Byly jsme čtyři

Abi

Už uběhlo pár dní, od toho dne, který ráda nazývám znechucený. Pořád se nemůžu zpamatovat z toho, co mi řekl. Od dneška na týden máme pauzu se zkouškami, protože trénujeme v jednom kuse, takže jsem ráda za volno. No a to znamená, že nemusím tak často vidět Dylana. Což je plus pro mě.

U nás ve škole, je venku odpočinkové místo, kam si můžeš zalézt. Ví o nem všichni, ale když zajdeš o pár metrů dál, tak je tam taky odpočinkové místo, ale o něm vím zase jenom já. Ráda tam chodím, když máme volno nebo když chci o něčem přemýšlet a taky jen tak. A jelikož máme teď volno, tak jsem se tam rozhodla jit.

Sednu si tam na lavičku a pozoruji stromy kolem. Vždycky tam bylo hezky, ale dneska je to jiný, zajímavější. Soustředím se na jedno místo, kde právě leze veverka a někdo mi vleze do mého výhledu. Proč pořád říkám někdo? všichni už víte, kdo ten někdo je. Dylan.
,,Čau, co tady děláš?" Zepta se mě a já hned protočím oči.
,,Snažila jsem se tu být sama, bez lidí, bez tebe." Řeknu docela znechuceně, zase, ale tak já jsem jenom upřímná. Dylana to asi, ale nezajímalo, protože si hned sedl vedle mě.
,,Co proti mě máš?" Nadhodí tuhle otázku, která nad námi pár minut visela, protože jsem přemýšlela, co mu na to odpovědět.
,,Em, protože jsi hokejista." A ano nic lepšího mě nenapadlo.
,,Ale no tak, přece mě nesoudíš podle toho, jaký dělám sport." Vlastně jo, soudím ho podle toho, co dělá za sport.
,,Hele jsi hokejista a hraješ roli Romea ve hře, která mi může změnit život, když se povede a nevím jestli chápeš, kam tím mířím." Když jsem to řekla, docela jsem se zarazila, protože jsem mu to neměla v plánu říkat.
,,Jo jasně, prostě si myslíš, že ti zkazím tvoji šanci na dokonalý život." Řekl docela sklesle.
,,Nemyslela jsem to tak hnusně, jen prostě jsi hokejista." Snažím se nějak spravit situaci, ale asi se mi to spíše nepovede.
,,Co pořad mas s tím, že jsem hokejista?"
,,Nevím, prostě nemám dobré zkušenosti s hokejisty." Řeknu na přímo, když už jsem mu řekla dost věcí, jedna na víc neuškodí.
,,Zase ber v potaz, že ne všichni hokejisti jsou stejní." Řekne, protože nevím proč.
,,Máme odlišný názor." Na to už nic neřekne, chtěl by, ale neřekne.

*♡*♡*

Bylo už hodně pozdě a hodně pršelo. Právě jsme dovečeřeli a já šla do svého pokoje, ale někdo zazvonil, tak jsem předtím ještě otevřela. Ve dveřích stal promokly Dylan. Chvíli jsem se na nej nechápavě dívala, protože bydlím mimo město a on bydlí v tom městě.
,,Co tady děláš?" Dost překvapeně ze sebe vyhrknu. Dylan mi dá prst přes pusu a tím naznačí, že mam být ticho.
„Kdo to je?" Křikne máma. Kouknu se na Dylana, který zvedne kousek papíru, na kterém je napsáno:

Řekni, že sousedé ztratili kočku, tak se ptají jestli jsem ji neviděla

Ještě jednou jsem se na něj nechápavě podívala, ale pak jsem to udělala.
,,Jenom sousedé, ztratili kočku, tak se ptají jestli jsem ji neviděla." Řeknu a pak zavřu dveře a jsem venku pod stříškou. Dylan zapne na telefonu nějakou klidnou hudbu. Až teď si všimnu, ze v ruce nedrží jenom jeden list papíru, ale má jich víc. Jeden mu upadne a já si hned přečtu, co na něm je.

Vím, že to co teď dělám, bude asi trochu trapné, ale Láska Nebeská byla vždy můj oblíbený romantický film.

Teď mi došlo, odkud tohle znám. Spadne mu další list.

Uvědomuji si, že nejsi nadšená, že hrají Romea ve školní hře a uvědomuji si, že bys byla radši aby to hrál:

Na pár dalších listech, byly fotky známých herců, jako třeba Rudy Pankow, Matthew Perry, Joe Keery, Matt LeBlanc a Chris Evans. Když mu spadla poslední fotka začala jsem se smát.

Ale dej mi prosím šanci, bylo mým snem hrát s tebou ve hře, větším než kdybych hrál s:

Padali mu další fotky, na kterých byla třeba Madelyn Cline, Jennifer Aniston, Millie Bobby Brown, Cortney Cox a Lisa Kudrow. To mě taky potěšilo.

Do té hry jsem se přihlásil jen kvůli tobě, protože tě už delší dobu mám rad a rozhodně bych ti to nechtěl zkazit

Chvíli se na ten kus papíru zaskočeně koukám. Tohle jsem nečekala.
,,Dylane-" Spadne mu další papír.

A vím, že jsem jenom blbý hokejista, ale dej mi šanci

Nemohla jsem se na nej jenom tak koukat, byl celý promočený a právě mu spadl na zem poslední papír. Pár minut jsem nevěděla, jak reagovat a jen se na něj zmateně koukala, ale pak jsem to udělala. Šla jsem za ním do té bouřky, ruce jsem položila na jeho tváře a políbila ho a nakonec z toho vzniklo vzájemné líbání.

xxx

Čaute lidi, je tady další kapitola. Doufám, že se vám líbí. Ještě to není jak bych si představovala, ale z tohle kapitolou jsem určitě spokojenější než z tou minulou.
Tohle jsem možná trochu uspěchala, ale už to potřebovalo okořenit.
ps. pokud jste neviděli Lásku Nebeskou, okamžitě to napravte, protože tahle klasika je on top.

Pro všechny, kdo jsou až tady děkuji moc za podporu, můžete klidně napsat nějaký hezky komentář, protože mě to vždycky potěší.

Užijte si zbytek dne a přeji hodně lásky do života.

ps. Jinak tahle kapitola není úplně graficky dokončena, mám problémy s technikou v mobilu a tablete

vaše 💜🌌