(GoT) Prostřední Lannister

Skoro dokonalé ráno

"Budu muset jít. Uvidíme se později" rozloučil se králokat,políbil sestře ruku a následně za řinčení brnění odešel opačným směrem,než jakým se vydali oni.

"Kam mě vezeš?" zeptala se po chvíli Tiffany a opatrně natočila hlavu na stranu u které šel Tyrion. Bronn s ní šel svižným krokem,dost to s ní třáslo.

"Uvidíš" odvětil. Sám za nimi dobíhal.

"Bronne prosím,zpomal trochu" požádala ho tiše. Žoldák zastavil úplně a přešel dopředu,aby se na něj nemusela otáčet.

"Proč jsi to neřekla hned? Já s tebou ženu jak splašenej...". Tiffany se trochu začervenala a sklopila oči.

" Promiň. Jen..nejsem zvyklá být závislá na něčí pomoci"řekla tiše s bolestí v hlase. Bronn si k ní dřepl na bobek a položil jí ruce na kolena.

"Z toho si vůbec nic nedělej" ujistil ji. "Ale příště mi to řekni,dobře? Nerad bych tě někde vyklopil nebo ti nějak ublížil,má lady". Načež vstal a opět přešel dozadu. Dál už s ní jel opravdu pomalu,klidným krokem pokračovaly podloubím. Díky zpomalení už jim i Tyrion stačil a položil svou ruku na ruku sestry na opěrce,jakoby ji vedl. Bylo to roztomilé,už jen proto že v sedě byla Tiffany jen o hlavu vyšší než on. Když s ní Bronn vyjel ven,nastavila tvář hřejivému slunci.

" Bohové"vydechla. "Jak mi tenhle pocit chyběl!".

" Užívej si dokud můžeš sestřičko. Zima nebude daleko"zasmál se Tyrion a Tiffany ho volnou rukou zlehla pleskla přes tvář. Podle mistrů zima během dalších několika let neměla přijít,ale i tak tohle léto bylo nejdelší jaké kdo pamatoval.

"Čím delší léto,tím krutější zima" pomyslela si Tiff. Konečně se dostaly do cíle této cesty a když spatřila kam ji to odvezli,neskrývala slzy dojetí. Byly v jejím oblíbeném altánu,který byl kol kolem obrostlý růžemi a uvnitř seděl u snídaně Tywin a kousek od něj i Sansa. Oba čekaly na ně. Starý Lannister vstal a vyšel dceři vstříc.

"Dobré ráno zlatíčko" usmál se a sklonil se k ní. Tiffany vzala otcovy tváře do dlaní,stáhla si ho ještě níž a políbila jej na čelo.

"Dobré ráno tati" uculila se a tváře jí polil ruměnec. Konečně chytila trošku barvu a nebyla tak mrtvolně bledá,i když pleť měla stále tak světlou. Bronn se rychle vzdálil od madel,aby si ji Lannister převzal a dovezl ji ke stolu,kde pro křeslo byla určena mezera.

"Má lady" sklonila Sansa hlavu při náznaku úklony. Tiffany se na ni usmála

"Ale má drahá,jak já tě ráda vidím" pronesla. "Pročpak nejíte?".

" Čekaly jsme na tebe a Tyriona"řekl Tywin,když si sedl vedle ní a přišoupl se blíže se stolu. Tyrion se posadil na židli vedle Sansy a ta ho opatrně přisunula. Tiff je šťastně pozorovala. Ač byly ze svatby oba nešťastní,jejich vztah se s  dny prohluboval. Tyrion se na ni usmál a Sansa se usmála na něj,bylo jasné že se mezi nimi už utvořil nějaký cit. Navíc Tiffany nemohla uvěřit,že by se otec s Tyrionem dobrovolně účastnil snídaně. Donedávna ho nenáviděl a teď to vypadalo jako by ho snad měl rád. Tiff nemohla být šťastnější. Na stole se vyjímalo hned několik pokrmů.

