Melancholie /Grey256/

Kapitola dvacátá druhá

Z pohledu Naty:

Potom co mi Lulu oznámila, že naše přátelství končí jsem šla do pokoje a zapla notebook. Našla jsem nejlevnější letenky do Španělska. Zabukovala jsem si letenku a šla jsem si sbalit oblečení.

M:Co to děláš?
N: Letím do Španělska
M:No to neletíš
N: Potřebuju si s Lulu všechno říct osobně. Takže jo letím
M:uveď mě do děje
N:Lulu...ona řekla, že je konec...na to jí kašlu
M: Můžeš se uklidnit?
N:Ne. David je zmrd, kdybych jela s ním takhle to nedopadne
M: Uklidni se
N:Ne....ty mi dej taky pokoj.
M: Natálie a dost!
N:No ne
M: Poslední dobou se z tebe stává hrozná kráva
N: Prosím?
M: No slyšíš dobře
N: Tohle sis mohl odpustit

Vzala jsem si kufr a šla jsem ke dveřím se obout.

M:Nikam nejedeš ti říkám.
N:Jedu, ty mě nezastavíš
M:Tak sem se pak už nevracej
N:To jsem ani v plánu neměla

Zabouchla jsem dveře a šla jsem k zastávce na tramvaj.
Když jsem byla na letišti, byla jsem odbavená, zavolala jsem Dominikovi.

Do:Ahoj zlato
N:Ahoj... letím do Španělska
Do: Proč?
N:Za Lukrécií
Do:Tak to je super ne?
N: Není, bude to dost nepříjemný asi.
Do: Proč by mělo?
N:Ona už se přátelit nechce
Do:To ti řekla?
N:Jo, do telefonu. Jedu tam si to vyříkat z očí do očí
Do:Naty...to není dobrý nápad
N:I ty mi to budeš vyvracet?
Do:Jo, ale dělej, jak uznáš za vhodný. Hádat se s tebou nechci.
N: Dobře ozvu se až budu ve Španělsku.

...

Když jsem dorazila do Španělska a byla jsem před letištěm, zavolala jsem si taxi a jela jsem na hotel. Kdo by to čekal, že hned u vchodu narážím na Davida.

N:Nazdar
D:Ty si vážně přiletěla?
N:Jo
D:ok
N: Čau

Ubytovala jsem se, vzala jsem si jen důležitý věci a jela jsem taxíkem k Lulu.

T: Prosím?....wau
N:Je Lulu doma?
T:Jo...a ty si kdo?
N:Naty... její nejlepší kamarádka a Davidova sestra
T:Ty vole. Pojď dál... klidně můžeme někam zajít, jestli by si chtěla
N: Nechtěla
T:Lulu!
L:Co chceš?
T: Máš tu hosta
L: Já s Davidem mluvit nechci
T:To David není, ale má pěknou ségru
L:...Naty?!
T:jo
L:Co ta tu dělá bože?
T:Se jí zeptej
N:Jo...se mě zeptej
L: Albrechtovi hadr, jeden lepší než druhej... zítra přijede Martin?
N:Ne

Tt: Bože co se to tu děje?
N: Dobrý den
Tt:Ahoj Naty...co ty tady?
N: Přijela jsem se na vás podívat
Tt: Rád tě vidím, pojď... provedu tě
N:To já vás taky, ráda se podívat. Už z venku to vypadá moc pěkně

Půl hodiny jsme vilu procházeli.

