(GoT) Prostřední Lannister

Starost

"Budete se chtít před večeří převléknout?" zeptala se Arya,když později nalévala Tiffany do pohárku vodu. Ta seděla u stolku uprostřed místnosti a krmila se drobnými cukrovinkami,které jí otec ještě přivezl. Když Arya dolila,nakapala si do ní několik kapek z lahvičky na krku a až potom se napila.

"To mi neříkej. Přivezla jsi mi nějaké šaty?" zeptala se zvědavě. Páže se pobaveně zasmálo.

"Odpusť,lady,ale tuhle zásobu by ani tvá sestra nevyplýtvala" řekla,přešla k posteli na které byly vyskládány ostatní kufry,vaky a krabice,které s sebou Tywinova výprava přivezla.  Otevřela tři kufry na vrchu aby Tiffany viděla,že jsou všechny plné úhledně poskládaných šatů,z nichž většinu z nich Tiffany viděla poprvé. Při pohledu na ony dary si povzdechla.

"Kde jsou šité?". Arry kufry opět zavřela.

" U nejlepších švadlen z Casterlyovi skály má paní. Váš otec je všechny nechal ušít na míru,barvy,vzory a látky vybíral on sám. Chtěl pro Vás jen to nejlepší "dodala,když dopínala poslední kufr a otočila se k ní čelem. " Co se děje,nelíbí se Vám?".

"Líbí,velmi se mi líbí. Jen nechci aby se mnou měl takové starosti" povzdechla si Tiffany a opatrně se napila vody,jako by v ní měla najít střepy.

"Ať mi paní odpustí,ale myslím,že lord Tywin má větší starosti,když se o paní nemůže starat" řekla Arry a přistoupila blíž. Tiff po chvíli přikývla. Jistě,měla pravdu. Pak ale vstala a vzala Aryu za bradu.

"Ty ale zůstaneš tady. Cersei nesmí vědět,že tě mám" řekla jí tiše. Arya za to byla ráda,protože věděla,že by ji jistě poznali.

"Budeš zůstávat jen v těchto komnatách. I když bych tě ráda brala s sebou,nechci aby ti ublížili" zašeptala ještě Tiff a dívku zlehla objala.

"Proč by mi měli ubližovat,lady?" zeptala se Arya taky šeptem,protože se zdálo,že její paní nechce být odposlouchávána.

"Cersei vždy ničila vše,co jsem měla ráda" pronesla s povzdechem a odtáhla se. Arya pochopila,že toto téma je pro ni jistě těžké,proto se dál neptala a raději se pustila do vybalování a uklízení věcí. Tiffany se mlčky opět posadila ke stolku a přemýšlela. Najednou ale někdo zaklepal. Blondýnka ukázala očima,aby Arry šla otevřít. Ta uposlechla a aby vyhověla její předešlé prosbě,skryla se za dveře když je otevírala tak,aby nebyla vůbec vidět. Za nimi stál Podrick,panoš Tyriona.

"Ach,Pode,pojď dál" usmála se na něj Tiff a pokynula mu,aby vešel. Ten nervózně uposlechl a Arya za ním potichu zavřela. Tiffany ale zavrtěla hlavou,Podrick o ní klidně může vědět,stejně tak Tyrion.

"Má lady" poklonil se. "Můj pán Tyrion se ptá,zda něco nepotřebujete". Tiff se na něj usmála.

" Ano,chtěla bych poprosit o čerstvou vodu a něco k jídlu,mám trochu hlad". Načež se chlapec opět uklonil a tak jak přišel tak zase odešel. Arya se vrátila ke své práci.

"Kdo to byl, lady?" zeptala se po chvíli.

"Panoš mého bratra".

" Proč jste chtěla,aby mě viděl?".

"On nevadí. Nechá si to pro sebe,stejně tak Tyrion. Ale nikdo jiný to vědět nesmí".

" Co když se ale Váš otec prořekne?". Tiffany pobaveně zavrtěla hlavou,někdy měla až moc otázek.

"Neprořekne,ví jaká Cersei je". Arry přikývla a odnesla celou hromádku poskládaných šatů do připravené skříně.

" Budete se chtít tedy převléct?".

"Možná ano. Má to být veliká sláva,na počest našeho otce,tak tam nemůžu přijít jen takhle" zasmála se.
Arry se poklonila.

"Jistě. Pojďte si je vybrat má paní". Tiffany kývla,vstala a přešla k dívce.

" Ty mi pojď ale pomoct"zašeptala,vzala ji s úsměvem kolem ramen a vedla ji do malé provizorní šatny v rohu místnosti,u které stála zástěna.

**************

Tyrion zaklepal na dveře komnat,ve kterých měl být ubytován jejich otec. Odpovědí mu bylo podrážděné "dále". Proto bez dalších okolků vešel. Tywin seděl u stolu a jedl svůj pozdní oběd,který mu byl přinesen,protože na cestě na jídlo nebyl čas.

" Tyrione,konečně! Nechal jsem pro tebe poslat už před deseti minutami"řekl a pokynul mu,aby se posadil naproti němu. Ten tak učinil a rovnou si nalil i do poháru víno,aby tu neseděl na sucho. Tywin si nad jeho počínáním povzdechl.

"Nikdy se nezměníš" kroutil nazlobeně hlavou." Ale to není to proč tě volám. Jde o Tiffany. Kolik jejích mužů zabili?".

"Všechny,kromě Bartka. Ale ten prý se možná nedožije ani zítřejšího rána" řekl Tyrion. Tywin kývl ,dál se však díval do svého talíře.

"Dobře. Ona o tom ví?".

" Ano,Bronn jí to řekl. Šla se na něj i podívat,ale těžce se jí to vstřebává,museli jsme ji odtamtud odnést "pronesl trpaslík polohlasem a pořádně se napil vína. Starý muž odložil příbor a povzdechl si.

" Museli ji pronásledovat až sem. Teď je ve smrtelném nebezpečí,doufám že víš co to znamená ".

" O to se nestarej otče. Jaime už sehnal několik mužů,on sám povede její osobní gardu. Teď je s ní můj žoldák a zůstane s ní,dokud ho Chaime s jeho lidmi nevystřídá". Tywin podivně mlaskl a vstal,pohled však stále zavrtaný v zemi.

"Dobře,děkuji. Znamená pro mě všechno,nesmím o ní přijít" řekl tiše,když se obrátil k oknu a hleděl ven.

"Mám stejný zájem o její bezpečnost jako ty a jsem i o krok před tebou. Nikdo cizí k ní není pouštěn,zajistil jsem i ochutnávače,aby jsme měly jistotu. Nikam nechodí sama. Dokud to takto bude fungovat,měla by být v bezpečí" řekl Tyrion a dolil si víno. Bylo skvělé, otec si jej musel přivézt z Casterlyovi skály. Tywin opět kývl,za celou dobu se na něj však podíval jen ve chvíli,když Tyrion přišel.

"Mám trochu strach z té večerní slavnosti. O takových příležitostech je těžké dávat pozor na všechno". Skřet do sebe vyklopil obsah pohárku, pak jej odložil a seskočil ze židle.

" To už jsem taky zařídil. Naštěstí si nikdo ani nevšiml že jsem lehce pozměnil zasedací pořádek. Bude obklopena lidmi,se kterými se jí nemůže nic stát. Hlavně na to budou dohlížet Zlaté pláště,takže by vše mělo proběhnout podle plánu. Teď když mě omluvíš,mám ještě nějakou práci ". Tywin ho propustil a on odešel. Starý muž zůstal sám se svými obavami.