Wattpad /w MenT

Setkání

Nevím jak, ale najednou bylo už půl třetí. Ve tři čtvrtě jsme měly sraz před naším domem. Chvíli jsem se připravovala, a tak když jsem byla oblečená, byl už čas jít.

Vyšla jsem ven a zjistila, že Simča už na mě čeká. ,,Pojď, rychle, nemůžu se dočkaaaaat!" pokvykovala Es.
,,Taky tě ráda vidím." řekla jsem protáhle.
,,No jo, čau. Ale fakt, už pojď." pozdravila mě.

Protočila jsem oči a vyšly jsme. Celou cestu jsem ještě poslouchala to jak se těší a už mě to štvalo.

Konečně jsme dorazily ke škole. Nikdo tam ještě nebyl, tak jsme si sedly na schody a čekaly jsme. Simča najednou vyskočila a začala ječet:

,,To je on! To je fakt MenT! Nemůžu tomu uvěřit, aaaaaaa!!! Bože, je s ním i Tomáš. Zabijte mě." Skoro jsem měla chuť to udělat, hah.

Když oba kluci přišli k nám blíž, Simča se snažila nevyšilovat: ,,Ahoj, já jsem Simona, říkejte mi jak chcete. Jen chci říct že vás fakt MILUJU a žeru tvý videa Honzo! Že se se mnou vyfotíš, MenTe, a ty taky Tomáši?"

Kluci se zasmáli a já si najednou vzpomněla: to jsou ti dementi z fronty na trdelník. Bože, to fakt začíná vypadat jak nějakej wattpad, pomyslela jsem si.

To už se Simča fotila a následně objímala s MenTem, a pak dala selfiečko i s Tomášem. Absolutně jsem netušila, kdo je sakra Tomáš.

Dofotili a MenT se koukl na mě. Chvíli jsme si trapně čuměli do očí a já si všimla, že byl FAKT sakra hezkej, jak Es říkala.

,,Ummm, jo, já jsem Bety, Alžběta, to je jedno." prolomila jsem ticho a střelila pohled do země.
,,Tak mně říkejte Honza." usmál se MenT a podal mi ruku. Potřásla jsem si s ním a otočila se na Tomáše.

,,Jo, já jsem Tomáš, Honzův editor, ale to asi obě víte co?" uchechtl se. Já se kapánek začervenala. Ale chtěla jsem zůstat nad věcí a tak jsem přikývla.

Došlo mi, že asi vypadá trochu divně, že se s nimi taky nefotím, tak jsem vytáhla mobil a prostě řekla: ,, Můžu fotku prosím?" a usmála jsem se na Honzu.
,, Jasný!" řekl okamžitě a dal mi ruku kolem ramen.

Hůů, příjemný... Počkat co? Ne není to příjemný, prostě mi dal ruku kolem ramen. Bože, stává se ze mě něco strašnýho!

Usmáli jsme se a na displaji bliklo naše selfie. Vypadala jsem tam překvapivě celkem dobře, ale Honzovi to fakt seklo! Na fotce mu úplně zářily jeho oči, BOŽSKÝ!

,, Děkuju." řekla jsem a koukla se na MenTa. Usmíval se a nic neříkal.

,,Tak, jdem na tu školu?" řekl najednou Tomáš.
,,Jo, jasný!" řekla jsem automaticky a zazonila na školníka. Otevřel nám dveře a my vešli dovnitř.

Ještě jsem chytila Simčin pohled. Přišlo mi, že se na mě dívá nějak jinak než jindy. Ale asi se mi to jen zdálo...