pohledem Amélie

18 1 0
                                    

Je normální den jako každý. Úterní rána jsem měla obvykle rada, jelikož už je po pondělí. Dnešek však byl jiný. Je teprve druhy týden, kdy jsme ve škole a už mě chce vidět paní ředitelka. Nejsem člověk, který by měl problémy, takže se docela obávám o co jde. Ředitelka si mě zastavila hned rána, když jsem vešla do školy. Rychle mi stačila říct, že po páté hodině ať za ní skočím do ředitelny a odbehla pryč.





Holkám jsem to ani neřekla, protože by z toho hned měli oslavu a smáli se až dalších pět týdnů. I tak mi to nedalo a přemýšlela jsem o tom celou dobu. Což je zrovna u mě fakt divný.

                        


                         *♡*♡*




Konečně zazvonilo na konec páté vyučovací hodiny a já mohla zjistit co po mě chce. Chvilku trvalo než jsem se dostala do ředitelny, protože je až na druhé straně budovy. Ředitelka mě přivítala s velkým úsměvem na tváři, po čemž se mi hned vic ulevilo.




,,Moje oblíbená studentka, Amélie posad se sem, prumluvime si, Nemusíš se bát, není to nic hrozného." Mrkla na mě a zase jsem cítila klid v duši. Posadila jsem se a snažila se naslouchat.
,,Takže vis jak si minulý rok měla ty hodiny, kdy jsi doučovala fyziku, matiku a další?" Řekla dost důrazně.
,,Jo pamatuji, dost mě to bavilo." Což byla upřímně pravda s lidmi většinou dobře vycházím a oni mě maji rádi, takže to bylo vždy příjemné.
,,Nechtěla bys tenhle rok taky? Už bychom měli totiž jednoho zájemce, který potřebuje na vysvědčení dvojku z fyziky."




Jak už jsem říkala je druhý týden školy. Dost nechápu, že někdo potřebuje už teď doučování ode mě. Chápu kdyby od nějaké borky, kterou pro to platíš, ale zrovna ode mě, která vždycky doučovala na konkrétní testy a písemky. Dost mě zajímá kdo je ten člověk.
,,Jo velice ráda, jenom mohla bych se zeptat o koho přesně se jedná?" Řekla jsem dost opatrně, ale i tak se bojím, že to bylo dost nezdvořilé.
,,Promiň Amélie, v tuhle chvíli, ti to ještě nemůžu prozradit, ale určitě si s tou danou osobou sednete." ...
,,To je v pohodě, děkuji moc za nabídku, určitě ji beru, já už musím letět na další hodinu, tak zatím Nashledanou." Řekla jsem a zmizela fofrem do třídy, kde se konala další vyučovací hodina.




Byly jsme čtyři Where stories live. Discover now