebe. 

Třpytivě modré kapky vody.

Mohutné šedé mraky.

Stříbrně mihotající se hvězdy.

Nedotknutelný měsíc.

Zneviditelňující mlha, která se ladně a tajemně vznášela nad polem.

Všemohoucí blesk.

Chyběly zde jen dvě věci, které zde Thalia nemohla najít. Schválně, vzpomenete si, jaké to byly? Zářivě žluté sluce a modré srdce - Aaron.

Něco žlutého, něco žlutého, něco žlutého. Nyní už byla Thalia pozornější, a tak si oné pampeliškově  příšerné příšery všimla ihned. Zářila. Zářila tak, až se jí dělaly mžitky před očima. Nikdy nebyla víc zaslepená. Aaronem. Láskou k němu. Naprosto vším.

Obrovská skleněná slunečnice dokonale schovaná mezi svými živými spolupobočníky na ní potají pokukovala a nabádala jí, ať jí vezme do svých rukou. A Thalia se nenechala popobízet dlouho. Jakmile jí ale vzala do svých rukou, slunečnice se ihned roztříštila. Jenom na ní tupě zírala. 

Ona...Ona to zničila. Střepy v její ruce toho byly jasným důkazem. Zatajila dech. Střepy totiž nebylo to jediné, co ve svých dlaních našla. Další dopis.

Připadala si, že vždy byla oproti Aaronovi o jeden krok pozadu. Ona ohavnost se měla roztříštit, aby našla jeho vzkaz s malou papírovou krabičkou.

Ani na moment neotálela.

Jestli tohle čteš, musím ti smeknout. Výborně, Thalio. Přišla jsi na všechny mé krásy a katastrofy. Jen za tu bouřku se ti omlouvám. Ale víš, co? Bez ní by to přece nebylo ono. Podívej se ale nyní do krabičky. 

Thalia od onoho dopisu odtrhla oči a krabičku otevřela. Byl v ní další přívěsek pro poslední místo na jejím náramku. Dvě malé postavičky, dívku a chlapce, držící se za ruce.

Po tváři se jí skutálela osamocená slza, ale ani to nezabránilo Thalii se široce usmát.

Tím ale Aaronův dopis nekončil.

Nikdo nezná definici pravé lásky. Já ale pro nás mám jednu speciální. Pravá láska se pozná tak, že i po překonání všech bouřek, katastrof a krás najdeme sami sebe stále spolu. Tak moc bych chtěl vzít tvou ruku do té mé. Ještě ale nemohu, Thalio. Ještě nemohu. Přijmi proto alespoň tento přívěsek, který snad zaplní to poslední prázdné místo v tvém srdci. Málem bych ale zapomněl na dvě předůležité věci - za prvé, jeden fakt o mě. Na slunečnice mám alergii. Taky v tom cítíš tu ironii? A za druhé - zítra na jedenácté, zlato. Miluji tě.

Byla blázen. Od nynější noci byla blázen. Ten nejšťastnější na světě.

****

Aaron a Thalia jsou po týdnu zpět s novou kapitolou! Musím uznat, že tahle mi dala nějak zabrat, takže snad se vám i tak líbila :)

Love you all! ❤️❤️