"Tak,můžeme začít jíst" poznamenal Tywin,když do altánu vešla tři pážata. Podrick,Calid a Arry. Pod mezi nimi vypadal až příliš staře,byl nejstarším pážetem v celé Rudé baště,jelikož většinou jimy byly děti. Když si Sansa všimla své sestry,nemohla tomu uvěřit. Byla sice na krátko a v klučičím oblečení,ale jistě to byla ona.

"Ano,ale nic neříkej. Nebylo by dobré kdyby věděly kdo to je" řekla Tiff. Tušila na co Sansa myslí.

"Já...měla jsem strach...nedoufala jsem že je...já myslela že je mrtvá! Všichni si to myslely" vydechla se slzami v očích.

"Tak ať si to myslí dál. Teď je to Arry,mé páže. Pod mojí ochranou se jí nic nestane" řekla jí tiše Tiffany.

"Na co máš chuť má lady?" zeptal se Tyrion Sansy. Než však stihla odpovědět,přisunul k ní talířek s citronovým koláčem.

"Čteš mi myšlenky" usmála se a nechala si Podrickem jeden kousek nandat. Arry mezitím obsluhovala Tywina a Calid se postaral o Tiffany.

"Ráno dávám přednost ovoci" vysvětlila se smíchem Tyrionovi,který udiveně pozoroval jak před ní páže ochutnává ovocný salát.

"V pořádku má lady" poklonil se a dal jí misku do rukou. Tiffany si ji položila do klína a dvěma prsty si nabírala jednotlivé kousky ovoce. Nechtělo se jí špinit příbor. Arry vytáhla krabičku s ampulkami a položila ji na stolek vedle džbánku s vodou.

"Dáme si rybíz,co říkáš?" zeptal se Tywin a Tiff přikývla. Pro ně tedy přichystala vodu s rybízem. Sansa se na to udiveně dívala.

"Má sestra nerada víno. To co vidíš je voda ochucená ovocnou šťávou. Chtěla by jsi to ochutnat?"zeptal se jí Tyrion a dívka plaše přikývla. Tiffany si do své vody hodila několik kuliček hroznového vína a teprve poté se napila.

" Samozřejmě. A co bys ráda? Mám v té sadě hrozno,rybíz,jahody,citron,
pomeranč,bezinky a borůvky. Pak jsou tam ještě tři na které si nevzpomínám"zasmála se.

"Zapomněla jsi angrešt" doplnil ji Tywin a Tiffany přikývla.

"Tak už jsou neznámé jen dvě".

" Zkusila bych citron prosím "požádala Sansa. Tyrion se otočil na Arry.

" Mě hrozno"doplnil její požadavek, páže přikývlo a nakapalo do jejich pohárků šťávy ze zvolených ampulek. První podala pohár Tyrionovi,až potom Sanse. Když si od ní pohárek brala,podívala se jí zpříma do očí. Od té doby co Aryu viděla naposledy značně vyspěla. Její tvář ztratila tu dětskou nevinnost a tělo nabylo trochu ženských tvarů.

"Páni" vydechla Sansa když se poprvé napila. "Je to opravdu dobré". Tiffany přikývla. Venkovní vzduch jí dělal dobře,cítila se tak jako už dlouho ne. Spokojeně jedla ovoce,když tu náhle zaslechla řinčení brnění. Podle zvuku jich šlo minimálně deset.

" Zlaté pláště " blesklo jí hlavou a okamžitě přelétla pohledem k Arry. Ta přikývla,chytila se hrazení altánku a přeskočila na druhou stranu,kde padla k zemi pod keř růží a skryla se tak před možným odhalením. Netrvalo dlouho a po dlážděném chodníku vpochodovalo do altánu několik rytířů v plné zbroji.

"Lorde pobočníku,lorde Tywine,lady Tiffany a lady Sanso" poklonil se muž stojící v jejich čele. "Neradi vás vyrušujeme od snídaně,ale král rozkázal vás přivést". Tiffany se zamračila.

" Koho přesně?"zeptala se.

"Vás,má lady".

*****************
Nazdárek moji drazí🖤 jelikož mě zase chytila nějaká mánie tak budu vydávat častěji než předtím,alespoň se o to pokusím. Jak jste si mohli všimnout,změnila jsem přebal knížky. Proto mám otázku,který podle vás je lepší? Ten původní,nebo ten který je tam nově?