(GoT) Prostřední Lannister

Návštěvní den

  Té noci opět držel Tyrion u sestry čestnou stráž,aby se jeho otec trochu vyspal. Byl to fungující systém,který oběma vyhovoval. Na druhý den ráno se ve dveřích zčistajasna objevila Cersei. Ve tváři se jí mihlo opovržení,když pohlédla na lože s Tiffany,ale ihned to skryla za svou něžnou masku.

"Otče" poklonila se zdvořile a usedla do křesla na druhé straně postele,které tam bylo pro ty,kteří se na lady Lannister přišli podívat a zkontrolovat její stav nebo pohovořit s Tywinem. Starý muž jen kývl na pozdrav. Stav jeho dcery se neměnil,ležela už druhý den bez náznaku vědomí. Cersei podivně natočila hlavu na stranu a sestru pozorovala.

"Mluvila jsem s Pycellem. Prý je malá možnost,že by to přežila. A když jí bohové budou nakloneni,odejde v tomhle stavu než aby z ní byla takováhle žijící mrtvola" poznamenala. Neměla soucit s nikým,kromě sebe a svých dětí a ani její sestra nebyla výjimkou. Tywin po ní blýskl zelenýma očima. Nikdo by si na první pohled nevšiml,že má duhovky poseté zlatými tečkami,ale zblízka to šlo dobře vidět.

"Jsi tak zaslepená sama sebou,že nemáš kouska citu v těle" zavrčel. "Řekni,jak by jsi se cítila v mé situaci?! Udržuji tady vlastní dítě při životě na medu a mléce a  ty mluvíš takhle! Měla by jsi se stydět,vždyť je to tvá sestra". Cersei se podivně usmála,bylo jí úplně jedno že na ní otec zuří.

" Mluvíš mi o studu,ale přitom by jsi klidně nechal mě,Tyriona,nebo dokonce Chaimeho shořet v plamenech sedmi pekel jen aby jsi mohl být s ní. Vždyť ty jsi na ní úplně závislý!". Tywin se donutil k posměšnému výrazu.

"Řekni,jak ty jsi byla zblázněná do Joffreyho když se narodil? Než přišla na svět Myrcella,neviděla jsi nic jiného než byl on. Já po smrti vaší matky přilnul k ní. Vždyť se na ni podívej,jak dokáže být nádherná i v tomto stavu! Jsi stejná jako já,my dva si nemáme co vyčítat. Oba stavíme dobro svého milovaného dítěte nade všechny ostatní" řekl. A Cersei mlčela. Věděla,že mluví pravdu.

"Nepřišla jsem se s tebou hádat" povzdechla si po chvíli odevzdaně a upravila si sukně. Byla oblečená v úchvatné fialkové roucho se šněrovacím živůtkem a odhalenými rameny. Na krku se jí pohupoval zlatý řetízek s přívěskem ve tvaru lví hlavy a na hlavě se jí blýskala zlatá korunka,kterou si může užívat dokud bude regentkou. Byla oblečená skoro slavnostně,zatímco Tywin,který nikdy neoblékl nic jiného než černou a hnědou vypadal jako někdo,kdo právě opustil smuteční průvod. Na tváři měl dvou denní strniště bílé jako sníh tu a tam prostoupené trochou toho zlata,co mu ještě zbylo. Jako by mu za ty dva dny přibylo vrásek,jevil se o několik let starší. Ustarané oči z Tiffany nespouštěl a když už nebylo zbytí,bez přestání po ní těkal očima.

"Proč jsi tedy přišla?" zeptal se. Věděl totiž,že z lásky k sestře to rozhodně není. Cersei mírně zdvihla obočí.

"Jde o Joffreyho. Umanul si,že dokud se jeho tetě neuleví,tak nebude svatba,která měla původně být už za týden! Většina hostů sice ještě nedorazila,Pycelle je všechny obesílá havrany se zprávou o odložení. Já ale vůbec netuším jak na to přišel,to nemá ze své hlavy. Podezírám z toho tu malou děvku" ulevila si. Tywin pokrčil rameny. Bylo mu to úplně jedno,ale gesto ocenil hlavně proto,že nyní by se svatby beztak odmítl účastnit. A pořádat slávu,když je rodina ženicha jako na trní a utrápená je víceméně zbytečné.

"Přijde mi to jako dobré rozhodnutí" řekl. Cersei se zamračila.

"Ano,jediný kdo je vzteky bez sebe je ta stará fůrie" ušklíbla se. Tywin se pro sebe pousmál.

"To myslíš lady Olennu Tyrell?" zeptal se pobaveně. Odpovědí mu bylo vzteklé přikývnutí.

"Copak tady už byla?" pronesla překvapeně. Lannister se zhnuseně otřásl.