Věnováno girlofsky2468 ❤
,,Jejda, omlouvám se - Charlie!" vydechla překvapeně Hermiona, když omylem vrazila do zrzavého muže, jehož paže byly pokryté několika jizvami a popáleninami. Dobrosrdečná pihatá tvář ošlehaná větrem se rozzářila, když si jeho oči našly Hermionu.
,,Hermiono, co tady děláš? Rád tě zase vidím!" usmál se na ni a vtáhl si ji do krátkého objetí, díky němuž se mu prudce rozbušilo srdce. Do mladé čarodějky se zamiloval už tehdy, když ji viděl poprvé - tedy v době konání mistrovství světa ve famfrpálu. Nikdy ale nenašel odvahu, - hlavně v pozdějších letech, protože tehdy si přece jen říkal, že je na něj moc mladá - aby ji oslovil, někam ji pozval a svěřil se jí se svými city. A ani na to nebyl čas; ona studovala v Bradavicích, on byl plně zaměstnán svými milovanými draky v Rumunsku. Neměli by čas se vídat ani o víkendech v Prasinkách. A když se pak Voldemort vrátil k moci...
,,... jsem tu jen na pár týdnů. Pracuji na odboru pro dohled nad kouzelnými tvory," upřesnila mu Hermiona a Charlie si uvědomil, že ji zpočátku vůbec neposlouchal. Rozpačitě se usmál. V duchu se pral sám se sebou; měl by ji někam pozvat, nebo raději ne? Co když už někoho měla? Vždycky měl pocit, že k ní by se z jeho bratrů nejlépe hodil Percy - koneckonců, byl chytrý, cílevědomý a měl si s ní vždycky o čem popovídat. Fred a George byli vtipálci, Ron byl její nejlepší kamarád... Co by jí mohl nabídnout on?
,,To je skvělé. Musíš mi vyprávět o tom, jak se tam u nás máte! Co kdybych tě tu trochu provedl a ukázal ti nejkrásnější místa?" nabídl jí. Hermiona se rozzářila. Charlie přísahal, že v tu chvíli byla ještě krásnější.
,,To bych moc ráda!"
Teď, nebo nikdy, nabádal se v duchu a zhluboka se nadechl. ,,No a... nechtěla bys jít se mnou i na večeři?" zeptal se nervózně. Hermiona mu věnovala něžný úsměv a vzala ho za ruku.
,,To bych moc ráda," ujistila ho.
•••
upřímně? na tyhle dva bych snad jednou chtěla napsat i samostatnej, krátkej a oddechovej příběh🥺