Jungkook přestupuje do Školy čar a kouzel v Bradavicích. Doufá, že se mu bude dařit a zapadne do kolektivu. To však ještě neví, že ve stejném ročníků je i Kruvalský Had, nejobávanější student Bradavic. Tvrdí se o něm, že má na krku vraždu studenta v...
Studenti nechápavě pozorovali havraspárského chytače, který letěl směrem k nebi. Někteří nechápavě kroutili hlavami, jiní nedočkavě čekali, co se stane. Za to Taehyung se ušklíbl, co u něj na veřejnosti nebylo běžné. Od si narozdíl od ostatních rychle uvědomil, o co se jeho přítel snaží. A věřil mu, že to zvládne. Celý minulý týden spolu chodili po večerech trénovat.
"Co blázní?!" otočil se na něj nechápavě Minho, který narozdíl od ostatních moc strategiím a technikám famfrpálu nerozuměl.
"Počkej, fakt to chce udělat?! Dneska trochu fouká," konstatoval s lehce starostlivým tónem hlasu blonďák. Někdo by si mohl myslet, že mu snad Jungkook přirostl k srdci a že nechce, aby se zranil. Ono je to z části pravda, konečně se alespoň trochu sblížili, ale Hyunjin moc nestál o nějaký bližší kontakt. Blonďáka spíše trápilo, aby Nebelvír nevyhrál. Už prohráli první zápas proti Mrzimoru, ale pokud by prohráli i tenhle, znamenalo by to, že jejich šance na první místo jsou nulové. A to znamená větší šanci pro Zmijozel, který dnes pouze čeká jeden zápas, který bude i poslední za dnešní den.
"Zvládne to," odpověděl jednoslovně Taehyung, aniž by od nebe odtrhnul oči. Zrovna zafoukalo a ač věřil svým slovům, přesto se uvnitř něho vzbudily malé obavy. Za to Jungkook nad tímhle vůbec nepřemýšlel a dále letěl výš a výš. V té rychlosti ani nemohl tušit, jestli fouká nebo ne. Neustále kontroloval vzdalující se dění pod sebou a hlídal si vzdálenost mezi svou soupeřkou a Zlatonkou.
"Teď nebo nikdy," řekl sám sobě a pevně uchopil násadu, jejíž špičku nasměroval kolmě k zemi. trvalo to pár sekund, než se dostavil onen volný pád, přesto to Jungkookovi připadala jako věčnost. Věčná chvíle, při které se zhluboka nadechl. Už musel jen věřit a doufat, protože se najednou začal řítit neuvěřitelnou rychlostí přímo k zemi.
Studenti včetně profesorů zalapali po dechu, když pozorovali havraspárského chytače, který se jako blesk vynořil z oblaka a přibližoval se k zemi. Prosvištěl to těsně před Lisou, svou sokyní, která sotva zabrzdila, aby jí Jungkook nesmetl a nevzal s sebou. V šoku se rozhlédla kolem sebe a zmateně hledala Zlatonku, pro kterou už se natahovala. Nikoho však nezajímala, protože všichni měli upřené zraky chlapci, který se každou chvíli blížil k zemi víc a víc. Někteří dokonce vykřikli, protože Jungkook byl opravdu blízko k překvapení všech ostře těsně nad zemí změnil směr a vyletěl do prostoru s dlaní nad svou hlavou, kde svíral malý zlatý míček.
"Dámy a pánové, to bylo neuvěřitelné! Jungkook polapil Zlatonku a předvedl tento krásný kousek, Pád Smrti. Havraspár vyhrává 240:100. Zápas je u konce!" celým hřištěm se nesl dlouhý potlesk a vřískot. Tohle se jen tak nevidí. Jungkook přistál na zem a hned byl obalen svými spoluhráči, kteří se ho samým nadšením pokusili uškrtit. Taehyung najednou pocítil menší zlost. Chtěl být první, kdo Jungkooka obejme po jeho zápase. Chtěl být první, kdo mu řekne hezká slova. Tak moc si přál za ním jít, ale nemohl, a to ho štvalo. Nemohl dlouho žárlivě pozorovat svého přítele, jak se objímá se svými spoluhráči, protože ti jeho se právě chystali do šaten. A když vyhrají, přesto od nich sotva uslyší hezké slovo.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
