Let's Play A Game, Alpha (DOKONČENO)

2) Nerozbíjejte mou lampu

Flora a já jsem snídali. Nějak se mi podařilo udělat jedlé lasagne, bez toho, aniž bych podpálila celý byt. Šokující, že? A nejhorší je, že tohle byl jeden z mých největších úspěchů za tento rok. 

Stále ještě jsem přemýšlela o včerejších událostech, ale nikomu jsem o tom nepověděla. Cítila jsem se ospale. Škola mě unavovala. Měla jsem chuť vypadnout. Ale v Draycottu spolu s vědomostí přichází velká moc. Jestli jsem se odsud chtěla někdy dostat, musela jsem přetrpět ještě jeden rok ve škole.

Flora se znovu zakousla do své lasagne, přičemž žvýkala hlasitěji, něž bylo nutné. Už vyjádřila svou nelibost nad tím, jak jsou tvrdé, ale já byla ráda, že jsme se neotrávili jídlem, jako minule, když jsem vařila večeři. Uklízení zvratek nebylo tak příjemné, jak by se mohlo zdát. Ne že by to snad příjemně znělo.

"Fuj, proč jsou v mém jídle nějaké hnědé věci?", zahuhlala s ústy plnými pomerančového džusu. Svou košilku si polila, přičemž stále svírala v rukou malého bílého králíčka. Povzdechla jsem si a podala jí ubrousek, kterým si to ale Flora ještě víc rozetřela.

"To je maso.", odpověděla jsem. Vzala jsem ručník a otřela jím její bradu. O vteřinu později se z obýváku ozval rámus, a má matka následně vstoupila do kuchyně. Flora si jí nevšímala a dál se cpala jídlem. Byla jsem překvapená, že se vůbec odhodlala vstát.

Matka vypadala jen stěží lidsky. Její světlé vlasy už uschly, takže vršek její hlavy byl pokrytý pár prameny, kterým se podařilo zůstat. Její modré oči, které jsme po ní obě zdědili, byly zakalené a kolem nich měla červené kruhy. Tvář jí pokrývaly vrásky a skvrny. Byla jako chodící zombie a zaváněla zvratky, až sem k místu, kde jsme s Florou seděli. Lítost se zračila v jejím dětském obličeji. I ona si všímala, že je s naší matkou něco v nepořádku.

"Na-Nakrmila jsi psa?"

Flora už už chtěla odpovědět, ale jediný pohled do mého obličeje ji umlčel. Neměli jsme psa. Sledovali jsme, jak pomalu klopýtá ke dřezu. A za vteřinu už jsem slyšely zvuk zvratek dopadajících na ocelové dno dřezu.

"Fuuuj.", zamumlala Flora.

Vzala jsem naše misky s jídlem a šli jsme se posadit do obýváku. Ignorujíc prázdné láhve poházené po zemi, jsem je postavila na konferenční stolek. Flora se poslušně posadila, začala opět jíst a u toho se snažila číst nějakou knížku. Ukousla jsem kus své lasagne a zapnula si starou televizi. Reportér zpráv v příšerném růžovém obleku zrovna předčítal nejnovější zprávy na kanálu BBC.

"- díky ztrátě takových cenných životů. A zpátky k tobě Johne."

Obrazovka se přepla na statného muže v uhlově černém obleku. Byl plešatý a měl hluboký hlas, který se hezky poslouchal. Menší zprávy z jiných států se promítali obrazovkou s modrým pozadím. Reportér si odkašlal, podíval do kamery a začal mluvit.

"Šokující objev byl nalezen dnes ráno v londýnském Draycottu. Policie  přijela prozkoumat tento jev poté, co se z kontaktního hovoru místního rybáře dozvěděli o žluklém zápachu poblíž Draycottské knihovny. Později bylo potvrzeno, že příčinou je mrtvé tělo muže nově nalezeno mezi King street a Seward street. CCTV kamery, zachycující vraždu, byly v okruhu jedné míle zničené. Detaily stále vyšetřují, ale bylo již potvrzeno, že se jedná o vraždu. Policie odmítla zveřejnit jakékoliv další informace, kromě prohlášení, že se jedná o akt-"

Zmáčkla jsem tlačítko vypínání. Obraz televize nejdříve duhově zablikal, a poté zčernal. Byt vypadal tak nějak prázdně, když tady nikdo nemluvil.Flora se na mě podívala, ale nic neřekla.