Jungkook přestupuje do Školy čar a kouzel v Bradavicích. Doufá, že se mu bude dařit a zapadne do kolektivu. To však ještě neví, že ve stejném ročníků je i Kruvalský Had, nejobávanější student Bradavic. Tvrdí se o něm, že má na krku vraždu studenta v...
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
"Kam jdeš Kooku?" zeptala se mě Mina, když jsem se nezastavil ve společenské místnosti a pokračoval v chůzi. Neodpověděl jsem, ani se na ní nepodíval, ač si zrovna ona mé chování nezasloužila. Vím, že je na mé straně, ale přesto k ní, stejně jako k ostatním, pociťuji zášť. Nic neudělala, nijak nezasáhla, nezastavila je. V podstatě je to stejné, jako by byla na jejich straně.
"Jungkooku, mluví s tebou, tak se na ni podívej!" napomenul mě Yoongi, načež jsem pouze protočil očima. Ten vůbec nemá co říkat.
"Jungkooku!"
"Nech ho být," zaslechl jsem, když jsem již mizel v chodbě mířící ke svému pokoji. Zabouchl jsem za sebou dveře a nejraději bych zamknul, což bohužel nebylo možné. Sdílím pokoj s dalšími třemi lidmi, nemůžu se tu zamknout a nechat je venku. Chtěl jsem si lehnout, zavřít oči a na chvíli vypustit všechny své starosti. Bohužel jsem tak nemohl učiniti, protože jsem na posteli měl rozházené oblečení ještě z famfrpálového tréninku a sotva jsem ho stihl uklidit, ozvalo se klepání na dveře.
Povzdechl jsem si a ač se mi opravdu nechtělo, tak jsem se rozešel otevřít dveře. Pohlédl jsem na svou starší kamarádku a s povzdechem ji pustil dovnitř. Neřekl jsem ani jediné slovo a rozplácl se zády na postel. Jisoo po sobě zavřela, přitáhla si židli a posadila se kousek od mé postele. Místností se neslo ticho, kdy ani jeden z nás neměl chuť mluvit.
"Zopakuj mi, proč tam musím jít?" prolomil jsem ono ticho s pohledem do stropu. Dnešek je opravdu zvláštní. Před famfrpálovým tréninkem si mě Jisoo odchytila, že se mnou musí akutně mluvit. Bylo mi to ukradené a tvářil jsem se dost otráveně, ale po tom co mi oznámila, že se dnes večer sejdu s Taehyungem a odkráčela pryč, tak jsem nemohl zavřít pusu z toho šoku. Nejdříve mi to nedávalo smysl, vlastně stále nedává. jediné, co jsem z toho pochopil, že o tom nikdo neví a tudíž je to celé její iniciativa.
"Na tuhle otázku by sis měl odpovědět sám, Jungkook-ah."
"Nech mě si to všechno ujasnit," vyšvihl jsem se do sedu s lehce podrážděným výrazem ve tváři.
"V jedenáct mám přijít na astronomickou věž, kde se potkám s Taehyungem, který se tam nějak záhadně dostaví. Nechci ti kazit plány, ale znám ho moc dobře na to, že vím, že mě teď rozhodně nechce vidět," nechápu, co ji to napadlo. Mělo by mi asi lichotit, že se mi snaží pomoct, ale ona si neuvědomuje, jak těžké je se s Taehyungem udobřit. Ublížil jsem mu, zase.
"Irene to zařídí," odpověděla mi prostě.
"I-Irene?" zarazil jsem se, když vyslovila jméno Primusky. Co ta s tím má co společného?
"Věř mi Kooku, i oni si přejí, aby nastal klid. Proto jsme s Irene vytvořili plán. Neboj se, ubezpečila mě, že ho tam dostanou bez problému. Prý ho zpacifikuje zmijozelská princezna, takže se nemáme čeho obávat," usmála se mě a dala si nohu přes nohu. Zpracovával jsem nové informace. Zase se tady něco chystá za jeho zády. Bude naštvaný a podrážděný. Nevím, jestli je to nejvhodnější chvíle si s ním jít promluvit a ujasnit. Jenže to vypadá, že už je vše domluvené a když tam nepřijdu, zkazím jejich práci.
