Wattpad /w MenT

Šachy

Pohled Bety: Vůbec jsem nevěděla, co se teď bude dít. Simona má plnou hlavu svýho vztahu, co když si ten můj s Honzou prostě moc idealizuje? Co když je na mě naštvanej? Co když mě nebude chtít vidět?

Tohle všechno se mi honilo hlavou ve chvíli, kdy se opět ozvalo zaťukání. Honza nečekal, až ho pobídnu dovnitř, a rovnou dveře otevřel. ,,Můžu?" zeptal se potichu. Nezmohla jsem se ani na slovo. Jen jsem s pootevřenou pusou přikývla. MenT vklouzl dovnitř a zavřel. Zůstal stát u dveří a jen tak trochu přešlapoval z nohy na nohu. Byl nervózní a přitom neměl důvod. To já byla ta, co všechno zkazila.

Teprve teď jsem si uvědomila, jak vypadám. Měla jsem hrozně mastné vlasy v drdolu, na sobě jen volné tričko a tepláky a na nohou kroksy. ,,Umm... promiň, nečekala jsem vás." řekla jsem když jsem si všimla, že si mě prohlíží. ,,To je v pohodě. Ty jsi hezká ve všem." usmál se.

Tak jo, musím se omluvit, řekla jsem si. Nadechla jsem se a spustila: ,,Honzo já se hrozně omlouvám. Chovala jsem se jako sebestředná namyšlená žárlivka. Ani jsem ti nedala šanci to vysvětlit a prostě - ..." ,,Bety to je v pořádku. Já... to vlastně chápu." přerušil mě Honza. ,,Taky bych byl naštvanej kdybych tě viděl s někým jiným. A to je podle mě správný, protože kdybys nebyla ani trochu naštvaná, myslel bych si, že ti na našem vztahu nezáleží. Ale vidím že jo, i když jsem to vlastně nebyl já. Ale to je teď jedno."

Jestli jsem se předtím bála, že se bude zlobit, tak teď ten strach zmizel jako pára nad hrncem. Takovou jistotu jsem cítila, když jsem se koukala do těch jeho zatraceně hezkejch modrejch očí, které na mě hleděly naprosto upřímným pohledem. Taky jsem si všimla, že držel v ruce růži. Viděl že se na ní koukám. ,,Pro tebe." řekl a podal mi ji. ,,Děkuju." řekla jsem a na tváři se mi rozlil úsměv.

Otočila jsem se a růži dala na stůl. Ještě jsem se ani nestačila otočit nazpátek a už jsem cítila MenTovy ruce na mém pasu. Otočila jsem se na něj. Byli jsme u sebe zase tak blízko a mně došlo, že těch pár dní, co jsem ho neviděla, bylo naprosté utrpení. Koukali jsme si pěknou chvíli do očí a mlčeli. Honzovy rty se najednou pohnuly a pronesly: ,,Miluju tě Bety. To si pamatuj. Nikdy ti neublížím. Nikdy."

Usmála jsem se. Takový slib bude těžký dodržet, mě naštve skoro každá blbost. Ale jestli se tomu dá říkat ublížení...?

Najednou jsem se slyšela, jak říkám: ,,Taky tě miluju Honzo. Děkuju." Krásně se na mě usmál. Pak se ke mně nahnul ještě víc a políbil mě. Dlouze a nádherně. ,,Toliks' mi chyběl." řekla jsem. Místo odpovědi jsem dostala další pusu. Nevím, jestli už jsem to zmiňovala, ale on umí tak KURVA DOBŘE líbat! Určitě jsem to říkala alespoň milionkrát. Ale je to pravda.

Pohled MenTa: Bylo fakt skvělý jí mít zase u sebe. I když nebyla upravená, slušelo jí to. Líbali jsme se vážně dlouho. Pak Bety zašeptala: ,,Jentak mimochodem..." nadechla se když jsem jí zase dal pusu, ,,jsme tu úplně sami." ,,To by jsme to měli využít ne?" zasmál jsem se a začal nás směrovat k posteli.

,,Hele ty perverzáku, to měla být výzva k tomu, že si můžem sami v poklidu zahrát šachy." zasmála se Bety. ,,A šachy jsou větší zábava než tohle?" zeptal jsem se s úsměvem. ,,Počkej, musím se zamyslet." řekla a já jí položil na postel. Pořád jsme se líbali a ona jen řekla: ,,Samozřejmě že ne."