Tt: Dáš si něco? Třeba k pití?
N:Vodu prosím
T:Ti jí rád donesu Natálko
N: vlastně bych hlavně potřebovala mluvit s Lulu
L:No konečně
L: Táďo dones to nahoru a mně vem colu
N: Já bych si to vzala sama
L: Ne, on to donese

Došli jsme do jejího pokoje.
L: Takže.... proč se máme bavit, když se nevídáme?
N: Protože se známe od mala a jsme jako sestry?
L:Ne nejsme
N: Prosím?
L:Nejsme Naty, nikdy jsme nebyli. Opak si myslíš jen ty
N:Jak tohle můžeš říct?
L: říkám pravdu
N:Ale tak to není
L:Ale je, jen si to přiznej
N:Ani mě nehne. Takže konec?
L:Konec

Odešla jsem z jejího pokoje, po schodech jsem vrazila omyl do Tadeáše.
N: Promiň
T: Dobrý...co se stalo?
N:Nic
T:Tady máš tu vodu
N:Co pro ní?
T: Ať si to donese
Pojď dolů

Chytnul mě za rameno a šel se mnou dolů..

Tt:Tak co?
N: Asi už půjdu
Tt:Ne, to by byla škoda. Vlastně jsem chtěl tebe, tvé rodiče a bratry pozvat k nám na prázdniny
N: Cože?...to nemůžeme přijmout
Tt:S tvými rodiči jsme dlouholetí známý, proč by ne
N:No já nevím, tohle já nerozhoduju
Já vážně půjdu, na shledanou
Tt:Ahoj
T: Já pojedu s tebou
N:ok

Jeli jsme jejich autem. On mě odvezl.

N: Děkuju
T:V pohodě
Jsi hrozně fajn
N: vůbec mě neznáš
T:to vidím už od pohledu
N: Jo, můj kluk je rád že mě má
T:Se nedivím, že máš přítele, taky bych tě bral

Nahnul se ke mně a chtěl mu dát pusu, automaticky jsem mu jednu vrazila a hned z auta vystoupila.

Šla jsem na pokoj. Chvíli jsem jen tak ležela, pak jsem šla zavolat Dominikovi.

Do:Ahoj
N:Ahoj
Do:Tak co?
N:Jsem na hotelu.. už jsem u nich byla
Do:No a?
N:Konec asi. Její brácha po mně vyjel, ale
Do: Cože?
N:Nic se nestalo, jednu jsem mu natáhla a odešla.
Je to kurevník, vůbec bych se nedivila, kdyby měl něco s Lulu
Do:To jsem rád, ale radši moc nebuď v jeho blízkosti
N:To se neboj. Zítra si projdu město a poletím domu, akorát se zase vracím k našim
Do:...co se stalo tentokrát?
N:Podle Martina se chovám, jako kráva a už se k němu nemám vracet
Do: Proč ti tohle řek?
N: Protože jsem letěla sem
Do: Kvůli takový kravině? Vážně?
N:Jo....hele, jsem unavená. Zítra ti zavolám. Teďka dám sprchu a jdu ležet...je hrozně dlouho. Nevzbudila, já tě?
Do:Ne, jsem ve studiu. V pohodě zlato. Miluju tě, pa
N: Miluju tě, pa

Šla jsem dát sprchu, vzala jsem si na sebe pyžamo.
Šla jsem ležet, už jsem zabírala, ale u hlavy mi začla vrzat postel z vedlejšího pokojem.
Chvíli jsem to neřešila, pak mi, ale odešly nervy do Česka a já šla k Davidovi.

D:Hm?
N:Mohla bych tu prosím spát?...vedle v pokoji někdo souloží, mně u hlavy a já bych se ráda vyspala.
D: Pojď
N: Díky

Lehla jsem si na postel. Zachvíli začal chrápat David.

N: Mě klepne, já se snad vrátím k sobě a budu poslouchat ty dva.
...
Davide..stiš to

David měl totální půlnoc

N: Tohle je marný

Vzala jsem si mobil a koukala jsem na instagram. Pak mi nějak bliklo a došlo mi, že takovýhle krásný video, chrápajícího Davídka, by se mi hodilo do sbírky. Jsem si ho natočila a poslala to do rodinný skupiny na messu.
Hned si to zobrazil Martin, ale neodpověděl.

Po chvíli projíždění sociálních sítí, jsem mobil vypla a nečekaně usla i vedle spícího medvěda.