Melancholie /Grey256/

Kapitola druhá

,,Dobré ráno guys!"

Řekla jsem, když jsem vešla do obýváku, kde byl David s Martinem.

D:No nazdar Naty
M:Ahoj
N:Co ty tady bráško?

Přišla jsem k Davidovi a sedla jsem si vedle něj na pohovku.

D:No přijel jsem, když ne včera, tak dneska
N:Jo jenže včera jsme měli koukat na film a já jdu teď do školy, takže nic
D: Stejně s Martinem potřebuju něco vyřešit.
N:Em dobře

Odešla jsem do koupelny. Bylo půl sedmé a času jsem měla dost. Martin, mi pokaždé připravuje svačinu do školy, takže o to mám času více. Zavřela jsem dveře do koupelny, pustila jsem si písničky a začla jsem se malovat, česat si vlasy. Pak jsem se koukla na hodinky a viděla jsem, že je sedm. Došla jsem se do pokoje převléknout, vzala jsem svačinu a pití, co mi Martin připravil, rozloučila jsem s bráchama a šla jsem do školy.

Z Pohledu Martina

Naty odešla a David semnou chtěl něco probrat.

D: Já se musím k něčemu přiznat.
M: Povídej
D: Důvod, proč jsem tu včera nebyl, je ten, že jsem si někoho našel
M:No nekecej! To ti přeju
D:Ona je to...je to Lulu
M:Davide ne! To nemůžeš myslet vážně
D: myslím to vážně
M:Naty tě zabije
D:No o to právě jde. S Lulu jsme se o tom bavili a já i ona si myslíme, že bude nejlepší to ségře neříkat
M: Ježiši, proč myslíte?
D: Nejsme spolu zas tak dlouho, navíc je Lulu její nejlepší kamarádka a co kdyby jsme se za dva týdny rozešli? Tímhle jí prokazujeme dost velkou laskavost
M: Bože, no počkej, takže já jsem do toho taky zapletenej... děkuju pěkně, ale omlouvat vás nebudu nebo aspoň tebe.
D:Neboj, to si omluvím sám
M:No dobře, nezahrajem něco?
D: Zaklínače?
M: Mužem a zapneme Twitch
D: většina lidí je ve škole Martine
M:Tak Twitch ne, dobře

Z pohledu Naty

Přišla jsem do školy a přezutá jsem se vydala do třídy. Divila jsem se, ale Lulu už byla v lavici.

L:Ahoj bestie
N:No nazdar...co tak brzo?
L:Dneska jsem si přivstala
N: Nechápu

Zvonilo na hodinu. Vyndala jsem si učebnici, sešit a menší penál na češtinu, sedla jsem si a čekala jsem na příchod učitelky.
Asi za pět minut do třídy vešel ředitel. Nevěděla jsem co se děje. Všichni se postavili. Za panem ředitelem, vešla učitelka na češtinu a za nimi malá, drobná bruneta.
Bylo mi hned jasné co nastane.

Ř: Dobrý den, posaďte se třído.
Chtěl bych vám představit vaší novou spolužačku, Zuzanu Dvořákovou
Uč:Tak se nestid Zuzanko a něco třídě o sobě pověz
Z:Tak ahoj, jsem Zuzka. Jen jsem chtěla říct, že jsem do vaší třídy přišla o dva týdny dýl, protože jsem měla nějaké zdravotní problémy, které tu dál rozebírat nechci a budu ráda, když to budete respektovat.
Ř:Tak se posaď a já už půjdu

Zuzka si sedla do volné lavice a koukala na učitelku. Nezdála se být ani nervózní.
Uč: Dneska tu nemáte třídní a supluji vás já, proto si prohodíme hodiny a rovnou vás přesadíme.
Já a Lulu jsme se chytly za ruce modlili jsme se kw všemu, co jde, aby nás nerozsadila.

Uč: takže paní učitelka mi to sem rozepsala. Takže Lulu jde do druhé lavice
L: vážně skvělý
Uč:Zuzanko ty jdi k Natálii.
N: já jsem Natálie

Ukázala jsem na Zuzku a svoje jméno jsem pro potěšení učitelky zdůraznila.
Dál všechny rozsadila. Dá se říct, že nikdo nemohl sedět, s kým seděl předtím.

Uč:A takto to bude na všechny předměty. To tu je taky napsáno
N: tak bychom se mohli seznámit ne? Co říkáš po škole zajít ke mě, pokud ti teda nebude vadit brácha
Z: ráda, úplně v pohodě

Zbytek školy nuda. Co si budem nic zajímavého.
Škola skončila. Lulu někam zmizela, asi šla domu. Já šla se Zuzkou k nám.

N: čauko
M: Nazdar
Z:ahoj asi
M:Koho to vedeš?
N: Martine, nová spolužačka Zuzka
Zuzko můj starší bratr Martin
Z: Já tě znám
M: Jakto?
Z: Byla jsem na tvým koncertě
M: Fakt?
Z:Ano. Máš docela dobrou hudbu. Za mě nejlepší písnička je určitě Melancholie
M:Tak děkuju
N:Tak mi půjdeme ke mně

Se Zuzkou jsme se bavili o škole, říkala jsem jí co je u nás na škole nejnudnější  a tak. Taky mi povídala o sobě. Je docela fajn a myslím si, že z nás budou dobrý kámošky.