-19-

2.5K 93 16
                                    

Co se všemi je? Proč mi prostě nedá Ben pokoj? Nemusel sem jezdit. Nechápu, proč ho máma pozvala. Jen mi to zkazilo celý den.

Momentálně je večer. Všichni jsme v nějakém podniku jehož jméno neznám a sedíme u stolů. Ani nevím, kdo všechno tady je. Já, mamka, babička, Bella, Jay, Cameron, Ben, Beth se Samem, Chris, Sophie a spoustu dalších dospělých, které neznám sedíme u největšího stolu. Je nás tady něco přes dvacet a všichni posloucháme vyprávění mojí babičky. Všichni na ni zaujatě hledí a pečlivě poslouchají. 

,,Pamatuji si, když jsem si domů přivedla poprvé tvého dědečka," pohlédla na mě ,,Moje maminka si ho hned zamilovala. Rozuměli si s ním všichni. Dokonce i můj táta, který vyloženě seznamování neměl rád." zavzpomínala babička a napila se ze sklenice.

,,Taky si pamatuju, když si Eli poprvé přivedla svého prvního kluka," usmála se moje mamka a všechny pohledy u stolu padly na mě. ,,Jako by to bylo včera, když Eli přivedla poprvé Bena. Byla do něj úplně blázen. Bála se, jak na něj budeme s Chrisem reagovat. Byl to krásný okamžik. Vždycky když za mnou chodila s tím, že si poprvé dali pusu a tak. Vážně jsi už dospěla Elinor." usmála se mamka. Měla dost vypito. Mně ale do smíchu jako jí nebylo. Měla jsem na krajíčku. Prudce jsem se zvedla od stolu a utíkala davem lidí pryč. 

Hned po svatbě jsem se převlékla do šatů, které byly do půlky stehen, abych za sebou nevláčela tu dlouhou sukni. Sedla jsem si ven na nějakou lavičku a nechala slzám volný proud.

Flashback.

,,Mami, tohle je Ben. Můj.... můj.. přítel." vykoktala jsem ze sebe a čekala na mamky reakci.

,,Moc mě těší Bene. Jsem Eliina mamka. Říkej mi Cindy." vřele se usmála a podali si ruce. Tohle vypadá dobře.

End of flashback.

Přesně tohle se stalo zhruba před rokem a půl, kdy mi bylo čerstvě 16. Bylo mi zle. Jak jsem mohla s někým takovým chodit? Nikdy bych ti neublížil. To tak. Přesně tuhle větu mi říkal pokaždé, když jsme spolu byli venku nebo kdekoliv.

,,Jsi v pohodě?" zeptal se Cameron a sedl si vedle mě na lavičku. Záporně jsem pokroutila hlavou a on jen přikývl. Momentálně jsem nechtěla, aby odešel. Chtěla jsem, aby tady byl kdokoliv, jen když to není Ben.

,,Chápeš to? Zkazila jsem celou svatbu jak jen to šlo. Nejdřív jsem skoro zničila šaty, málem jsem nestihla dovést včas závoj, už jsem tady 2x brečela kvůli jedné osobě a teď bych si nejradši vrazila pár facek. Tohle je pro mojí mámu nejdůležitější den v životě a já jí ho celý pokazím." dala jsem si obličej do dlaní a on mě hladil po zádech. Jsem nemožná.

,,Ty za to přeci nemůžeš. Všechno má svoje logické vysvětlení. Podívej. Kdyby někdo nezapomněl ten závoj v autě, nemusela by sis "skoro" zašpinit šaty, nemusela by jsi jet pro ten závoj a všechno by bylo fajn. Kdyby nepřiletěl Ben nebrečela by jsi." řekl.

,,Díky." usmála jsem se. ,,Už se mi tam nechce. Stejně budou do hodiny všichni na šrot a co bych tu dělala. Jdu se opít." vykřikla jsem a vzala ho za ruku. Táhla jsem ho opět do místnosti plné lidí a hledala jakýkoliv přístup k alkoholu. 

,,Neříkala jsi, že už nebudeš pít?" založil si ruce na hrudi a já se s lahví Jacka zasmála. Za ruku jsem ho dotáhla někam na chodbu, kde nikdo nebyl. Posadila jsem se na zem a nohy dala do tureckého sedu. Šaty jsem si dala mezi nohy, nikdy nevíte, kdy přijde nadržený pedofil. Cameron se usadil naproti mně do úzké chodbičky a odšrouboval víčko lahve.

,,Někdy přemýšlím, jestli se Zoe vrátí. I když je to absurdní." zasmál se a lokl si z flašky, kterou mi následně podal.

