Melancholie /Grey256/

Kapitola šestá

Z pohledu Martina:

Zuzka přišla a Naty odešla asi k Lulu.
Sedli jsme si se Zuzkou  na pohovku a pustili se do práce.
Po asi půl hodině, byl čas na pauzu.

Z: Mám otázku
M:Ano?
Z:Naty má zítra svátek...bude něco nebo ne?
M:Nebude. Celý den budeme doma u rodičů. Jako všichni tři, já, David a Naty.
Z: Spíte tam?
M:to většinou ne
Z: Chtěla bych Natce, něco menšího donést
M:Tak já bych ti dal vědět jak jsme na tom
Z:Oo super, díky
M:Za málo
Z: Víš co mi došlo?
M: nemám tušení
Z: Já tě vůbec neznám
M:Tak se ptej
Z:ale to ne... chci vidět jaký jsi doopravdy
Z: Pojď do kina
M: Teď?
Z:No jasně
M:Tak jo, proč ne žejo

Převlíknul jsem se s pomocí Zuzky. Aby si to někdo nevyložil zle, myslím to tak, že mi pomohla vybrat co na sebe.

Z:Martine pojď
M: Už jdu...a dyť máme spoustu času
Z: Než tam dojdeme
M:Nenene, jedeme autem
Z:To proč?
M:Ty jsi asi dneska nebyla venku že? Navíc musím do myčky s autem
Z:jéžis
M:Tak pojď
Z:Ticho
M:Najednou

Nastoupili jsme do auta. A jeli jsme do myčky. Vystoupil jsem z auta a Zuzka taky.

M:No dělej...mý to auto
Z:Já??
M: Samosebou
Z:A jak?
M: Ježíši. Jsem zapomněl. To není jak Naty, že vyleze z auta a rovnou mi to auto umyje
Z:Si z ní děláš slušku?
M:Částečně

Crrrr

M:Tak myj... prosimtě tady máš hadici. Volá mi David.
Z: Super
...
M:No?
D:Zdar
M:Hm?
D:Nemohl bych se stavit? Chci mluvit s Naty
M: Není doma a já taky ne
D:Kde je?
M:Asi s Lulu..
D:To těžko
M: Proč?
D:S tou jsem teď já
M:Aha...tak se asi šla projít. Neřeš,
Všechno? Mě čeká rande
D:Rande?
M:Si piš
D: Martine brzdi
M: důvod bratře?
D:Zuzka je Naty kamarádka
M: Neřekl jsem, že je to Zuzka. Navíc ty a Lulu, být tebou jsem ticho
D: Já a Lulu spolu jsme už  čtyři měsíce, to není jen tak
M:Tak proč jste jí to ještě neřekli?
D: Dyť by jí kleplo
M: tak radši počkáš až to zjistí sama. Ještě když víš, že je rapl po tobě
D:Po mně?
M:Ano Davide. Tohle je furt dokola, nemám na to čas. Čau

...

Z:Tak rande jo?
M:Ty jsi to slyšela?
Z:Jo, aniž bych chtěla
Tak to bychom na to randíčko měli co nejdřív vyrazit
M: Já to myslel.., ikdyž proč ne

Umyli jsme společně auto a jeli jsme do kina. Na Spidermana, nějaký nový díl. Koupili jsme si jeden velký popcorn a dvě coly. Měli jsme sedačky úplně nahoře.
Počas filmu se naše ruce občas střetly v krabičce s popcornem. Začlo to zaváňet na něco jinýho.  Cítil jsem, že se na mě Zuzka začíná pomalu a jistě lepit. Něco zvláštního mezi náma bylo, takový zvláštní chemie.  Chvíli jsem se soustředil na přenos filmu, dlouho to netrvalo a začal jsem Zuzku líbat.

Z:Jako vážně? Gentleman nelíba dívku hned v kině
M:Pardon, se to nedalo vydržet
Z:To přežiju..jinak nebylo to nejhorší
M: Prosím?
Z: Chceš to zopakovat?
M:Ne
Jen počkej, ti dám, že to nebylo nejhorší.

Po filmu jsme šli do auta a já Zuzku odvezl k ní domu. Jako gentleman jsem jí doprovodil, kde dveřím a začal jí líbat znova. Tohle líbání už bylo jiný, lepší, protože už jsme to jednou, předtím dělali.

M:Dobrou noc, dnešek byl fajn
Z:m... dobrou, byl opravdu moc fajn

Zuzka celá rozzářená odešla domu a já jel domu. Po cestě jsem volal Naty, jestli už je Doma.

M:Zdar, už si doma?
V:Zdar..
M: Vladislave??
V:Naty spí
M:Twl co jste dělali sakra?!
V:Usla u filmu. Přišla mi nějaká divná
M:Tak já pro ní zajedu, zítra brzy vyrážíme k našim
V: Dobře, tak zatím.

Dojel jsem pro ségru, vážně spala. Opatrně jsem jí vzbudil a nějak odvedl do auta. Po cestě spala taky, což jsem nechápal. Takhle mimo dlouho nebyla. Vzbudil jsem jí a šel s ní do bytu. Pleskla sebou do postele a spala, zase.

Napsal jsem Zuzce, že bychom to mohli někdy zopakovat a šel jsem připravit do tašky věci a dárek pro Naty na zítra.