Hvězdný vězeň [Countryhumans CZ]

~kapitola třicátádevátá~

//idk jak to říct bez spoilerů, tahle kapitola není v některých ohledech vhodná ke čtení :'D//

Došli jsme do zapadlé hospůdky, kde téměř nikdo nebyl, o to líp, doufám. Nevypadalo to tam zas tak moc špatně, ale ani ne nejlíp. Polsko měl evidentně  tohle již domluvené, barmana dělal Portugalsko, věřte tomu nebo ne, je v tom opravdu dobrý.

Nic extra se nedělo, pili jsme s mírou, až na některé..- Pravděpodobně dnes nepotáhne bratr domů mě, ale já jeho. On by opravdu neměl pít.
"Heeej druhé ja!" Lísal se ke Slovinsku jak idiot.
"Hm?"
"prečo nosíš takú strašnú pásku? Na, požičaj si moju!" Flákl mu svým křížem na modrým kopečku do ksichtu. Bože, to toho vypil tolik, že mluví Slovensky?

"Ne díky, mám svou." Slovinsko mu ji zase vrátil.
"Vymeníme si ich! Ja budem ty a ty budeš ja!"
"Slovensko proboha sedni si zpět-" Snažil jsem se svého bratra uklidnit a zkorigovat. Nešlo to.
"tie biele steny vyzerajú depresívne." Vstal a flákl sklenici vína o zeď.

Je to možná divné, ale zbytek večera jsem musel držet bratra sedět na mém klíně s domluvou, že zítra si Slovensko hezky půjde natřít stěny.

Do dveří přišel Nizozemsko, už si ani nepamatuji jak, ale zamíchal se k nám do debaty a sedl si do kruhu s námi. Srbsko si moc dobře uvědomil, že tady s námi je, pozdravil se s ním, jako s nějakým starým známým.

Nizozemsko nás nechával dál pít a on sám si nedal ani kapku alkoholu. Proč tu s námi je??

"Dobře se s vámi povídá, lidi, ale jsem tu kvůli něčemu jinému." Nizozemsko vstal, otevřel svoji tašku a-... Měl tam pytlík s obsahem bílého prášku. Neříkej, že-...

"Pochybuji o tom, že nikdo z vás nechce."

...Polovina lidí utvořila řadu a já zuby nehty držel svého bratra co neměl nejmenší tušení, co se děje, ale chtěl. Ano, chápu, z většiny lidí tady mluví alkohol, ale aby si vzali drogy, to už je moc-...

Nizozemsko si je všechny krásně obmotal kolem prstu. První v řadě byl samozřejmě kdo jiný než Srbsko, následně jeho bratr a tak dále, a tak dále. Neplatili, tedy zatím.

Portugalsko za barem to ignoroval a dalo by se říct toleroval.. Tedy.. Dokud mu tam nerozebrali polovinu brček.

Bylo mi tak hrozně, vstal sem ze židle a odcházel s bratrem v náruči pryč, než mě Nizozemsko zastavil.
"Ne prosím ne, já nechci..." bránil jsem se.
"Czechy, čeho se bojíš? Jednou se nic nestane a poprvé to máš zadarmo."
"Ne, díky.."
"Kliiid, je to jenom sníh."
"Jasný, kokain, v čem je lepší než ostatní podle tebe..?"
"Dej si jednou, neublíží ti to." Kanada říkal že mám najít něco, co mě uklidňuje... Jednou se nic nestane... Ne?

Vytvořit mi lajnu a dal mi brčko, vdechl jsem to..-

Víc si nepamatuji. Téměř ani sekundu děje. Mělo to mnohem, mnohem větší účinky, než alkohol.

______________________

Probral jsem se v neznámém domě pod postelí. Bylo mi blbě, vyplazil jsem se ven.

Spadlý z postele ležel Chorvatsko, na posteli spal Slovensko schoulený se Slovinskem. Bože. I Slovensko-

Šel jsem prohledat dům- byli tady skoro všichni!.. Polsko seděl už vzhůru v obýváku a držel se zoufale za hlavu, Bulharsko ležel kus od něj na zemi s květináčem na hlavě, Makedonie zvracela v koupelně a Srbsko ležel hlavou na zemi, nohama o stěnu, na chodbě.

Šel jsem do kuchyně a napil se rovnou z kouhoutku, neměl jsem na to hledat sklenici. Vrátil jsem se do ložnice, vytáhl Slovensko ze sevření jeho téměř identického dvojníka-
"CO DĚLÁŠ KURVAA-" Vykroutil se ode mě a objal Slovinsko-
"Slovensko pojď domů a nebuď ho-"
"JÁ JSEM SLOVINSKO-"
"Vy jste si vyměnili pásky-?"
"CO JÁ VÍM-"
Probudili jsme tím skutečné Slovensko. "Mmm-..." Pootevřel oči a podíval se na nás. "Kde to jsem a proč má Rusko moji pásku-"
"Bože-" Slovinsko si ji sundal a vyměnil je, aby je měli správně.

Slovensko se posadil- neposadil, nadskočil a vyjekl.
"AUUU-"

...Začínám být opravdu zoufalý.

-Pokračování příště-