David Hofbauer/Roman Vilkin (Modrý kód) Oneshots

All the people I know aren't who they used to be (Part 9)

"Dáš si ještě?"
David se otočil k baru, za kterým se na něj usmíval Dan. Bylo narváno, tak místo toho, aby si s Dannym povídal a zbytečně jej zdržoval, našel pár svých nových přátel a připojil se k jejich rozhovoru.
"Rád. Viděl jsi Nicka? Chtěl jsem s ním mluvit, ale zmizel mi."
Dan se zasmál a začal připravovat Davidův oblíbený drink.
"Před chvílí tančil s nějakým týpkem támhle," kývl do davu, "ale myslím že se přesunuli někam, kde to budou mít pohodlnější."
David trochu zklamaně kývl, vzal si drink a otočil se zpět ke svým přátelům. Ti se mezitím přesunuli k jinému tématu, kterému moc nerozuměl, takže jen poslouchal a popíjel. Cukl sebou, když jej někdo chytil za rameno.
"Kdo ti nachcal do pití?" ozval se mu u ucha hrubý hlas.
Otočil se a za ním stál Lukáš, jeden z prvních lidí, které mu Dan představil. Ze začátku ho překvapilo, že Lukyho humor byl založený na většinou neškodných urážkách. Po pár větách ale zjistil, že onen humor je obranný mechanismus a pod ním byl úplné zlatíčko, které si hned zamiloval. I když jej pokaždé odzbrojilo, jak lehce dokázal člověka rozebrat a urazit, byl v jeho blízkosti rád.
"Luky!" zasmál se David a objal jej.
"Ugh, co všichni máte s tím objímáním?" zeptal se Lukáš, ale nesnažil se z objetí nějak dostat, naopak jej opětoval.
"Tak komu mám nakopat prdel?" naléhal po tom, co byl propuštěn.
David pobaveně zakroutil hlavou.
"Chtěl jsem něco důležitýho probrat s Nickim, ale než jsem ho stihl odchytit, našel si zábavu a odešel s ní."
Lukyho úsměv na chvíli povadl, ale hned jej nahradil falešným. David si toho všiml, ale věděl, že komentovat to by nebyl dobrý nápad. Co pochopil, tak Lukáš měl s Nickem zvláštní vztah, vypadalo to, že je Nick jediný, na koho nedokázal být nijak hnusný a vedle Dana byl jeho nejlepší přítel. Ostatní zmiňovali, že při tom, jak Nick spal pomalu každý večer s jiným klukem, se o něj Luky dost bál. Možná právě proto reagoval takhle.
"Mám ti s tím snad pomoct já?" zeptal se nakonec Lukáš ve snaze zakrýt chvilku slabosti.
"Asi ne, je to trochu náročnější, nevím, jestli bys to zvládl. Abych tě pak nemusel dávat u nás v nemocnici dohromady." usmál se škodolibě David.
Lukáš na něj chvíli překvapeně zíral, než se rozesmál.
"Ty jsi svině."
"Musel jsem."
Luky zakroutil hlavou a pak se nadšeně usmál.
"Za trest se mnou půjdeš tancovat."
Než se David stačil vzpamatovat, Luky jej za ruku táhl do davu. Když se zastavili, Luky se okamžitě začal vlnit do rytmu, zatímco David se jen trochu pohupoval. Nebyl na tohle zvyklý.
"Bože, jak můžeš operovat, když jsi jako poleno? Uvolni se." rýpnul si Lukáš, chytil Davida za boky a přitiskl se blíž, aby jej mohl vést.
David se nervózně zasmál, ale snažil se kopírovat pohyby svého přítele. Když už se do toho namočil, bude se bavit.

Domů se dostal až k ránu. Kid už dávno spal, ale David byl pořád plný energie, nakonec si tančení dost užil, hlavně poté, co se nad ním ostatní slitovali a připojili se k nim, takže si nepřipadal až tak divně. Rozhodl se, že nepůjde spát, ale raději bude pracovat na výzkumu. Sedl si ke stolu a než se mu zapnul počítač, napsal Nickovi.