I have a baby...?!

33. Women and Hassle

Najednou se k nám přiřítila nějaká žena. Vypadala na třicet let. Měla na sobě šedý kostým a mile se usmívala. "Pane Stylesi, slečno Mary." Podívala se na mě a pak se rozhlídla okolo. "Dceru máte kde?" Upravila jsem si vlasy. "Je na cestě s mou matkou." Zamračila se. "Tak to budeme muset počkat, ale s tímhle jsme nepočítali." Povzdychla jsem si. "Přece nebudu svoji dceru tahat po soudech." Něco si zamumlala pod nosem a odešla k nedalekému stolku s dvěma křesli. Na jedno se posadila.

Já jsem se otočila ke vchodu, abych kdyžtak mámu s Dar viděla. Harry stál u zdi a vypadal dost zamyšleně. Z tohohle už se ale nevyvlíkne.

Za pár minut se Harry, ale vydal ke mně. "Proč tohle děláš?" Zvedla jsem obočí. "Já?!" Skoro jsem zaječela. "Ty si fakt kráva." Zamračila jsem se. "Já tě táhla k soudu, nebo ty mě?!" Rozmáchla jsem rukama. "Ne já! Já si tuhle šaškárnu vážně nevymyslel!" Založila jsem si ruce na hrudi. "Tak to má Modest jak chtěl. Já jsem je i tebe varovala. Mohli od toho soudu ustoupit, ale neudělali to." Zvedla jsem ramena a po pár sekundách jsem je zase svěsila. "Proč to děláš ale mně? To mi vážně chceš zničit kariéru?" Nervózně si začal upravovat vlasy, až si je sepnul do drdolu. "Harry, nechci ti nic zničit, ale podívej se, cos ty udělal mně! Udělal si mi dítě, měla jsem jen základní vzdělání a teď ze mě ještě chtěl Modest udělat lhářku a ty skáčeš tak, jak oni pískájí." Povzdychl si a zatnul pěsti. "Ty o mně a o mým životě víš hovno!" Plyvl mi to do tváře. "Jo, o životě světoznámé hvězdy, které nic nechybí, protože plave v penězích, každá ženská jí kleká k nohám a která si může dělat co chce, aniž by se o to někdo zajímal. Žiješ si pohádku, narozdíl ode mě." "Jako kdybys ty žila nějakej, bůh ví jak, těžkej život! O toho fracka se ti stará matka a ty si můžeš dělat co chceš! Vsadím se, že není moje, protože ty jsi taková děvka! Rozhodně si se vychrápala ještě s několika chlapama!" V tu chvíli jsem se neudržela a vlepila jsem mu facku. Mám takovej pocit, že mě to bolelo víc než jeho. Dlaň mi nepříjemně štípala a pálila. "Nejsem děvka a Darcy je tvoje dítě, ne žádnej fracek!" Zaječela jsem. Polovina lidí, kteří byli na stejném patře se na nás otáčela. Dokonce jsem si všimla blížící se ochranka.

Udělala jsem od Harryho několik kroků. Otočila jsem se k němu zády a rozbrečela jsem se. Mám pocit, že brek se stal nejčastější činností v mém životě.

"Co se tu děje?!" Nějaký muž v obleku pro policisty si nás prohlížel. "Tady se hádat nemůžete! Můžeme vás doprovodit k východu?" Podívala jsem se na tu ženskou, která by měla být nejspíš asistentka té soudkyně. Protočila očima a zvedla se z křesla. "Oni nikam nepůjdou. Mám to pod kontrolou pánové." Usmála se na plešatého chlapa v uniformě.

Najednou se mi v kabelce rozezněl telefon. Rychle jsem ho vyhrabala. Volala mi máma.
"Ano?" Z druhé strany šli slyšet auta a povídající si lidé. "Jsme tady. Kam máme jít?" Otočila jsem se zpátky k proskleným dveřím. "Jenom pojďte dovnitř. Stojím kousek od vchodu." Za chvilku jsem uviděla mámu s Darcy před vchodem. Když následně vstoupili, Darcy si mě všimla a rozběhla se ke mně.

Dřepla jsem si, abych byla v její výšce a roztáhla jsem ruce. Objala mě a já jí to ráda opětovala. Pomalu jsem se postavila i s Dar v náručí. "Děkuju." Usmála jsem se na mámu, která stála před mnou. "Tak jak to dopadlo?" Povzdychla jsem si. "Ještě nijak. Bude to tady ještě na dlouho. O Darcy se postarám. Jak to tady skončí, půjdem na hotel." Vypadala zaraženě. "Aha. A nemám tady taky zůstat?" Zakroutila jsem hlavou. "Mami, nevím na jak dlouho to je a na nic tě tady nepotřebujem. Užij si trochu klidu bez Darcy." Usmála se na mě a Darcy pohladila po vláskách.

Upřímně začínala být hodně těžká.

"Tak mi pak zavolej." Přikývla jsem. "Zavolám." Obrátila se k nám zády a vydala se ven z budovi. Já se otočila na Harryho a tu ženskou, která pro nás předtím přisla. Podilvala se na Darcy a zaksichtila se. V tu chvíli se mi zatemnil mozek. Měla jsem chuť tý krávě jednu vrazit! No moji holčičku, se nikdo nebude ksichtit, jako by byla nějaká příšera! To je přece... To není lidský, nebo naopak je?

"Tak půjdeme. Už tak na nás dlouho čekají." Její hlas vystřídalo klapání podpatků na žulové podlaze. Harry se na ni chvíli díval - spíš na její zadek v té upnuté sukni - potom se ale podíval na mě. Mě se zhostila žárlivost. Neměla bych žárlit, Harry mi nepatří a za tu dobu, co jsme se neviděli, měl nejspíš dost holek...

"Proč na mě tak koukáš?" Zeptala jsem se velmi škaradě a položila jsem Darcy na zem. Byla potichu, což u ní moc zvykem nebylo, ale asi pochopila, že tady se má chovat slušně. "Chtěl jsem ti naznačit, abys šla první." Protočil očima a rukou mi naznačil, abych šla. "Jaký gentleman." Vzala jsem Darcy za ruku a šla jsem chodbou za tou ženskou.

Zastavili jsme před kovovými dveřmi. Nebyl na nich žádný nápis nebo něco takového. Prudce dveře otevřela a mi se ocitli v... ordinaci? Vypadalo to tak.

Uprostřed stálo zelené lůžko a okolo zdí byly poličky, skřiňky s nějakými prášky. Vedle dveří, kterými jsme vešli byla linka, na které byla spousta divných přístrojů. Připadala jsem si jak v nějaké z scén hororu. Bylo to zvláštní. Sama doopravdy nesnáším doktori a nemocnice taky, takže tohle mi bylo dost nepříjemné prostředí, ve kterém jsem nechtěla trávit víc času, než bylo nutné.

Ahojte! :)
Takže je tady další super díl! Haha tak to asi né!
Lidičky chtěla bych vám poděkovat! Celkem mě překvapuje, jak mě podporujete! :)
Lidičky miluju vás! :) Vážně že jo!

Dneska ke mně přijede adélka! To zas bude! Zas nám bude někdo nadávat!

Vlastně jsem ještě celkem překvapená, protože I have a Baby...?! Má ve FF umístění na 24. místě!
Bohužel já jsem si zas dala cíl, což znamená, že to chci do první desítky... No musím to dát s těma pár posledníma dílama, který mi zbývaj.
Takže mám jenom 5 dílů...

Zase zítra zlatíčka.