Nezlomný [Ereri] (II. Díl) ✔

60

,,Levi, ty spíš?"
Zeptám se ochraptěle, ale odpovědí mi je jen praskající dřevo v krbu.
Je něco kolem jedné ráno a my ležíme na zemi na pár dekách a sami jsme v jedné zabalení. Černovláskovi se vedle mě zvedá hruď v pomalých intervalech a cítím na svém krku jeho teplý dech. Kolem krku má nedbale omotanou červenou šálu, kterou jsem mu dal.
Drží mě zezadu okolo pasu a jsme čelem k ohni v krbu.
Tohle jsou ty nejlepší Vánoce, jaké bych si mohl přát.
Všude kolem nás panuje tma kromě světla díky ohni.
Čas jakoby se zastavil. V tuhle chvíli jsme to jenom on a já. Proč to takhle nemůže být navždy?

Levi mě k sobě ze spánku najednou víc přitiskne, jakoby mě už nikdy nechtěl pustit. I přes ten úžasný pocit bezpečí se opatrně vymaním z jeho sevření a otočím se čelem k němu.
Jeho tvář vypadá tak klidně, když spí...

Vlastně... Zítra má Levi narozeniny. A já... Původně jsem si nebyl jistý jestli je můj dárek pro něj vážně dobrý. Ale...Teď už o tom nepochybuji. Chci mu to dát. Chci to udělat. Pro něj. Tolik se pro mě snaží...
Chci mu taky dokázat svou lásku jinak, než slovy.
Opatrně mu dám na stranu vlasy, které mu spadly do obličeje, načež mu věnuji letmý polibek na čelo.
Zase si lehnu a zavřu oči.

Dobrou noc, Levi.