Wattpad /w MenT

Miluju tě

Pohled Bety:  V tichu jsem znovu zaslechla chrastění klíčů. Někdo se snažil dostat do sklepa. Bála jsem se, že to bude Andulin otec. Proto mě překvapilo, když jsem ve dveřích spatřila Honzu.

Okamžitě se ke mně rozběhl a obejmul pevně mě objal.

,,Jsi v pořádku?" zeptal se ustaraně.
,,Asi, asi jo. Jen mě bolí noha." řekla jsem.
,,Musíme tě odsud dostat. Andul mě sem přivedla. I když nechápu, proč rovnou nezavolala poldy." řekl a otočil se na Andulu.

,,Hele, já na svýho fotra - ať je jakej je - policii volat nebudu. Ale vy jí klidně zavolejte, to už je mi jedno." řekla s klidem.
,,A teď už pojďte, dostanem se odsud stejně, jako jsme přišli. Myslím, že táta usnul, slyším ho chrápat až sem." podotkla ještě.

,,Ale já nemůžu jít! Strašně mě bolí ta noha." informovala jsem je.
,,Vezmu tě." řekl Honza a usmál se.
Vysadil si mě na záda a já se k němu přitiskla jako klíště.

,,Tak pojďte, ale potichu!" zašeptala Andula varovně a pak jsme prošli otevřenými dveřmi a začali stoupat po schodech nahoru.

Opatrně jsme vyšli za ulici. Pak jsme co nejrychleji zmizeli blízko Honzova domu. Byla hrozná tma.

,,Tak, co teď?" zeptala jsem se.
,,Tak tebe každopádně odvezu do nemocnice. A tady Andula může jít ke mě do bytu, zatím co bude policie řešit tvého tátu." řekl Honza.

,,Dobře, díky. Tak já jdu." rozloučila se a šla k Honzovi do bytu.
Mě MenT odnesl do svého auta.

Posadil mě na zadní sedadla, abych si mohla natáhnout nohu. Ještě zavolal policii a vylíčil jim celou situaci.

Pak jsme vyjeli a já musela usnout, protože jsem se vzbudila na nemocničním lůžku.

Rozhlédla jsem se po pokoji. Byla tu máma a táta a pak ještě sestřička. Nohu jsem měla obvázanou.

,,Beruško moje." vypískla máma a okamžitě mě obejmula.
,,Ahoj." pozdravila jsem jí.
,,Všechno už víme a už je to dobrý, neboj se. Máš jen naštípnutý kotník, díky Bohu." uklidňoval mě táta.

,,Jak víte co se stalo?" zeptala jsem se.
,,Ten kluk nám to řekl. Zavolal nám hned, jak tě sem odvezl. Byl moc milej. Znáš ho?" řekla máma.

,,Jo. Jo, znám. Kde je?"
,,Odjel, ale řekl, že zase přijede." řekl táta.
,,Aha, tak dobře. Kdy budu moct jet domů?" zeptala jsem se.
,,Asi už zítra, není to nic vážného. Jen dostanete berle." řekla vlídným tónem sestřička.

Ještě jsem si chvíli povídala s rodičema, ale potom už museli jet, měli oba službu na sále.

Sestra taky někam odešla a tak jsem zůstala sama. Něco jsem dělala na telefonu, ale najednou mi někdo zakryl oči.

Okamžitě jsem poznala jeho vůni.
,,Honzo?" vyjekla jsem nadšeně.
Odkryl mi oči a pozdravil mě: ,,Ahoj zlato. Jak ti je?"
,,Teď už dobře." usmála jsem se na něj.

Úsměv mi oplatil a pak mi věnoval dlouhou pusu. Sedl si na kraj postele vedle mě a chytil mě za ruku. Palcem mi přejel po zápěstí.

,,Miluju tě." řekl sladce.
,,Taky tě miluju." odpověděla jsem.