"Ani ve snu by mě nenapadlo, že něco takového doopravdy uděláš," usmíval se Loki pobaveně. "Tys ji vážně odrovnala... Míníš ji tam doopravdy navždycky nechat, nebo ji nakonec zachráníš?"
"Zůstane přesně tam, kde je," odpověděla unaveně. "Nemám čas se s každou jednotlivou Valkýrou hádat o tom, co jsem udělala. Jestli se to někomu nelíbí, musí odejít."
"Páni, jsi sexy, když se tak zlobíš," přitáhl ji k sobě a prudce políbil. Poddala se jeho vášni a na několik hodin úplně zapomněli na celý okolní svět. Sigyn přestala myslet na boj, teď byl čas jenom na její lásku. Věděla, že Loki ji miluje, ovšem někdy to dával najevo dost zvláštním způsobem, tak se rozhodla vychutnat si tychle intimní chvilky až do poslední sekundy.
Když se nad ránem probrala, Loki byl pryč. Nejspíš zase jezdí na tom svém hřebci spolu se Zeniou, pomyslela si a převalila se v rozložité posteli, vystlané peřinami z labutího peří. Chvilku netečně zírala na pozlacený strop nad sebou a bezděčně si uvědomila, že jsou v něm praskliny a měly by se opravit. Pohrávala si s myšlenkou, že zůstane celý den v posteli, ale protože byla královna a Bohyně, takový luxus si nemohla dovolit. Zůstat v posteli celý den směla jenom obyčejná žena. Královny měly své neodkladné povinnosti.
Líně vstala a upravila se. Oblékla si dlouhé, zeleně prošívané šaty, v pase trochu povolené a s uspokojením zaznamenala, že její bříško se zase trochu zvětšilo. Kdyby žila jako servírka na Midgardu, v tuhle chvíli by nejspíš vyrazila někam do obchodu, aby ukojila své probouzející se mateřské instinkty a pokochala se dětskými oblečky a hračkami, ale protože byla manželkou Boha neplechy a uličnictví, musela dělat něco úplně jiného.
Nechala k sobě přivolat Einar. Když stařena vešla do dveří, Sigyn zarazil její namáhavý, sípavý dech. Poté si uvědomila, že čarodějce je už víc, než 100 let a neklidně přemýšlela, jako dlouho vlastně čarodějky žijou, ale navenek nedala nic znát.
"Jak jsme na tom s elixírem pravdy?" Zeptala se jí netrpělivě.
"Není to tak jednoduché, jak jsem ti už několikrát říkala," zachrčela Einar. "Chybí mi několik důležitých, nesmírně vzácných ingrediencí. Například slzy draka Nidhogga, jed ze zubů Midgarsormra a několik bylin, které rostou na vzdálených, pustých pláních Asgardu, kam se nedá dostat, protože tam žijí obrové, kteří nesnášejí lidi."
"Slzy draka a jed ti seženu, ale netuším, jak se dostat k obrům. Uznávají krále Asgardu?"
"To pochybuju," ušklíbla se Einar. "Mimochodem, proč ten elixír tak hrozně moc chceš? Copak ty Lokimu už nevěříš?"
"Nikdy jsem mu nevěřila a ty to dobře víš," opáčila Sigyn, "a teď je to ještě horší kvůli tomu, co se chystá. Nechce mi říct, co má v plánu udělat během toho souboje a já bych nerada vyvolávala další konflikty, na to prostě nemám čas ani energii. Chtěla bych si jenom užívat těhotenství a mateřství, jako každá normální žena."
"Ale ty nejsi normální obyčejná žena," namítla Einar škodolibě.
"Díky, žes mi to připomněla," odbila ji Sigyn. "Radši mi pomoz vymyslet něco ohledně souboje. Sif a Thor chtějí jenom úkoly, které vyžadují sílu, vytrvalost a obratnost - možná si myslí, že takhle Lokiho porazí. Ale já mám nápad, který je asi trochu zaskočí."
Einar se potutelně usmála. "Poslouchám..."
"Chtějí bojovat sílou, tak ať ji mají," řekla Sigyn a chytla se za břicho, jako by tím chtěla utišit svá dvojčata, která se mezi sebou neustále prala. "Napadlo mě, že jeden z úkolů by měl být projížďka na Midgarsormrovi. Vzhledem k tomu, že mě poslouchá na slovo, Loki by neměl mít problém."
"Hm," odpověděla zamyšleně Einar, "ale Thor a Sif přece nechtějí žádná kouzla, ne?"
"Tady se přece nejedná o žádné kouzlo," odvětila klidně Sigyn, "nemůžu za to, že mě Midgarsormr poslouchá. Je to jeho volba, neovládám ho žádnou magií."
"Ha!" Vykřikla Einar. "Takže máme první úkol... Co dál?"
"Další úkoly prozradím, až souboj oficiálně začne. Teď se sejdu se Sif a řeknu jí svůj návrh. Už se těším na výraz jejího obličeje, až to uslyší..."
****
Tentokrát ji přijala ve svých soukromých komnatách, protože ji doprovázel i sám velký Thor a Sigyn bylo trapné nechat ho čekat jako nějakého cizího návštěvníka kdesi ve Velké síni. Přece jenom... ještě stále byl Bohem, který se narodil přímo zde v paláci a kterému de iure ještě stále ten palác patřil. Byl jediným legitimním potomkem Odina, těch nelegitimních sice bylo víc, ale nikdo z nich se po Ragnaroku neukázal.
