Melancholie /Grey256/

Kapitola osmá

Nik ještě spal, tak jsem se potichu zvedla z postele. Bylo kolem osmý ráno, venku byla zima, tak jsem si bez dovolení vzala jeho tepláky a bundu na sebe... boty vážně ne, v těch bych se asi zabila.  Napsala jsem mu vzkaz:

Ahojky Domíku, musela jsem dom. Venku je extrémní zima, tak jsem si půjčila tepláky a bundu. Děkuju, vrátím papa .
Natálka ❤️

Přikreslila jsem mu tam, ještě srdíčko a šla jsem dom.

Reálně jediný, kdo mi pořád volal a psal byl Vláďa a Zuzka. Vláda mě sice zna od mala, ale o těhle raplech neví. Bráchové a Lulu to znaj, takže ví. Stejně je zbytečný mi volat a psát, protože to brát nebudu a ani odepisovat.

Přišla jsem domu. Byl tam docela bordel, co si budem. David a Lulu spali na gauči v obýváku a Martin... Prosím? Zasmála jsem se, když jsem v jeho posteli viděla, nějakou blonďatou holku, kterou jsem ani já neznala.  Docela šok, myslela jsem, že se chtějí se Zuzkou.

Potichu jsem začala brajgl uklízet, tak abych nikoho z nich nevzbudila.
Když se dům blýskal a nesknul, šla jsem do pokoje, převlíknula jsem se.  Byla mi trochu zima na nohy, vzala jsem si teplé ponožky, ještě zimní papučky a šla do kuchyně, udělat snídani, pro všechny.
Nechápu proč, ale vždycky, když mě chytne rapl, druhý den jsem jak sluníčko.

Snídaně na stole. Tak jsem se najedla a zrovna ve chvíli, kdy jsem si mazala rohlík máslem a marmeládou, mi zavolal Nik.

Do: Nazdárek
N:Ahoooj...
Do: Víš, já tu bundu docela potřebuju... musím být do oběda v Brně.
N: Počkej co? Ty už dneska zase odjíždíš?
Do:Byl jsem tu ten kvůli tobě
N:Ale dyť jsme se naposledy, viděli před půl rokem...na mých narozeninách...
Já ti ty věci donesu, hned teda
Do: Já se tam stavím. Z hotelu do auta bez bundy, přeběhnu.
N:Hm... dobře no
Tak napiš, až tu budeš. Zatím

Típla jsem to a snažila jsem se v klidu najíst.

D: Dobrý ránko
N:...ahoj
D:Co je?
N:Ale nic...
D: Ségra já to vidím...mluv, dělej
N:Nik zachvíli odjíždí
D:A sakra... počkej, vy jste se naposledy viděli na tvých narozeninách že?
N:No.. už teď mi strašně chybí
D:Hele Naty?
N:hm?
D: nechceš někam zajet a trochu vypnout?
N: Já nevím, neříkám že ne, docela by to bylo fajn.

Cink

D:Vláďa?
N: Proč by to měl být on?
D: Včera nám řekl, že spolu chodíte
N:Ne...je to Nik. Byla jsem u něj na hotelu a kecali jsme. Ráno byla zima, tak jsem si půjčila jeho bundu, když ještě spal.
Jdu mu vrátit tepláky a bundu dolu a taky se jdu rozloučit.
D: Já mezitím, vymyslím, kam se koukneme ju?
N: Dobře

Zvedla jsem se ze židle, šla jsem do pokoje pro věci. Sama jsem si vzala jen mikinu a tenisky, ikdyž jsem moc dobře věděla, jaká zima venku je.
Vzala jsem klíče a šla jsem dolů.

Do:Ahoj
N:Ahoj
Děkuju za půjčení
Do: Jo za málo
N:... nemůžeš tu zůstat, aspoň do Vánoc?
Do: Já mám dneska koncert
N:V neděli?
Do:Jo, je to něco jako vánoční koncert.. nechceš jet semnou?
N: Já?
Do:Nikdo jiný tu není
N: pojď nahoru, dělej
Do: No jasný, svolení
N: Dělej

Chytla jsem ho za ruku a běžela jsem s ním do bytu.
Tam už byl vzhůru i Martin a Lulu.
Vběhla  jsem s Nikem do bytu  a všichni se nás lekli.

M: Chceš, aby mě kleplo??
N:Ne... můžu jet prosím s Nikem do Brna?? Prosím! Moc prosím
D: Já nevím
N:Bráškové moji milování... prosím
Do:Na tři dny...na Štědrý den, jí přivezu
N: Prosím!

David s Martinem se na sebe tak koukli a nakonec kývli na souhlas. Zaječela jsem na celý byt radostí. Obejmula jsem je a šla jsem si sbalit věci.

L:To mě tu s nima necháš?
N:hm...jo
L:Tyvole... uží si to.
N: Dík
M: Hlavně žádný kraviny
N: Samozřejmě
Papa, miluju vás
Do:Ahoj

Nasedli jsme do auta a vyjeli jsme do Brna.
Takhle šťastná jsem dlouho nebyla.

Když jsme dorazili  do Brna, Nik mi ukázal můj pokoj. Byl útulný. Na něj tam bylo moc pěkně uklízeno. Vybalila jsem si. Najedli jsme se, protože jsme měli hlad. Udělali jsme si rychlé těstoviny.
Byla čtvrtá hodina odpovědní a mě zvonil mobil.

A sakra... úplně jsem vytěsnila Vláďu.
N:Ahoj
V: Ahoj, děkuju že ses mi ozvala
N: Promiň
V: já vím, včera jsem se nechoval nejlíp, promiň.
N:V pohodě
V: co kdybych se odpoledne stavil?
N: To nepůjde
V: Proč ne?
Do:Naty zachvíli vyrážíme!
V:Kdo to byl?
N:Jsem u Nika v Brně
V:Kam vyrážíte jako?
Proč si mi nic neřekla?
N: já se stebou bavit a hádat nechtěla. A vážně super, že po dni vztahu všem vyslepičíš, že spolu chodíme..jaky debil tohle udělá?!

Píp..píp..píp

N: Bože..
Do:Kdo volal?
N:Mamka
Do:.a dobrý ?
N: jo

Usmála jsem se a šla jsem k botníku, nandat si boty, abychom vyrazili.