Let's Play A Game, Alpha (DOKONČENO)

22) Slzy

,,Viktorie, musíš okamžitě odejít. Nevím, co se stalo s Vaughnem, ale neviděl jsem ho od noci Festivalu druhů." Lucián si rozrušeně projížděl prsty vlasy. ,,Vem Genie a běžte zpátky domů."

,,Ne," řekla jsem rozhodně. Lucián na mě hleděl stále naštvaněji. Moc dobře jsem věděla, že bych se neměla dohadovat s Alfou, ale nemohla jsem si pomoct. ,,Všechno mi povíš, Luciáne. A já neodejdu, dokud mi neřekneš, proč si jen tak odešel, aniž bys nám něco řekl." Abych to dokázala, sedla jsem si na spadlý strom a zamračeně překřížila své ruce. 

Lucián si pod vousy zamumlal něco nesrozumitelného. Znělo to jako pár nadávek, za kterými následovalo mé jméno. Pevně mě popadl za zápěstí a vytáhl nahoru. 

,,Nehádej se se mnou Viktorie," zavrčel. Něco temného se zračilo v jeho očích. ,,Dělej,co ti říkám. Jdi zkontrolovat Floru nebo tak něco. Na, vem si klíče." Šáhl do své kapsy a strčil mi je do obličeje. Nepřekvapilo mě, že hlava klíče měla tvar rozzuřeného vlka. Nerozhodně jsem si je vzala z jeho rukou do těch mých. ,,Nemůžeš být dnes večer v lese. Jsou tam Victor a jeho smečka. Říkal jsem si, že bych mohl-"

,,Myslel sis, že bys je mohl přeprat?!" Naštvaně jsem ho plácla do hrudi. ,,Luciáne, tohle nedokážeš! Alespoň ne sám. Proč s sebou nevezmeš smečku? Vaughn je pohřešovaný, Genie je sama kdesi v lese, a ty o tom nikomu neřekneš! Vždyť já ani nevím, jak se mám dostat odsud ven!"

Ochladilo se.

,,Vaughn je mrtvý," zamumlal najednou. Jeho hlas byl tak tichý, že jsem jej skoro neslyšela. Jeho oči se zlatě zablýskly, než se vrátily zpět k bouřkově šedé. Čas kolem jako by se zastavil. Zpěv ptáků utichl. Mé rty byly stále dokořán, od chvíle kdy mě přerušil. Mé srdce sebou bolestivě trhlo. 

,,Cože?"

,,Vaughn je mrtvý." Lucián byl ke mě otočen zády, ale i tak jsem slyšela bolest v jeho hlase. ,,Cítím to. Alfa vždy pozná, když jeden z členů jeho smečky zemře. Musel sem přijít ještě předtím, aniž by o tom někomu řekl. Nevěděl, že je tady taky Victor. Museli ho zabít. Victor ví, že zabití Bety oslabí. nejen mě, ale i celou smečku. Je to jeho způsob předávání vzkazu."  

Něco v tónu jeho hlasu mě donutilo přestat se s ním dohadovat. Slyšela jsem křupnutí větví. Najednou se z tmavých koutů lesa vynořila Genie. Její tvář potřísněná slzami způsobila, že se mé srdce rozbilo na tisíce kousků. Nic neřekla, jen se dívala na Luciána, jako by to byla jeho vina. Než mohla něco říct, Lucián mě k ní popostrčil. 

,,Vem ji do Riverwells." Jeho hlas postrádal jakékoliv emoce. ,,Budu tam, jak nejdřív budu moct. Genie, je mi líto tvé ztráty, ale víš, co teď bude následovat. Omlouvám se, ale nastal čas tvého odchodu z naší smečky."

V tom momentě mě zasáhla realita následovaná přívalem vzteku.

,,Ty ji vyhazuješ ze smečky?!" Se supěním jsem se na něj obrátila. ,,Není to její vina Luciáne! Právě ztratila svého druha, svého nejlepšího kamaráda. Měj trochu soucitu! Nezaslouží si být vykopnutá kvůli něčemu, nad čím nemá žádnou kontrolu. Ty jsi doslova oživlá definice monstra!"

,,Ale já sakra nemám na výběr! Vlk bez druha je hanebnost. Můj vlastní otec zemřel, protože svou družku nikdy nenašel. Nezasahuj do věcí, kterým nerozumíš. Máme tu určitá pravidla. Genie...,"poukázal směrem k mé kamarádce.

,,Jdi do prdele!," zasyčela jsem. Genie mě zoufale popadla za ruku a začala mě tahat pryč. Slzy mi stékaly proudem po tvářích. I když to byla Genie, kdo právě ztratil někoho tak blízkého, zvládala to lépe, než já. Ale bylo na ní poznat, že tíha toho, co se právě odehrálo, ji tvrdě zasáhla a stahovala ke dnu jako kotva. Její obvykle zářivé oči byly teď pohaslé a bez života. Odmítala jsem její odchod. 

Když jsem potřebovala kamarádku, Genie tady vždycky byla. Pomohla mi tolika způsoby a Lucián ji chtěl odkopnout jako kus špíny, jako by byla úplně zbytečná. A Vaughn byl mrtvý. Vztek svíral mé tělo pevným stiskem. Byla jsem šokovaná Genieniným klidným chováním. Po celou dobu cesty k Luciánově autu zůstala tichá. 

,,Klíče," její hlas zněl monotónně. Vložila jsem klíče do jejích rukou a neodvážila jsem se jí pohledět do tváří. Už tak bylo dost špatné, že ztratila Vaughna. A teď musela odejít v hanbě, kvůli nějakým stupidním staromódním pravidlům, kterým jsem nerozuměla. 

Nejradši bych za tohle strčila Luciána do pekla. 

,,Viktorie-"

Vzlykajíc jsem obtočila ruce kolem jejího těla. Ovzduší bylo chladné a štípalo mě do tváří. Svět kolem jakoby se zpomalil u této srdcervoucí chvíle. Genie mě objala zpátky. Její slzy dopadaly na má záda, nešťastné a chladné.

(743 slov)