,,Ty chceš, aby se vrátila?" napila jsem se. Pokrčil rameny. ,,Někdy chci mít amnesii," prohlásila jsem tiše. (Amnesia- 5sos) ,,Chci zapomenou na všechny ty hloupé věci, které jsem udělala a ještě udělám." sklopila jsem hlavu a on se na mě zadíval. Přiblížila jsem se, a svůj květinový věneček mu dala na hlavu. Slušel mu. Uculila jsem se.

,,Bude hloupý, když udělám tohle?" přisunul se ke mně blíž. Uchopil mou tvář do rukou a jemně mě políbil na rty. Jedno se mu musí nechat. Na arogantního blbce umí úžasně líbat.

,,Zdar děcka!" vykřikla Bella a s Jayem, který jí nesl na zádech si sedli vedle nás. Nevypadali při všech smyslech, takže si ani nevšimli, že jsme se před pár sekundami líbali. 

Bella popadla lahev, která mezi námi po pár minutách tak nějak kolovala.

,,Mě napadlo. Eli každý rok o prázdninách jezdíme na chatu jednoho našeho kamaráda. Nechtěla by jsi s námi jet. Jedno místo zbylo." škytla Bella a já s úsměvem kývla. Bylo by to fajn odreagování.

***

Bylo něco okolo jedné ráno a my se váleli na chodbě. Stále. Pořád jsme si měli o čem povídat. Najednou jsem se necítila jako páté kolo u vozu. Prostě jsem věděla, že k nim patřím a smím se jim svěřit. Možná je zvláštní, že jsem nebyla vůbec s Beth a Samem, ale ty mají své starosti a hodlám si to s nimi užít i ten poslední den co tady budou. Myslím, že hned jak jsme dopili celou lahev Jacka jsme jen tak seděli a trochu vystřízlivěli. Pobolívala mě hlava a v podprsence mi vibroval mobil.

,,Eli, kde jsi?" slyšela jsem hlas mamky.

,,Jsem v pohodě. Za chvíli půjdu domů." protočila jsem očima.

,,Jsem venku. Přijď, je tady taxík." řekla a típla to.

,,Lidi já jdu. Pojedu domů." usmála jsem se na ně a vyšla ven z budovy.

Po čas cesty domů všichni mlčeli. Tedy jen já a mamka, protože jsme jeli jen my dvě. Chris a Sophie už byli dvě hodiny doma a spali.

,,Omlouvám se." řekla po chvíli mamka a já ji pevně objala.

,,Nemáš proč. To já jsem ztropila neskutečnou scénu. Stydím se." vypadlo ze mě.

,,Ty jsi pila?" odtáhla se.

,,Trošku." zasmála jsem se a mamka po chvíli taky.

Takhle to má být. Matka s dcerou spolu. Řidič zaparkoval před naším domem a my vystoupili. Nemotorně jsem odemkla a zula si ty nepohodlné lodičky. Proč jsem se vlastně nepřezula?

,,Chris přivezl všechny naše věci." usmála se a pohladila mě po hlavě.

Odcupitala jsem do pokoje a rozsvítila. Na posteli ležela černá růže od Camerona. Nechávala jsem ji přeci dole.. pomyslela jsem si. Uchopila jsem ji do rukou a položila ji na parapet. Chci si ji usušit. Takhle budu mít vzpomínku na dlouhou dobu.

,,Byl tady." usmála jsem se, když jsem uviděla květinový věneček, který jsem dala Cameronovi při pití na hlavu.

,,Pořád je." uslyšela jsem jeho hlas a s úsměvem na rtech se otočila. Stál opřený o balkonové dveře a usmíval se od ucha k uchu.

,,Proč jsi tady?" 

,,Chtěl jsem ti vrátit ten věneček."

,,Díky." špitla jsem.

,,Jdi spát. Na zítra máš domluvenou schůzku s Bethany a Samem." řekl.

,,Vážně? Jak..." 

,,Když jsi odešla sháněli se po tobě a já jim řekl, že jim zítra zavoláš." 

,,Díky. Znovu," .. ,,Uhm. Rozepneš mi prosím ty šaty?" otočila jsem se k němu zády a cítila jak se mi studený zip rozjíždí na zádech.

Nechala jsem šaty spadnout na zem. ,,Otoč se." přikázala jsem mu a šla se obléct do pyžama. Klasické tílko a šortky. Docupitala jsem ke Cameronovi a dala mu pusu na tvář. ,,Děkuju za všechno." uculila jsem se.

,,Dobrou noc. Mám tě rád." vypadlo z něj a už odcházel z balkonu. Slezl po výstupcích na balkoně i zdech domu a ztratil se ve tmě.

S přiblblým úsměvem jsem si lehla do postele a usnula.

BLACK ROSES |book 2.| «cz»✔Where stories live. Discover now