40. I'm the worst person you've ever met🔵

Začít od začátku
                                    

"Když pan Jeon tak koulí očima, odnese řasné výluhy do skladu. Jsou to unikátní exempláře, které naše škola vlastní skoro přes 500 let, tak ne abyste se s nimi ztratil!" pohrozil mi a pokynul rukou, že se mám dát do práce. Nenápadně, aby to neviděl, jsem protočil očima a zvedl se ze svého místa. Došel jsem k jeho katedře a zvedl tác, na kterém VÝLUHY stály. Překvapivě to bylo poměrně těžké. Sotva jsem ale udělal pár kroků, do něčeho mi narazila levá noha a já se rozplácl na podlahu. Zarazil jsem se, když jsem neviděl jediný předmět, který by mi bránil v chůzi. Neměl jsem ale moc času dumat nad tím, jak jsem vlastně zakopnul, protože se mi podařilo rozbít ony vzácné a starobylé exempláře.

"Jeone! Já Vás snad přetrhnu!" naštval se profesor. Vždyť jsem zas toho moc neudělal! Jako ano, rozbil jsem nádoby a výluhy se rozlily po podlaze, ale jedním mávnutím hůlky se vše dalo napravit.

"Jste víc neschopný, než jak vypadáte," postěžoval si a mávnul hůlkou a po nepořádku nebylo ani památky. No, co jsem říkal!

"Běžte to už odnést a zítra budu mít na katedře úhledně přepsaný bezpečnostní řád. Už mi zmizte z očí!" zasyčel a otočil se ke mně zády. Popadl jsem tác ignorujíc Taehyungův intenzivní pohled na moji osobu, už jsem byl schopný ho poznat, a opustil učebnu. Po cestě do skladu jsem si naštvaně něco brblal a nadával. Proč nemůžeme mít na Lektvary někoho jiného? Slyšel jsem, že tady před Snapeem učil docela milý chlapík, ale teď už je v důchodu, Merlin ví, jestli už neodpočívá v hrobě. Ono se to nezdá, ale někteří profesoři jsou fakt staří. Bohužel Snape tu vydrží ještě dlouho, pokud třeba neschytá infarkt z toho neustálého pořvávání po studentech. Vůbec by mi to nevadlo.

Položil jsem, co jsem měl tam, kam jsem měl, a vydal se na cestu zpátky. Nejraději bych se vydal opačným směrem, ale bohužel tam mám všechny věci. Posadil jsem se opět vedle Miny, podepřel si hlavu a poslouchal jeho nepříjemný hlas. Snažil jsem se, abych nevypadal moc otráveně, aby si toho náhodou nevšiml, ale zas pro mě něco nevymyslel. Buď jsem se málo snažil, anebo se mu prostě chtělo.

"Jeone, odneste toto po konci hodiny profesorce Prýtové do skleníku. Pánové Seo a Lee vzadu zmlknou, nebo si udělají procházku k profesorce Trelawneyové. V mých hodinách vládne ticho," lehce jsem se uchechtnul a změnil ruku, kterou jsem podepíral svou hlavu. Ticho, jasně... proto tady Snape neustále huláká jak na lesy. A to Zapovězený les, je přesně na druhé straně bradavických pozemků, ale to by musel chodit na zeměpis. Celkově jsem si všiml toto, jak jsou kouzelníci špatní v geografii, především ti čistokrevní a smíšeného původu. Nějaké základy by je tady naučit mohli, ale to by se Bradavice podobaly mudlovské škole a to by spoustu kouzelníku nezkouslo. Oni jsou přece hrdí na svou rasu, ale to že stále svítí svíčkami, používají pergameny namísto papíru a brka nevyměnili za propisky, to už o něčem svědčí. To je modernizace panečku!

Když nás Snape konečně pustil, sebral jsem si z jeho katedry nějaké psaní, které bylo určeno profesorce Bylinkářství. Ven se mi moc nechtělo, ale co jsem měl dělat. Nejsem žádný krtek, abych se do skleníků prohrabal. Váhal jsme ještě nad tím, jestli si neskočit pro kabát, ale nakonec jsem od tohoto nápadu upustil. Proběhnu venkem, předám vzkaz, zaběhnu zas zpátky, rychlovka. Tak snad si se mnou profesorka Prýtová nebude chtít hrát na schovku. Jestli tam nebude, tak nevím, co budu dělat. Mám ji to tam nechat položený, nebo si to vzít s sebou a vrátit to zítra Snapeovi s tím, že tam nebyla? O co, že by mi řekl, že jsem jen blbě koukal a nebyl schopný jí najít. Zadal by mi další práci navíc, jako bych toho již neměl moc.

Vydal jsem se přes pozemky do skleníků. Naštěstí se počasí trochu uklidnilo a jen hustě sněžilo. Taky to nebylo příjemné, ale dalo se to. Dělal jsem velký kroky a šel svižnou chůzí, nejen kvůli tomu, že mi byla zima, ale též jsem nechtěl uklouznout a vyválet se ve sněhu. Dnes opravdu ne. Usmál jsem se, když jsem uviděl dva podlouhlé skleníky s viditelnou vrstvou sněhu na střeše. Zajímalo by mě, co se děje s rostlinami, co potřebují stálé teplo. To jim tam Prýtová rozsvítila nějakou tu lampičku, jako se to dělává plazům? I když zdejší hadi se na sluníčku moc nevyhřívají, ba spíše naopak.

Tajemství Hada a Orla (VKook - BTS; Hogwarts)Kde žijí příběhy. Začni objevovat