BLACK ROSES |book 2.| «cz»✔

-48-

*o několik měsíců později*

Bylo opravdu těžké koukat na někoho, koho milujete, jak odjíždí a vy vlastně vůbec nevíte kdy se znovu shledáte.
Cameron na mě koukal hodně posmutněle. Bylo to těžké i pro něj. Přeci jen Bella s Jayem šli na vejšku spolu a čekala je i společná budoucnost. Ale jak to bude se mnou a Cameronem.

,,Víš, že ti budu volat a kdykoliv za mnou můžeš přijet," řekl Cameron s posmutnělým tónem a pohladil mě po tváři. 

Stáli jsme naproti sobě vedle jeho auta a já věděla že ode mě jede daleko. Mlčela jsem, protože mi bylo jasné, že každé slovo by bylo pronásledované pláčem.

,,Hej.. To že teď na nějakou dobu odjíždím mezi námi nic nemění. Budu tě pořad milovat stejně. A kolej vždycky uvítá jednu roztomilou holku navíc," usmál se. Jeho slova mě uklidňovala, ale zároveň tam stále byly obavy. Co když si tam najde jinou, co když mě už nebude milovat..

Cameron takový nebyl, ale přesto jsem ho sledovala jak se mi vzdaluje. Naše rozloučení bylo krásné. Strávili jsme spolu krásný víkend u něj doma a užili si spoustu zábavy. Jenže čím víc se blížil den odjezdu, tím víc jsem byla v depresích. Jenže bylo načase jít dál.

Naposledy jsme se políbili, jako bychom už se nikdy více vidět neměli a Cameron se smutkem odjel od našeho domu. 

V ten moment nastal smutek. Denně mi od něj chodili fotky a zprávy jak se má a byla jsem rada že si našel kamarády a koníčky co ho bavily a že i škola byla fajn, ačkoliv na ní na střední kašlal. Jediná stopa co po něm na střední zůstala jsem byla já. S Christinou jsem občas chodila na nějaké party spolužáků nebo vysokoškoláků z našeho města, avšak bez Camerona, Belly a Jaydena to nebylo ani při nejmenším ono. Chris to na mě poznala, jenže její party mě alespoň trochu dokázaly odreagovat.

***

,,Víš, možná by nebylo od věci kdyby sis prostě od Cama dala na chvíli pauzu. Odhodila mobil a vypla. Tímhle stylem se utrápíš," Christina o mě měla starost. Byla to v tenhle moment moje jediná kamarádka.

,,Nemůžu ho dostat z hlavy. Je to ještě horší než když tu byl. Přišlo mi, že jsem na něm závislá, ale až teď jsem si uvědomila že opravdu jsem."

Ze školy jsem si to namířila rovnou domů. Byl to skoro měsíc co jsem ho neviděla. Neměl ani čas se doma ukázat a mě to ničilo. Doufala jsem, že se budeme vídat mnohem častěji ale jeho složené a vyprané oblečení leželo na mé komodě už moc dlouho. 
Doma nikdo nebyl kromě Maggie, která běhala na zahradě. Avšak zarazila mě jedna věc. Po celých schodech, které vedly do mého pokoje byly poházené okvětní lístky růží a nahoře byly zapálené svíčky. Nějak se ve mě probudila naděje, že tu je on. Ale zároveň strach, že by to mohl být Ben nebo Seth. Po schodech jsem došla pred můj pokoj a otevřela dveře. Na posteli ležel medvídek a lahev mého oblíbeného vína. V tu chvíli mi bylo naprosto jasné kdo má tohle na starost. Ruce mi překryly zezadu oči a já se s obrovským usměvem otočila za tím, kdo vlastnil mé srdce.

Stál tam. Byl tam Cameron v košili s krásným úsměvem na rtech a obrovskou náručí jen pro mě. Doufala jsem že hned neodjede.

,,Co tady děláš?" vyhrkla jsem se slzami v očích.

,,Přijel jsem za svojí princeznou," usmál se, ale zároveň se jeho výraz trochu změnil ,,Strašně se omlouvám, že jsem se neozval dříve  a že jsem celkově tolik nepsal.." vypadal ustaraně, ale pro ně bylo v tuhle chvíli důležité že je tu se mnou.

Celý večer jsme strávili povídáním o škole, děláním věcí které jsou 18+ a zároveň jsme během chvilky stihli vypít celé víno. Bylo mi krásně a chtěla jsem ať tahle chvíle neskončí. 

Cameron doma zůstal zhruba 3 dny a poté opět odjel. Což bylo smutné, ale nějak jsem věřila v to že tohle všechno uteče a už spolu budeme napořád