Loki se líně rozvaloval na měkké lenošce a vystavoval na odiv své dlouhé, štíhlé tělo. Když na sobě neměl brnění a přilbu, vypadal docela přátelsky. Tedy pro někoho, kdo ho vůbec neznal...
"Bratře... Sigyn," řekl úsečně Thor, který právě vešel do dveří a kývl hlavou na pozdrav. Bez vyzvání se usadil za vrch stolu a lehkým pohybem si odhrnul černý plášť. Sif si beze slova sedla vedle něj.
Sigyn se kousla do rtu. Už to tady bylo zase. Ani Thor, ani Sif zcela evidentně neuznávali její postavení královny a Bohyně. Pro ně byla nejspíš stále Dahlia Lambert, servírka z baru Valhalla kdesi ve městě Seattle na Midgardu.
Mladá služebná, motající se kolem, nalila plné číše medoviny a poté neslyšně zmizela.
V komnatě se rozhostilo ticho. Loki se tvářil neutrálně, Sif se mračila, Thor si nervózně kousal do rtu a Sigyn si jenom toužebně přála, aby byla někým jiným někde úplně jinde na jiném konci světa. Ale tohle přání se ji bohužel nemohlo vyplnit.
"Takže, " odkašlala si Sigyn, "mám tady návrh prvního úkolu. Pochopila jsem, že nechcete kouzla a magii, nýbrž jenom čistý souboj s využitím fyzické síly a zdatnosti. Ale Loki a Thor nejsou obyčejní lidé, takže jenom pouhý zápas - ať už se zbraní nebo bez - není důkazem toho, že je někdo z nich hoden asgardského trůnu. Proto navrhuji tohle: každý z nich se pokusí na Midgardu ovládnout Midgarsormra tak, aby ho poslouchal na slovo. Jako důkaz přinese sklenku plnou jedu z jeho zubů. Ten jed může získat jenom někdo, koho Midgarsormr poslouchá na slovo."
Sif vyprskla víno, kterého se právě napila a poplivala tak Thorovo tmavé roucho. Thor se ani nepohnul, jenom nevěřícně zíral na Sigyn v domnění, že se přeslechl.
Loki zachoval poker face a tvářil se, že se ho to netýká a zatínal pěsti, aby nezačal křičet. Dobře věděl, že Sigyn mu tímto návrhem chtěla jenom pomoct, ale on z hloubi duše i srdce přímo nesnášel hady. Nedokázal si představit ani v nejdivočejším snu, že by se jenom přiblížil k něčemu tak obřímu, jako byl Midgarsormr.
"Takže... nikdo neche nic říct?" Zeptala se Sigyn. "Mám to považovat za souhlas? Bude tohle náš první úkol?"
Sif se konečně vzpamatovala. "To si snad děláš srandu, ne? Dobře víme, že Midgarsormr tě poslouchá na slovo, je to ochránce tvé rodiny."
"Přesně tak," usmála se spokojeně Sigyn, "poslouchá jenom mně. Ale jeho ne..." Ukázala rukou na Lokiho, jehož obličej byl bledší, než obvykle.
"To je možné," ozval se váhavě Thor. "Midgarsormr nenávidí Lokiho stejně, jako mně samotného. Ale jak mám vědět, že nezařídíš, aby nakonec Lokiho poslechl?"
"Prostě mi budeš muset věřit," odvětila klidně Sigyn a dívala se bezelstně Thorovi do těch jeho modrých očí, kterých hloubku nedovedla odhadnout. Chvilku se navzájem obezřetně pozorovali a Thor nakonec svěsil ramena. "Dobře, souhlasím," zamumlal tiše.
"Zbláznil ses?" Vybouchla Sif. "Já jim nevěřím, ani jednomu z nich!"
"A co tedy navrhuješ ty?" Zeptala se Sigyn, ale odpověď již předem znala.
"Spravedlivý souboj, muž proti muži, s mečem, kyjem a štítem."
"To zní nudně," opáčila Sigyn, "a už vůbec to nevypadá jako souboj o nadvládu nad celým Asgardem. Takhle spolu soupeří chlapi před hospodou, když zápasí o nějakou ženskou. Je to nedůstojné a nehodné dvou Bohů."
Thor se najednou zvedl. "Ode dneška za sedm dní se sejdeme na Midgardu, na místě zvaném Ruapuke Island. Oba dva si sebou přivedeme doprovod, který však nebude moct nijak do průběhu souboje zasahovat. Vyvoláme Midgarsormra a ten, který ho ovládne a získá jed z jeho zubů, vyhraje první úkol."
Sigyn se spokojeně usmála, ale Sif si jenom znechuceně odfrkla, neodvážila se však nijak protestovat. Thor vypadal, že to myslí smrtelně vážně. Když odešli, Sigyn si konečně vydechla.
"Můžeš mi říct, jak to chceš vlastně zařídit?" Zeptal se Loki a snažil se o lhostejný tón. "Protože si doufám dobře uvědomuješ, že jakmile mě Midgarsormr spatří, okamžitě mě zabije."
"Neboj se, mám to promyšlené," zvedla se Sigyn z křesla a nechala zmateného Lokiho samotného v komnatě.
Jeho obličej vyjádřoval neklid. Ještě nikdy nebyl takhle moc na nikom závislý a v duchu jenom tiše doufal, že ho jeho žena opravdu nemá v úmyslu zabít. Ale moc jistý si tím opravdu nebyl...