AGENT [KNIHA 1.]

KAPITOLA SEDMÁ

„Proč mi to dáváte?" zeptám se Agenta Collinsona. „Mluvil jsem s vaší velící. Když si tu složku přečtete, možná změníte názor na pana Reeda." Odpoví mi. „Pane, ale já..." přeruší mě zvednutím ruky. „Slečno Clayová, já si přeji aby, jste si to přečetla. Potom mi to vraťte. Budu ve své kanceláři." Obrátí se k odchodu, ale potom se na mě ještě naposledy podívá. „Mezi námi, bylo by lepší, kdyby nikdo nevěděl, že jste to četla." Přikývnu.

„Spolehněte se, pane." Usměje se na mě a odejde. Zůstanu stát sama uprostřed chodby. Najednou kolem mě někdo projde. Rychle schovám složku a vyrazím směrem ke svému pokoji.

Lehnu si na břicho do postele. Složku si položím před sebe. Je ze světlého tvrdého papíru. Na titulní stránce je v levém rohu červeně natisknuto razítkem: Přísně tajné.

Vedle toho je nalepený bílý proužek a na něm je napsáno: Reed, Ean. Složka č. 105.

Opatrně jí otevřu. Je v ní několik fotek a nějaké papíry. Vytáhnu fotky a rozložím si je před sebe. Jsou to Eanovi fotky, ale jako by na nich nabyl on. Chlapec, který je na nich vyfocený má vpadlé tváře a kruhy pod očima. Vypadá vyhuble, ale zároveň se mu pod tričkem lehce rýsují svaly. Teď už má svaly hezky vyrýsované a vypadá zdravěji a odpočatěji. Podívám se na další fotky. Na všech má červenou mikinu a roztrhané džíny. Baví se na nich s nějakými kluky, kteří vypadají dost drsně. Jednomu dokonce vyčuhuje z kalhot pistole.

Všechny ty fotky jsou foceny z velké dálky a na každé z nich je datum a čas, taky místo a... zalapám po dechu. Je tam napsáno: 5. 5. 2014, 22:35, Santa Fé, Nové Mexiko. Objekt sledování: Reed, Ean. Č. 105.

Objekt sledování? Jestli sledovali jeho, sledovali určitě i mě. Ale proč? Tu fotku nafotili před dvěma lety. To nás sledovali tak dlouho? Přestanu nad tím přemýšlet. Srovnám fotky do jedné hromádky. Můj pohled se stočí k několika papírům, které jsou přicvaknuté k deskám. Na první stránce je Eanova současná fotka. Vedle ní je napsáno:

Barva vlasů: Hnědá

Barva očí: Zelená

Výška: 180 cm / 5,9 stop

Váha: 75 kg / 165,3 liber

Oblíbená barva: Zelená
Zájmy: Běh

Otočím list a podívám se na další stránku. Je na něm rodokmen. Zděsím se, když uvidím fotku Eanova bratra. Je malý. U jeho fotky a jména je napsáno: Reed, Liam, *8. 7. 2007 †14. 1. 2013.

Zakryju si rukou ústa. Když totiž otočím na další stránku, objeví se další fotky. Je na nich Ean stojící před rakví. Všude kolem něj je sníh. Nikde nejsou na fotce vidět jeho rodiče. Stojí tam jenom on. Vrátím se zpátky k rodokmenu, abych se podívala na jeho rodiče.

Eanova matka je mladá. Má obrovské kruhy pod očima a zornička jako dva tenisáky. Pod jejím jménem je napsáno. Že je odsouzená za nelegální braní a přechovávání drog.

Pod fotkou Eanova otce je napsáno, že je to alkoholik a násilník. Ale nikde není napsáno, že ho odsoudili. Rychle složku zavřu. Už to nechci číst, nechci vědět, proč jeho bratr zemřel. Nechci číst o tom, že ho otec mlátil a že jeho matka je feťačka. Já jsem tak blbá... Byla jsem na něj hnusná. To co si musel prožít je... příšerné. A on je na to sám, byl na to sám.

Zhluboka se nadechnu a otevřu dveře. Vejdu do tréninkové místnosti. Ean zrovna cvičí s činkami. Nemůžu si nevšimnout jeho obnažené hrudi. Nechápavě se na mě podívá, ale já si jeho pohledu nevšímám. Dojdu k němu a obejmu ho. Chvíli tam strnule stojí, ale potom mě k sobě přitiskne. Odtrhnu se od něj. „Já se ti chci omluvit za to, že jsem na tebe byla hnusná. Já, jsem v tomhle nová. Nikdy jsem neměla kamarády a je pro mě novinka, že mám někomu věřit. Já..." Zarazí mě. „Rachel, to je v pohodě. Chápu to."