All the people I know aren't who they used to be (Part 16)

112 9 0
                                    

Nick i Roman u Davida zůstali dlouho do večera. Nick protože se mu nechtělo do baru, kde by mohl potkat Lukyho a navíc by Dan hned poznal, že se něco stalo a chtěl by vědět co. Nechtěl znovu brečet, zvlášť ne na veřejnosti. Roman chtěl dohnat, co z Davidova života zameškal. Rád poslouchal, co jeho přítel dělal, zažil, kolik nových lidí potkal. Nick se jim do hovoru nijak nepletl, jenom poslouchal, občas něco upřesnil, když se to týkalo i jeho, ale hlavně seděl, nohy na stole, pil čaj a odpovídal klukům v groupchatu, za sebe i za Davida. Ze začátku chtěl komentovat skoro všechno, ale Roman se na něj pokaždé tak zvláštně podíval, že pak raději říkal jenom to nejnutnější. To, že Roman je ten, kdo se Davidovi líbí, mu došlo skoro hned, trávil s Davidem tolik času, že rozeznal, o co jde a jak se cítí. Nejdřív si nebyl jistý, jestli by z toho něco mohlo být, ale měl pocit že by možná, možná něco šlo, i když se Roman tvářil, jako by kousl do citronu pokaždé, když Nick promluvil. David si samozřejmě ničeho nevšimnul a i když Nick miloval drama, v jeho životě ho momentálně měl až moc, takže to nechal plavat a nevytahoval to před ním. Raději každou chvíli kontroloval, jestli mu nenapsal Luky, ale i když byl online a četl si zprávy, neúčastnil se groupchatu, ani se Nicka nezeptal, jestli v pořádku dorazil domů. Když se po nějaké době David zvedl, že skočí pro víc piva a nějaké jídlo, objednal si u něj další pizzu, potřeboval přijít na jiné myšlenky.

Jakmile David odešel, v bytě zavládlo trochu trapné ticho. Jediné, co bylo slyšet, byl zvuk Nickových nehtů ťukajících do obrazovky mobilu.
"Proč se na mě pořád tak díváte?" ozval se nakonec Nick.
Romana svou otázkou očividně překvapil, protože sebou cukl a nechápavě se na něj podíval.
"Jak se na Vás dívám?"
"Jako bych Vám tu vadil. Jako bych Vám sebral Vaši hračku." pokračoval.
Snažil se jej vyprovokovat, vyvolat nějakou reakci. Chtěl vědět, o co mu šlo, i když to znamenalo vyvolat menší konflikt. Když jeho život zrovna stál za hovno, mohl zkusit nějak pomoct Davidovi. A taky chvíli nechtěl myslet na Lukyho.
"Nevím, o čem mluvíte."
"Ale víte. Otázkou je, díváte se na mě tak protože chodím s Vaším nejlepším přítelem, nebo protože jsem kluk?" rýpal do něj dál.
Než Roman stačil reagovat, Nick pokračoval.
"Nebo, a tahle varianta je nejlepší, Vás to tak štve protože chcete být na mém místě?" teď už se usmíval.
Roman seděl a zíral na něj s otevřenou pusou.
"Já nejsem.." zatřepal hlavou, aby se sebral,
"Jenom nechci, aby se David spálil. A Vy se mi z nějakého důvodu nezdáte."
"Dokáže se o sebe skvěle postarat sám, nepotřebuje k tomu ničí ochranu. Řekl bych, že je konečně tím, kým vždycky chtěl být. Nechcete tohle rozhodování, kdo je dostatečně dobrej, nechat na Davidovi samotným?"
"Zas mě pomlouváš?" ozvalo se ode dveří.

David vešel dovnitř s Kidem v závěsu, oba plné ruce tašek, které položili na stůl. Nick rychle shodil nohy dolů, hned si je poskládal pod sebe, aby se mu líp sedělo a natáhl se po jedné z tašek, z které vytáhl krabici s pizzou.
"Čáu. Nazdar doktore." pozdravil Kid.
Nick automaticky zvedl ruku, aby si mohl s Kidem plácnout, aniž by odvrátil pohled od již otevřené pizzy. David nad nimi zakroutil hlavou, nečekal, že by se tak spřátelili.
Roman se na Kida jen usmál a pak se podíval na mobil, který mu hlásil sms. Přečetl si zprávu, povzdechl si a zvedl se.
"Budu muset jít. Zoja chce, abych ji vyzvedl z práce."
David se smutně usmál ale doprovodil svého přítele ke dveřím s tím, že se tedy uvidí v práci.
Nick je se zájmem pozoroval. I když Roman o Davidovi věděl, David se s ním stejně choval jinak, tak trochu odměřeně. Nick tohle dobře znal, věděl, že i když jsou někteří v pohodě, stačí někdy jedna maličkost nebo blbá nálada a všechno se může změnit.
"Někdy heteráky fakt nechápu." poznamenal, když se za Romanem zavřely dveře.
"V čem konkrétně?" ptal se David.
"Ve všem. Třeba proč se chlapi nikdy neobjímají? To je to podle nich teplý, chtít obejmout? Myslí si, že by z nich pak byly baby? News flash, to je sexismus a homofobie v jednom." rozhodil Nick rukama.
Davida jeho rozčílení rozesmálo, za což byl Nick rád. Nechtěl, aby měli oba nahovno náladu.
"Taky nevím, ale sami to asi nevyřešíme. Pojď radši jíst."
"Vy jste oba divní." ozval se Kid, což oba dospělé rozesmálo.

David Hofbauer/Roman Vilkin (Modrý kód) OneshotsKde žijí příběhy. Začni objevovat