BLACK ROSES |book 2.| «cz»✔

-32-

Musela jsem odsud vypadnou a to hned. Odlepila jsem se od Jeffa, který by nebýt mě pokračoval v jisté interakci. Popadla jsem věci ze své postele a rychle vyběhla z jeho pokoje.

,,Elinor počkej!" křičel na mě, ale já ho neposlouchala. Něco na mě ještě křičel, ale já pod vším tím nátlakem neposlouchala. Vyběhla jsem z jeho domu a běžela neznámo kam. Nevěděla jsem, jak se dostanu domů a to mi momentálně bylo úplně jedno. 

Zastavila jsem se u nějaké autobusové zastávky, která byla jediná moje záchrana. Autobus měl přijet přesně za pár minut a tak jsem ze zadní kapsy džín vyndala peníze a vyčkávala na jeho příjezd. 

Ze zatáčky si to ke mě mířil autobus, který byl téměř stejný jako ten, kterým jezdím skoro denně do školy. Nastoupila jsem do něj a nadiktovala řidiči můj směr. Chvíli jsme jen tak stáli a čekali. Do autobusu se nahrnul vysoký brunet, kterému jsem díky klobouku neviděla do obličeje. Zaplatil jízdenku stejně jaká já před chvílí a otočil se do uličky. Seth. Bleskurychle jsem hlavu stočila z okénka ven a tiše se modlila aby si mě nevšiml.

,,Ahoj." uslyšela jsem ten opatrný hlas hnědovlasého kluka. Otočila jsem na něj hlavu, i když neochotně. V očích měl jakoby vypsanou otázku, jestli si ke mě může sednout. Rukou jsem pokynula na místo vedle sebe a on se usadil. Jeho přítomnost mi nevadila v jiných situacích, avšak poté co mi provedl v tom baru jsem ho nechtěla ani vidět.

,,Já..chtěl bych se ti omluvit, jak jsem se choval v tom baru, všechno to na mě nějak dolehlo, neovládal jsem se a do toho ještě ten alkohol. Prostě-" 

,,Prostě mě to nezajímá. Dejme tomu, že jsem na všechno to, co se stalo v tom baru zapomněla a ani mi to nepřipomínej, protože bych tě musela zabít." vpálila jsem mu do obličeje a sledovala jeho překvapenou tvář. Otevřenou pusu zavřel a vypadal u toho jako ryba. Nejspíš mu to všechno bylo líto, ale to mě bylo totálně jedno.

,,Něco pro tebe mám." řekl a z batohu, který měl na klíně vytáhl černou růži. Vypadala přesně jako ta od Camerona. Podal mi ji do ruky a mírně se pousmál. I kdyby po mě házel ty nejsladší úsměvy, na to co mi provedl nezapomenu.

***

Momentálně jsem si v prázdném domě dopřávala ničím nerušenou horkou koupel. Rodiče se Soph jeli zkouknout nějaké byty, jelikož se chce Sophie znovu stěhovat do vlastního. Tohle téma se mě netýkalo, takže jsem v klidu mohla zůstat doma a omýt ze sebe všechen stres. Jak Jeffa tak Setha. Celý pátek jsem o tom přemýšlela a bylo to zvláštní. Pusa od Jeffa na mě nepůsobila stejně jako od Camerona, bylo to zcela jiné, jen si nedokážu říct, jestli lepší nebo horší. Sama bych se přikláněla spíše k druhé variantě, jenže si jí nejsem dočista jistá.

Voda začala chladnout, bublinky vyprchaly a jediné co ve vaně zůstalo byla fialově obarvená voda s vůní levandule a mé mrtvé tělo. Ležela bych takhle klidně celý den, jenže někdo zazvonil. Bylo by chytré předstírat, že nikdo není doma a jednoduše čekat, než si to dotyčná osoba uvědomí a odejde, jenže ta dotyčná osoba stále zvonila. Pořád dokola a dokola. Vylezla jsem z vany, vyndala špunt a nechala vodu vytéct. Omotala jsem si kolem těla ručník a druhý zamotala do turbanu na mé hlavě. Vyšla jsem z koupelny a po seběhnutí schodů jsem otevřela vchodové dveře.

Brada mi málem spadla až na zem, když jsem zjistila, že před domem nikdo není. Druhá brada mi však málem spadla při zjištění, že přede dveřmi stojí obrovitánský puget černých růží. Opatrně jsem se sehnula pro kytici tak, aby sousedé neviděli více než by měli. Jediný vzkaz, který se na celé kytici nacházel byl napsaný na béžovém lístečku přivázaný mašlí ke stonkům růží.

