Jungkook přestupuje do Školy čar a kouzel v Bradavicích. Doufá, že se mu bude dařit a zapadne do kolektivu. To však ještě neví, že ve stejném ročníků je i Kruvalský Had, nejobávanější student Bradavic. Tvrdí se o něm, že má na krku vraždu studenta v...
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
"Doprdele, dneska je vedro!" postěžoval si Jisung, který sebou plácl na deku pod strom. Pouze jsem pokýval hlavou a ovíval se sešitem, kterým jsem Merlin ví vzal. Venku bylo pravé letní počasí. Sluníčko ostře svítilo, obloha byla čistá od mraků a vzduch stál. Bylo dusno, přesto jsme byli venku. Přece nestrávíme takto krásný den zavřený uvnitř. To byla slova Jisoo, která aktuálně měla položenou hlavu na klíně svého přítele hezky ve stínu pod stromem. Zatímco si četla, Jin si hrál s jejími vlasy. Byli sice roztomilý, ale zabírali příliš místa.
"Posuňte se," řekl unaven Hobi, který se chtěl též posadit do stínu, ale jaksi už nebylo místo. Všichni jsme se začali sunout, ale nikam to nevedlo.
"Jisoo, mohla by ses zvednout?!" zanadával Yoongi, který už byl pomalu přimáčknutý na kmenu stromu.
"Merline, neumíte si poradit?!" pronesla naštvaně oslovená a vytáhla hůlku, kterou vykouzlila několik slunečníků a tím prostor stínu rozšířila. Plácl jsem se do hlavy, protože opravdu občas zapomínám na to, že jsem kouzelník a můžu si poradit i jinak. Očividně nejsem jediný. Posunuli jsme se tak, aby každý měl alespoň trochu toho osobního prostoru. Takový Jisung ho například zůstal namáčknutý na Felixe, který se ho marně snažil odstrčit. Ty dva jsem se naučil už ignorovat, protože jejich žabomyší hádky nikam nevedou. Trochu mi připomínají Minha a Hyunjina, ale ti jsou více odtažití. Mrzimorské duo si je rozhodně bližší.
"Pozor místo, neseme pití!" ozvalo se z cesty. Usmál jsem se, když jsem viděl dvě mrzimorské dívky, které nesly tácy s pitím, což byla především čistá voda. Všichni jsme už měli žízeň, tudíž voda přišla vhod.
"Děkuji," poděkoval jsem Nayeon, která mi podala kelímek a posadila se vedle mě. Opravdu mě to osvěžilo a hned jsem se cítil lépe. Klid ale dlouho nezůstal, protože Jimin omylem strčil do Jisunga, který obsah svého kelímku vyklopil na svého nejlepšího kamaráda. Ten byl ale zabrán do konverzace se Seungminem, a jakmile na něj dopadla voda, vyjekl natolik, že jsem i já málem polil. Felix po Jisungovi pochopitelně hned vyjel a ten se zas samozřejmě bránil. Nebohý Jimin, který se chtěl omluvit, se ani nedostal ke slovu, protože ti dva po sobě začali stříkat vodu ze svých hůlek. Běhali kolem našeho stínu jak malé děti, zatímco jsme je my ostatní se smíchem pozorovali. Nejstarší, jako Jisoo a Jin, spíše protáčeli očima nad jejich dětským chováním, ale nikdo jim nic neřekl.
"Dávejte pozor!" okřikla je Nayeon, když nás málem zasáhl jeden z proudů vody. Jen tak tak jsem stačil uhnout. Uznávám, že to bylo trochu nebezpečné. Nerad bych skončil mokrý. Nakonec jejich vodní přestřelka skončila, když trefili Jeongina, který se k nám šel přidat a nějakým záhadným způsobem si nevšiml tohoto divadla. Spíše se divím tomu, že je neslyšel. Na chvíli opět nastal klid, kdy se ti dva svému kamarádovi omlouvali, ale vzápětí se opět začali hádat. Tentokrát to už i mně přišlo únavné a zbytečné. Doslova se hádali o úplné blbosti. To tak ale u nejlepších přátel bývá. Hádají se v podstatě o všem, ale v zásadě se nic nijak nezmění. Je to zvláštní.
