Jungkook přestupuje do Školy čar a kouzel v Bradavicích. Doufá, že se mu bude dařit a zapadne do kolektivu. To však ještě neví, že ve stejném ročníků je i Kruvalský Had, nejobávanější student Bradavic. Tvrdí se o něm, že má na krku vraždu studenta v...
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Nikdy jsem nezažil šílenější den než tenhle. Byl jsem zmatený, vystrašený, naštvaný, veselý a unavený zároveň. Snad nikdy jsem nezažil, že bych se v jeden den dotkl samotného dna a následně vrcholu. Stále nemůžu uvěřit tomu, co se vlastně stalo. Málem to skončilo tragédii, na kterou bych rozhodně nerad vzpomínal. Bradavice mě očividně nikdy nepřestanou překvapovat a to už je za chvíli konec roku.
Ve zkratce, Taehyung je na svobodě. Čtrnáct dní se nám ho podařilo schovávat v havraspárské věži, ale někdy to prasknout muselo. A přišlo to v neděli ráno. Namjoonovi konečně docvaklo, že tu něco nesedí. Se svou partou obešel pár havraspárských, ale nic z nich nedostal. Proto se rozhodl si podrobit ty nejmladší z naší koleje, což se mu i podařilo. Zatímco Jisoo málem vyletěla z kůže, když se dozvěděla, že máme kluka z 1. ročníku na ošetřovně, Namjoon mezitím obeznámil školu o tom, co se dozvěděl. A tak se stalo, že nám před dveřmi stálo skoro přes 30 lidí.
Opravdu to nebylo příjemné. Stačilo správně odpovědět a dveře by se otevřeli. Snad jakoby ale vycítily, že hrozí nebezpečí a položily tak těžkou otázku, že ani my jsme na ni nedokázali odpovědět. Tak se ale stalo, že jsme byli uvězněni ve vlastní koleji. Našlo se pár studentů, co se z toho zhroutilo, někteří navrhovali, abychom jim Taehyunga vydali, což se ale setkalo s velkou vlnou nesouhlasu. Samotného mě to překvapilo, protože jsem to nezačal já, ani Jisoo a Yoongi. Čtrnáct dní jsme se o něco snažili, nechtěli to teď vzdát. Cítil jsem, jak se mi hrnuly slzy štěstí do očí. Byl jsme na svou kolej opravdu pyšný. Ale po pár hodinách uvnitř začala klesat naděje a objevovaly se obavy. Taehyung dokonce navrhl, že raději půjde. Hned jsem mu to společně se svými přáteli zatrhl. Ušlapali by ho, hned jak by ho spatřili.
Po nějaké době ale randál před dveřmi utichl, což samozřejmě přilákalo naši pozornost. Poznali jsme hlas ředitele školy, Brumbála, jak promlouvá k ostatním studentům. Trvalo to docela dlouho, což ve mně vzbuzovalo ještě více nervozity než předtím. Najednou se ale dveře otevřeli. Vyskočil jsem na nohy a instinktivně si stoupl před Taeho. Spatřili jsme ale profesora Kratiknota, Snape a Brumbála. No, prvotní radost vystřídal strach z toho, co bude následovat. Překvapilo mě ale, když se studenti za Taeho a mě postavili, protože Brumbál poručil, abychom ho my dva následovali. Samozřejmě jsem věděl, že jsme porušili řád školy. Do toho všeho se vložila Jisoo a následně i Primuska, která se tady zničehonic zjevila se svým mužským protějškem. Ten si narozdíl od Irene začal prohlížet společenskou místnost. Zmijozelka ale měla jiné starosti.
"Pane řediteli, myslím si, že toto bylo jediné řešení. Studenti by byli schopní Taehyungu zabít, zatímco by se na to profesorský sbor díval," rýpla si, za což si vysloužila přísný pohled Kratiknota. Objevila se tu i profesorka McGonagallová a Prýtová, která je kolejní profesorkou Mrzimoru.
"Jedná se ale o hrubé porušení řádu!" řekla podrážděně McGonagallová.
"Student vaší koleje zbil malého chlapce jen proto, aby získal informace o poloze Taehyunga. Ten, kdo si zaslouží trest, je Kim Namjoon a další nebelvírští. Poštvali skoro celou školu proti jednomu studentovi. Šíří lži a pomluvy, zatímco se profesorský sbor z povzdáli dívá. Proč ještě studenti neví, jak to skutečně bylo? Co stálo za pády zdí? Už to víte, mohli jste to zastavit. Čtrnáct dní..." hlas Primusky byl ostrý jako čepel a pohledem by mohla zabíjet. Zarazil jsem se ale nad jejími posledními otázkami.