Ty nejhezčí růže, pro tu nejhezčí dívku.

Žádný podpis, žádná indície nikde nic prostě nebylo. Předpokládala jsem, že jsou od Camerona, jelikož on započal tenhle trend dávat mi černé růže. S kyticí jsem se vydala do kuchyně kde jsem napustila vázu vodou a do ní květiny ponořila. 

S mobilem v ruce jsem si sedla na pohovku a šla tuto novinku s růžemi sdělit Belle. Koneckonců by také mohla něco vědět no ne?

Hned jak se mi messenger načetl, vyskočila na mě zpráva od anonyma.

Anonymous: Líbily růže? :)

Me: Známe se?

Anonymous: Samozřejmě :))

Me: Kdo jsi?

Anonymous: Víš moc dobře kdo jsem :)

Me: Proč ty usměvavé smajlíky, když se já vůbec nesměju?

Anonymous: Jaká náhoda, že se Seth trefil, že?

Me: Setha laskavě nechme stranou. Byla to čistě náhoda :))))))))))

Anonymous: Nemyslím si :)

Me: Fajn.

Anonymous: V tom ručníku ti to moc slušelo :3 :)

Byla jsem vystrašená, vytočená a nevím co ještě.

Me: Ahoj Came, můžeš prosím přijít, jsem doma sama..

Cameron Dallas: Děje se něco babe?

Me: Ne, jen.. prostě přijď.

Cameron Dallas: Okey, za chviličku jsem tam!

S oddychem jsem se odebrala do pokoje a následně se převlékla. Vlasy jsem si vyfénovala a sepnula je do drdolu. Domem se ozval zvonek a já doufala, že je to Cameron. Do ruky jsem popadla deštník z věšáku a opatrně otevřela vchodové dveře.

,,Co blbneš?" rozrazil dveře Cameron a já se hlavou bouchla o futra. 

,,Bože, já se bála že jsi nějakej úchylák." vyjekla jsem. Taky kdo by se nebál, když vám nějaký anonym posílá pugety růží a ještě vám píše zprávy.

,,Co se stalo?" vyjekl a dal deštník zpět na věšák. Mám mu říct pravdu? V kapse mi zavibroval mobil a já strnula strachy. Musel to být on, Cameron je tady.

Anonymous: Opovaž se mu něco říct :)

Me: Nebo co?

Anonymous: Nemuselo by to s ním skončit dobře.

Hlasitě jsem polkla a ucítila za sebou pohyb. Cameron si ty zprávy četl. Všechny! 

,,Hlavně mlč." zašeptala jsem a vypla mobil. Otočila jsem se na něj a měla tak krásný výhled z okna. Objala jsem Camerona kolem krku a culila se od ucha k uchu. Jak dlouho bude trvat než se před tím oknem ukáže?

V našem živém plotu bylo opravdu živo. Někdo se tam hýbal a bylo to dost vidět. Chvílemi jsem viděla různé končetiny, ale nestačilo to dost na to, abych toho parchanta identifikovala.

,,Je tam?" zašeptal Cam. Jasně, že tam je. Nepatrně jsem přikývla. ,,Vykastruju ho, čůráka." zavrčel a já ho pevněji objala. V křoví jsem spatřila pár očí, které jsem z té dálky nerozpoznala. Zvedla jsem ruku se vztyčeným prostředníčkem a namířila jí na něj. Nezapomněla jsem se falešně usmát, aby toho nebylo málo. 

Zavibroval mi opět mobil v kapse, který Cameron pohotově vytáhl. Dělala jsem jakoby nic, jelikož nemohl vidět, co právě Cameron dělá.

,,Byl bych radši, kdyby jsi s tím prstem dělala něco jinýho." přečetl potichu zprávu a já se zamračila. Idiot perverzní.

,,Pošli. Ho. Do. Prdele." zavrčela jsem mu do ramene a zatáhla závěsy. Jestli ten kluk nemá kamery u nás v domě, tak by tohle mělo stačit.

***

,,Víš, že už jsem to hrozně dlouho nedělal." uvědomil si Cameron a otočil se na bok. Vyjeveně jsem na něj koukala. Vážně si mezitím, co trvá náš "vztah" nikoho nenašel? Suše jsem polkla a bála se, že mě tady normálně uspí a bude se mnou dělat ty nemravnosti co s každou druhou.