(GoT) Prostřední Lannister

Zlepšení

"Ale no tak,Tywine,netvař se že mne nevidíš rád" zavrtěla Olenna Tyrell hlavou. Lannister seděl v křesle vedle lože a podezíravě si návštěvu prohlížel.

"Já se tak netvářím" ohradil se. "Co tu děláš?". Olenna přešla po ložnici a zkoumavě nasávala vzduch kolem sebe.

" Echh...šeřík. Toho pachu jsem předávkována z Vysokých zahrad "ušklíbla se,když se bez svolení posadila do druhého křesla.

" Tiffany zbožňuje šeřík. Mluv,proč jsi přišla?".

"Mluvit s tebou ohledně Joffreyho a Margaery. Ta svatba se nemůže odkládat do nekonečna". Tywin pohlédl na své dítě. Hellen jí třikrát denně podával Dračí slzy,téměř za dva dny se její stav zlepšil. Srdce jí tlouklo v normě a už i zvládla plynule dýchat nosem. Stále se však neprobrala.

"Je to rozkaz krále,já s tím jen souhlasím" odbyl ji. Olenna si ušklíbla.

"Nejsi zase tak starý,ale už tak senilní? Sám vidíš jako já, že to ten nebohý chlapec učinil jen kvůli tobě". Tywin se napřímil.

" Kvůli mne ne,to kvůli Tiffany. Za toto gesto má můj obdiv"řekl a opět si se svou dcerou propletl prsty. Olenna zavrtěla hlavou.

"Ach,Tywine. Ty jsi jí úplně posedlý. Ale ono se to o tobě říká".

" Člověk,který staví dobro a slávu svého rodu na první místo vždy zvítězí "utrousil.

" To máš jistě pravdu. Ale tvůj rod značně opadá. Podívej se na své děti! Královna Cersei spí s vlastním bratrem a tvůj další syn vzplodí další pololidi. Jediný,kdo ti zbývá je ona"řekla a pohladila Tiffany po paži. Tywin se zamračil.

"Nesahej na ni prosím" požádal. Olenna ruku stáhla.

"Mám pro tebe návrh. Spojme naše rody víc,než jen sňatkem Joffreyho a Margaery. Loras je svobodný a mladý,stejně jako tvá dcera. Zaslibme Tiffany Lorasovi a uvidíš,jak se tvému rodu povede". Tywin mlčel. Nemohl vstřebat náhlý šok.

" V žádném případě nemám v úmyslu dát svou nejmilovanější dceru Polykači mečů. Mohu s ním ale provdat Cersei". Olenna se ušklíbla.

"Jak myslíš,je to ale tvá chyba. Tiffany by ve Vysoké zahradě byla nadmíru šťastná...".

" Ani kdybych ke sňatku svolil,nenechal bych tě ji odvézt "zavrčel. " Nyní prosím odejdi,je-li to vše proč jsi přišla". Olenna chvíli vypadala,jako že chce ještě něco říct,ale nakonec se zvedla.

"Je to neštěstí,když dívky ovdoví již takto mladé. Margaery je již také vdovou,takže ví jak se lady Tiffany cítí. No nic,odcházím. Sbohem". Tywin ji očima vyprovodil ze dveří. Tušil že dříve nebo později přijde,ale doufal že se tak nestane. Najednou se bezvládné tělo jeho dcery vzepnulo v hlubokém nádechu a ihned zase kleslo s jejím výdechem. Lannister vyskočil na nohy. Právě se sama plně nadechla !Rozeběhl se ke dveřím a křikl do chodby rozkaz k okamžitému povolání mistra Hellena. Netrvalo dlouho a mistr opravdu přišel tak rychle,jak jen mu to jeho věk dovolil.

"Můj pane..." poklonil se jen v rychlosti a okamžitě si to namířil k jejímu loži.

"Nadechla se. Úplně jako kdyby si povzdechla" sdělil mu Tywin. Hellen ji zkušeně prohlédl,poslechl si srdíčko,nahmatal tep,podíval se do očí a zkontroloval dýchání.

