Just Some Stars in the Galaxy✔️

*noc dvacátá čtvrtá*

Kde by mohlo být méně odpovědí a zmatenosti než-li v bludišti?

Dokonalý tah, Aarone. Opravdu dokonalý tah.

Přesně před dvaceti dvěma noci si Thalia stěžovala, jak málo odpovědí jen má na své téměř nezodpověditelné otázky, ale nyní už si upřímně ani nevěděla, co si pomyslet. To jí Aaron doopravdy dovedl k bludišti? To jí má dát nějaké odpovědi? Absurdita tohoto místa související s jejich druhou nocí z toho místo přímo sršela.

Nad tímto místem se ale vznášelo ještě několik dalších otázek. Pokud to tedy u bludiště ještě jde. Jak má najít Aaronův vzkaz? Chce snad aby ono bludiště prošla, nebo má jen zůstat stát před vchodem a čekat, než jí jeho vzkaz spadne do klína, jak se to již stalo v minulosti? I přesto ale našla v hromadě těchto otázek jednu odpověď.

Aaron to zcela jistě udělal naschvál, a zcela jistě ji nenechá jen tak sama sobě na pospas. Aaron to má totiž vždy naplánované. A to velmi pečlivě. 

Proto se skoro propadla studem, když si všimla velké cedule přímo před vchodem s Aaronovým vzkazem, nabádající ji, aby vstoupila. Pravdou bylo, že by se Thalia již mohla naučit, že Aaron má vždy všechno dokonale promyšlené a ve svých plánech nemá jedinou skulinku.

Proto do něj bez váhání vstoupila. Jedno ale zapomněla Thalia zmínit. Ono bludiště bylo kukuřičné. A že jí několik kukuřic doopravdy skončilo ve vlasech při její chvilkovém návalu inteligence si cestu zkrátit. Párkrát sebou dokonce plácla o zem, poté co nutno dodat, že velice šikovně, zakopla o klacky, o kterých by se vsadila, že tam byly podstrčené naschvál, jen aby upadla a mohla vypadat jako velká hliněná příšera.

Nevěděla, jak dlouho onou příšerností, u které se zapřísahala, že do ní už v životě nevkročí, motala. Připadalo jí, že chodí pořád dokola a dokola, že pokaždé skončí v té jedné a té samé slepé uličce, a že vlastně tady ta šílenost vůbec nemá konec.

Proto když sebou po třetí plácla o zem po zakopnutí o další z klacků, ztratila veškerou naději se odsud dostat a raději začala přemýšlet, jak si bude muset postavit přístřešek z oněch kukuřic, aby vůbec měla kde spát.

Potom ale zmoženě s poslední kapkou naděje zvedla hlavu, a hlasitě si oddechla. Přímo před ní svítila obrovská cedule, že je konečně u konce. A přímo k ní byla izolepovou páskou přilepená obálka. Asi nebylo potřeba zmiňovat od koho a s čím.

Thalia se ihned z bahnivé louže namáhavě zvedla, a po obálce rozzuřeně chňapla.

Asi mě právě nesnášíš. Nejraději bys mi jednu vrazila. A nebo po někam kopla. V tomto okamžiku ale radši nechci zmiňovat, kam, a dávat ti tím ještě nějaké nápady, protože na to tě až moc dobře znám. Vždyť jsem ti chtěl jen ukázat, že některé věci jednoduše nemají mít smysl. Nemají být vyřešené. Ale i tak si myslím, že tohle vysvětlení ti moc nevynahradí tu tunu bláta, co máš teď zřejmě po celém těle. Promiň mi to, Thalio, ale jen nad psaním tohohle dopisu se smíchy popadám za břicho...a...a nemůžu popadnout dech. Ach bože! To musí být tak komické!

Měl pravdu. V tomto okamžiku by ho Thalia doopravdy nejraději kopla do jeho intimních partií. A pořádně.

K dopisu byl ale připsán ještě jeden řádek, který Thalie vykouzlil velmi, ale doopravdy velmi podlý a hlavně ďábelský úsměv na tváři.

PS: Přijmi proto, prosím, Thalio, jako můj menší způsob omluvy, slaměného Aarona, který se schovývá přímo za poslední kukuřičnou stěnou. Toho kopnout můžeš.

Jakoby Thalii v ten okamžik zasáhl blesk, a naplnil jí novou energii. Rychlostí onoho blesku byla ihned za onou kukuřičnou stěnou. A hle, kdo se tam ukrýval.

Slaměný Aaron.

Její sladký, milý a úžasný Aaron. Sice slaměný, ale byl to její Aaron. Sice bez jakéhokoli náznaku, jak by onen skutečný Aaron mohl vypadat, ale tohle Thalii bohatě stačilo.

Škoda jen, že měl jednu velkou chybu. Nebyl od bahna.

A to Thalia bez váhání napravila.

"Pardon," zašvitořila, "to bylo omylem."

Kdyby jen v té chvíli tušila, že Aaron to celé sledoval. Usmíval se od ucha k uchu. A byl spokojený. Maximálně. A to i když byl od bahna.

"Promiň, Thalio," špitnul ďábelsky "ty klacky pod nohama byly omylem."

Muhehehe, někdo tu měl dneska velmi zákeřnou náladu :P :D Snad se vám kapitolka líbila! Vaše Smile :)