"Ano,vypadá to že je na tom lépe než když jsem zde byl ráno. Dám jí další dávku,můj lorde". Tywin souhlasil a mistr jí podal lék. Pak se však dlouho nezdržoval,poklonil se a jak přišel tak zase odešel. Tywin ještě chvíli přecházel rozčíleně po ložnici a co chvíli se zastavil, aby prudce změnil směr a pokračoval v pochodu. Jak jen je šance jejího probuzení náhle vysoká! Měl neskutečnou radost. Náhle zaslechl z vedlejší místnosti posuv kamene. Tiffany tam měla pracovnu. Tywin stál jako solný sloup a pečlivě poslouchal. Bylo slyšet pár šoupavých kroků. Pak se to na chvíli zastavilo,ale hned se zase ozvaly kroky a kámen se nejspíš zase zašoupnul.

"Tajná chodba!" pomyslel si Lannister a vešel do pracovny. Místnost vypadala strašně chladně a smutně,dokud ale byla jeho dcera v pořádku tak tomu tak nebylo. Pomalu chodil kolem kamenné zdi a jel po ní konečky prstů,aby odhalil někde mezeru. Obešel pracovnu třikrát,ale nenalezl minimální nerovnost. Jestli tam tajná chodba byla tak velice kvalitně udělaná tak,aby kameny přesně zapadaly. Zamyšleně se vrátil do Tiffaniny ložnice a zavřel dveře.

******************

"Vrátil jsi se brzy,můj lorde" pronesla Ros,když uklízela Petyrova zavazadla. Sám Baelish stál před zrcadlem a upravoval si límeček. Očima si ji našel v odrazu .

"Ano. Ale i tak bych se nevrátil později jak zítra". Ros skládala jednu košili za druhou a vykládala je do úhledné hromádky. Dělala to jako stroj,stále stejné pohyby.

" Zařídil jsi co jsi potřeboval,můj lorde?"zeptala se,když nesla jednu takovou hromádku do šuplete. Petyr se po ní otočil.

"Jsi až moc zvědavá. Dodělej to a odejdi" nakázal a lusknul po ní prsty,dělal to tak za každým rozkazem.
"Já teď musím na chvíli do Rudé bašty,promeškal jsem mnoho zasedání. Ještě než odejdeš,vyřiď služce ať mi vymění ložní prádlo. V téhle pokrývce je neskutečné horko". Ros se mírně poklonila.

" Ano můj lorde". Petyr přikývl a bez rozloučení opustil své ložnice i budovu bordelu. Když dorazil na hrad,zamířil rovnou k Tyrionovi do věže pobočníka. Před dveřmi stál ten jeho agresivní žoldák.

"Kampak kampak váženej?" obořil se na něj Bronn, jen se Petyr přiblížil. Drozd se vlídně usmál.

"K Tyrionu Lannisterovi. Vrátil jsem se ze své cesty do Řekotočí a jdu si pro pokyny". Bronn ne moc přesvědčeně kývl,otočil se a dvakrát kopl do dveří než je otevřel a ukázal mu ať vstoupí. Tyrion seděl u stolu s Podrickem. Zrovna ho tak jako každý den ve stejný čas mučil učením o rodech sedmi království. Bral za samozřejmé,aby o nich jeho panoš měl povědomý. Když Baelish vešel,zaklapl Tyrion tlustou knihu ze které Podrick právě nahlas četl o rodu Boltonů a poslal chlapce pryč. Když odešel,vyzval Petyra aby se posadil.

"Proč jsi neohlásil že odjíždíš?" rozhodil Tyrion naštvaně rukama a nalil si do poháru víno. Posledních pár dní pil více než obvykle kvůli stresu. Baelish se zatvářil jako dítě chycené při činu.

"Omluv můj náhlý odjezd,lorde Tyrione,ale neměl jsem na vybranou. Odjížděl jsem na rychlo,bylo to zcela spontánní rozhodnutí na základě dopisu". Tyrion si povzdechl.

" Tak snad jsi si osobní záležitosti vyřídil a zase se můžeš věnovat svému úřadu. Od té doby co je Tiffany mimo je tady všechno vzhůru nohama"řekl a vypil pohár do dna. Při zmínce o Lannisterské prostřední Petyr zkoprněl.

"J-jak to myslíš co je Tiffany mimo?!"zeptal se roztřeseně. Tyrion se smutně usmál.

" Opravdu dlouho jsi tu nebyl. Tiffany je už týden v bezvědomí,nervově se zhroutila". Skřet se zapřel o stůl a zkoumal vyděšeného malíčka hadím pohledem.

"A já mám nemilé tušení,že za to z velké části můžeš ty!".